Nový židovský hřbitov: Kromě Eskymáků tady už byli všichni, říká průvodce

REPORTÁŽ Uprostřed letního dopoledne panuje na novém židovském hřbitově důstojné ticho a klid. Zdání klame. V zákoutích státem chráněné památky panuje čilý ruch. Hloučky turistů zkoumají staré náhrobky, čtou si informace v průvodci a porovnávají je s realitou.

Hned u vchodu studuje mapu hřbitova starší manželský pár a v recepční místnosti si podle jména nechá vyhledat konkrétní hrob.

Na cestu po hřbitově dostává vytištěnou mapku. „Během sezóny k nám jezdí mnoho příbuzných židovských rodin, které jsou zde pohřbené. Chtějí se podívat, v jakém stavu jsou jejich hroby, pomodlit se a zavzpomínat. Vždy jim vyhledáme konkrétní jméno podle naší databáze a vytiskneme jim mapku, aby místo bezpečně našli.

Přijíždějí k nám ze všech států světa. Z USA, Argentiny, Chile a z dalších zemí. Jde většinou o příbuzné, kteří kdysi s rodiči odešli před začátkem války do emigrace. Hodně přijíždějí také lidé z Izraele,“ řekl redakci PrahaIN.cz Petr Weillheim, který je členem pražské židovské obce. Několik let je už v penzi a na hřbitově pracuje jako recepční a průvodce.

Šipky se jmény slavných osobností najdete v různých částech hřbitova. Foto: PrahaIN.cz 

Zahraniční návštěvníci se zajímají o historii hřbitova a přitahují je i jména osobností. „Nový hřbitov je velmi známou památkou a mnoho turistů k nám proto míří cíleně. Podrobně se vyptávají na jeho historii, některé zaujme obřadní síň, neboť se domnívají, že jde o synagogu. Tradičně je velký zájem o hrob pana doktora France Kafky. Domácí turisté hledají spíše hrob spisovatele Oty Pavla nebo Arnošta Lustiga. Mnoho turistů od nás také míří na židovský hřbitov na Žižkově, který ale komunisté zdevastovali, a tak z něj zůstalo jenom malé torzo,“ řekl Petr Weillheim pro PrahaIN.cz

Odpočinek nedaleko hrobu France Kafky. Foto: PrahaIN.cz

Největší ruch skutečně zaznamenáváme u hrobu slavného spisovatele France Kafky. Na lavičce pod stromy, kousek od Kafkova hrobu, rozjímá skupinka zahraničních turistek, podle řeči z Izraele. K hrobu literárního génia putují jeho obdivovatelé během celého roku a přinášejí tradiční kamínky, drobné dárky, květiny, svíčky, dopisy s osobním vyznáním i drobné kvitly psané v mnoha jazycích. Kvitl je potvrzením toho, že poutník dorazil na místo a pomodlil se zde jménem člověka, který jej o to požádal.

Hrob spisovatele France Kafky. Foto: PrahaIN.cz

Klid a pořádek

„Každý den sem přijíždějí celé zájezdy turistů. Chodí jich opravdu hodně a opět jsou ze všech zemí. Mnoho turistů je z Izraele, Asie a Německa. Vždy na podzim přijíždějí na exkurze celé autobusy německých studentů. Dovoluji si říct, že za dobu, co tady pracuji, se zde vystřídali kromě Eskymáků všechny národnosti z celého světa,“ usmál se Petr Weillheim.

V odlehlé části hřbitova se ozývá zvuk sekačky, kterou obsluhuje udělaný padesátník. Je vidět, že práci rozumí a baví ho. Celý hřbitov je vzorně udržovaný. Posekané trávníky, uhrabané cestičky.

Místo odpočinku autora oblíbených knih Oty Pavla. Foto: PrahaIN.cz

K odvozu jsou připravené kupky posekané trávy a kmeny pořezaných soušek. Občas vidíme na dřevěných podložkách uložené poškozené náhrobky. Jsou připravené k opravě.

„Nejvíc nás otravuje břečťan, který ničí stromy i náhrobky. Práce je tady pořád dost. O hřbitov se už dlouho a velmi dobře stará společnost Matana. Kácí staré stromy a vysazují nové, udržují pěšinky i cesty, pečují o lavičky a starají se i o hroby. Opravují náhrobky, které spadly a jde většinou o hroby lidí, z jejichž rodin už nikdo nežije. Proto se nikdo z příbuzných nemůže o hrob postarat. Matana proto tyto náhrobky opraví a zase postaví na původní místo. Je to velmi náročná práce, ale dělají to velmi pečlivě,“ podotýká recepční.

„Hřbitov není nikdy prázdný. Každý den sem přicházejí návštěvníci i lidé, kteří zde mají své příbuzné. Například přichází paní, která pečuje o hrob svého manžela a je tady téměř každý den. Já tady také budu jednou ležet. Už mám připravený hrob i s deskou s mým jménem. Člověk má být připravený na všechno,“ usmál se Petr Weillheim.