Nový fenomén: Hromadné stížnosti na pokálené karoserie aut

14. 04. 202412:10
Nový fenomén: Hromadné stížnosti na pokálené karoserie aut
foto: Rudolf Komár pro PrahaIN.cz/Holub, ilustrační foto

Holubi jsou neodmyslitelnou součástí pražského městského koloritu. Po boku lidí žijí už dlouhé roky a jejich vyhubení je nemožné. Podle Michala Ďuríčka, předsedy spolku Obecní holubník, je jediným řešením se s nimi naučit žít. Řešení nabízí regulační holubníky, proti kterým jsou často nejen obyvatelé domů, ale i profesionální lobbisti.

Nejen Pražané často holuby častují nejrůznějšími nelichotivými přezdívkami. Jedna z nejrozšířenějších je „létající krysa“. Toto zažité označení má zřejmě odkazovat k životu holubů, kteří se vyskytují na nejfrekventovanějších místech a živí se lidskými zbytky.

Jak pro naší redakci uvedl předseda spolku Obecní holubník Michal Ďuríček, holubi nejsou divoký druh a bez lidí přežít nedokážou. Je proto mylné si myslet, že se jich společnost může nějak zbavit.

Do měst se stěhují lesní hřivnáči, kteří znečišťují auta

„Největší koncentrace holubů je vždy tam, kde se pohybuje nejvíce lidí a kde získají nejvíce potravy, což je hlavně centrum města. Lidem většinou vadí nahromaděný trus na veřejných prostranstvích a domech. Jedná se hlavně o zastávky MHD, nákupní střediska a nádraží. Na obytných domech to pak jsou fasády a balkóny,“ informoval o problémech soužití lidí a holubů Ďuríček.

Novým fenoménem jsou pak podle předsedy stížnosti na znečištění karoserií automobilů zaparkovaných pod stromy. „Toto je naprosto nový fenomén a souvisí s rozšiřováním holubů hřivnáčů ve městech. Hřivnáči jsou původně lesní holubi a hnízdí na stromech. Na rozdíl od městských holubů, kteří hnízdí hlavně na domech. Proto jsou teď parkující auta v ulicích mnohem více znečištěná trusem, než to bývalo dříve,“ informoval Ďuríček o novém druhu, který se začíná adaptovat na život v Praze.

Holubi mají špatnou reklamu

Holubům však podle jeho slov v očích veřejnosti nejvíce ubližuje špatná reklama. Veřejné mínění je prý ovlivněno dezinformační kampaní, která se proti holubům vede už od sedmdesátých let.

Ideálním řešením v boji za bezproblémové soužití lidí a holubů se jeví vybudování takzvaných regulačních holubníků. Holubi se do nich budou moci nastěhovat a bude o ně plně postaráno, včetně péče veterináře. Nahromaděný trus bude ze speciálních míst pravidelně uklízen a nebude tak znečišťovat veřejné plochy. Regulace populace holubů pak bude spočívat v odběru vajíček.

Takový systém funguje v řadě velkých měst. Například v Holandsku, Rakousku, Belgii, Velké Británii, Španělsku nebo Francii. Průkopníkem je ale Německo, kde první holubníky vznikaly už v devadesátých letech a dnes je jimi vybaveno téměř každé větší město.

Přímo v domě zatím holubník není

Klíčový je přitom výběr místa, protože by se mělo jednat o lokalitu, kde se opeřenci přirozeně vyskytují a kde jsou s nimi potíže. Nejvýhodnější a nejefektivnější jsou pak holubníky přímo v půdních prostorech obydlených domů. Takový ale v Praze zatím není. První by měl již brzy vzniknout na Žižkově. Jednání o jeho zřízení už prý probíhají skoro rok a smlouva je těsně před podpisem.

„Přirozeně, když se zavádí něco nového, tak se to vždy setkává s kritikou. Nicméně naše zkušenost je taková, že většinou stačí lidem vysvětlit, že se nejedná o chovný holubník, ale regulační, a že hygienické podmínky se v okolí domu naopak zlepší. To jak se jak obyvatelé k holubníkům staví, většinou spíše záleží na jejich postoji k holubům. Co se někomu líbí, to se jinému líbit nemusí,“ doplnil pro PrahaIN.cz k postoji veřejnosti Ďuríček.

Holubníky se nelíbí profesionálním lobbistům

Přímo obyvatelé tak nejsou dle jeho slov největším problémem. Ten spatřuje v takzvaném profesionálním lobbingu, který se snaží zastavit nebo alespoň zpomalit projekty regulačních holubníků.

„Je to pro nás úplně nová zkušenost. Organizátor tohoto lobbingu tvrdí, že chce zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými prostředky, nicméně tento lobbing docílil pouze prodlužování zbytečného, a hlavně velmi drahého boje proti holubům. A existuje podezření, že za tímto lobbingem stojí deratizační firmy,“ svěřil se předseda spolku Obecní holubník.

Tento nečekaný bojovník proti holubníkům je dle jeho slov v současnosti asi největší bariérou v rámci regulace počtu těchto opeřenců. Za dobu soužití lidí a holubů se totiž podařilo v Praze vybudovat jen 3 holubníky, z nichž žádný není přímo v obydleném domě.

Za holuby se postavily tisíce lidí

„Co se ale podařilo, je, že dnes už existuje celé hnutí za etické zacházení s holuby a jsou v něm tisíce lidí po celé republice. Jsme už síla, se kterou je nutné počítat. Když organizace Obecní holubník před 4 roky začínala, tak o holubnících celkem nikdo nevěděl. Nám se podařilo oslovit širokou veřejnost, což před námi nikdo neudělal,“ uzavřel Michal Ďuríček.

Spolek Obecní holubník vznikl dle informací z webu v reakci na snahu regulovat holubí populaci ve městech. Zakladatelům se nepozdávala regulace spojená s neetickými způsoby, například odstřel nebo zplynování. Tyto neúčinné a bolestivé metody chtějí nahradit alternativou v podobě městských holubníků.

Jeden už od roku 2022 poskytuje přístřeší asi 150 holubům na Mariánském náměstí. Jak hlavní město informovalo v tiskové zprávě, náklady na vybudování jednoduché dřevěné půdní vestavby činily 142 tisíc korun.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných