Nový online kurz radí, jak pomoci dětem, které se sebepoškozují

Člověk v tísni spustil bezplatný online kurz s názvem Sebepoškozování - Příběh Andrey. Jeho cílem je na konkrétním příběhu čtrnáctileté dívky představit možnosti podpory dítěte či dospívajícího, který se sebepoškozuje, včetně informací, jak s takovými dětmi vést rozhovor. Kurz je určen pedagogickým pracovníkům, dobrovolníkům i rodičům.

Duševní zdraví žáků a dospívajících je v posledních letech velkým tématem. Jak vyplývá například z každoročního výzkumu, s jehož výsledky seznamuje tisková zpráva pražského magistrátu, žáci jsou nespokojeni se životem, zažívají nízký wellbeing a často je trápí úzkosti nebo deprese.

Letos poprvé se navíc výzkum zaměřil na problematiku sebepoškozování. Na nárůst tohoto jevu totiž poukazují učitelé i další odborníci pracující s dětmi. Výsledky byly zarážející. Zhruba čtvrtina dotázaných dívek, konkrétně 26 procent, se přiznala, že se v posledních 12 měsících sebepoškodila. U chlapců bylo číslo o něco nižší, necelých 9 procent.

„V součtu celé populace zkušenost se sebepoškozováním v posledním roce života uvedlo více než 17 procent žáků. Nejčastějším způsobem sebepoškození je řezání, píchání či kousání až do stavu krvácení, tedy techniky záměrného narušování integrity vlastní kůže,” uvedla ve zprávě detaily analytička Dominika Matějovcová.

Případů přibývá

Na nárůst případů dětí, které se sebepoškozují, zareagoval také Člověk v tísni. Pro rodiče, učitele i další osoby, které pracují či se setkávají s dětmi, připravil bezplatný kurz. Jak uvádí na webu, z opakovaných setkáních s pedagogy či pracovníky krizových linek totiž vyplývá, že je tento jev možná ještě rozšířenější, a navíc stále roste.

Na Lince bezpečí se v roce 2023 sebepoškozování týkalo přes čtyři tisíce hovorů, zatímco v roce 2019 jich byl jen asi tisíc. Jen v prvním pololetí letošního roku pak Linka bezpečí zaznamenala stejný počet telefonátů k tomuto tématu jako za celé roky 2021 a 2022. Už čtvrtý rok v řadě je navíc sebepoškozování druhým nejčastějším tématem všech uskutečněných hovorů.

Tíma přibližuje příběh Andrey

Účastníkům nového online kurzu Člověka v tísni je téma sebepoškozování představeno díky příběhu čtrnáctileté Andrey. Ta si před rokem ošklivě zlomila nohu a musela přestat s tréninky na běžkách. Ty pro ni však byly vším. Od té doby je smutná, má pocit prázdnoty a marnosti. Po radě několika kamarádek zkusila sebepoškozování, které jí nejdřív přivodí úlevu, následují ale výčitky. Z tohoto bludného kruhu se jí ven samotné nedaří.

Studující projdou po seznámení s Andreou několika částmi online kurzu, ve kterých se postupně dozvídají základní informace o příčinách či projevech sebepoškozování u dětí a mladistvých. Část kurzu se věnuje také možnému postupu při řešení podobné situace, včetně rady, jak vést rozhovor v bezpečném prostředí. Kurz nabízí také konkrétní návod, jak připravit plán podpory dítěte.

„Sebepoškozování je mezi dospívajícími stále častější realitou, která může mít vážné následky – a právě o tom je náš nový online kurz. Je určen pedagogům, kteří chtějí umět včas rozpoznat varovné signály a efektivně zasáhnout. Tento kurz nabízí nejen vhled do příčin sebepoškozování, ale také praktické nástroje a strategie, jak těmto dětem citlivě pomoci. Posouvá hranice školní podpory a přináší tak možnost řešit obtížné situace dospívajících, se kterými se potýkají,“ popsala na webu obsah nového online kurzu jedna z jeho autorek, supervizorka a lektorka Člověka v tísni Alexandra Petrů.

Série kurzů vychází z reálných situací

Kurz s názvem Sebepoškozování – Příběh Andrey je k dispozici na webu kurz-lepsiskola.clovekvtisni.cz. Jde o jeden ze série kurzů určených asistentům pedagoga a vyučujícím všech stupňů škol. Účastnit se jich ale může kdokoli zcela zdarma. Stačí se zaregistrovat.

Studium je následně možné libovolným tempem a odkudkoliv, kapitoly je možné i opakovat. Všechny příběhy z kurzů jsou smyšlené, ale všechny vycházejí z reálných situací z praxe. Poznatky z nich je pak možné využít při práci s žáky ve škole, v rámci volnočasových aktivit i doma, ale také při komunikaci s rodiči.