foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/O2 arena
Jsou budovy, kterých si ani nevšimnete a jsou stavby, které když zahlédnete, tak stoprocentně víte, k jakému městu je přiřadit. Praha má takových budov hned několik. Vesměs se však jedná o budovy historické, a to většinou v gotickém nebo barokním slohu.
Horší to už je se stavbami, které bychom mohli zařadit do kategorie moderní architektury s datem vzniku po druhé světové válce. Tady česká metropole za ostatními světovými velkoměsty značně pokulhává. V tomto období v Praze mnoho ikonických staveb nevzniklo. Každopádně do této kategorie můžeme zařadit Žižkovský televizní vysílač, budovu obchodního domu Kotva nebo na pražském nábřeží Tančící dům. V posledních měsících rozšířila tento seznam zajímavých staveb budova věhlasné, původem irácké a ke smůle všech milovníků dobré architektury předčasně zesnulé, architektky Zahy Hadid Nová Masaryčka.
A pak tu máme v Praze ještě jednu stavbu, která právě v těchto dnech (oficiální zahájení provozu bylo 27. března 2004, slavnostní o tři dny dříve) slaví 20 let od svého otevření. Mluvíme o dnešní O2 areně, která však vznikala jako Sazka arena.
Unikátní řešení obrovského stropu. Zdroj: Česká komora akreditovaných inženýrů a techniků (pro média)
Nedá se říct, že by Sazka arena byla zcela architektonicky převratným počinem, který by se výrazně lišil od mnoha podobných multifunkčních zařízení po celém světě, byť v mnohém byla alespoň v našich podmínkách novátorská, nicméně právě její všestranné využití z ní udělalo později českou ikonu.
Za vším stál hokej
Začátek všeho musíme hledat v 68. mistrovství světa v ledním hokeji. Jeho pořadatelství pro sebe v roce 2004 získalo Česko a chtělo se pochlubit novou sportovní halou. Druhým místem, kde se turnaj odehrával, byla ostravská ČEZ aréna. O přidělení hokejového šampionátu se rozhodlo o tři roky dříve, v roce 2001.
A tak je celkem pochopitelné, že tým hlavních architektů a projektantů Martina a Vladimíra Vokatého a Jiřího Víta měl značně napilno.
Každý, kdo se dokáže v paměti vrátit o téměř dvacet pět let zpátky, si vzpomene, že začátek provázely ostré diskuze, kde vůbec tuto halu postavit. V úvahu připadala lokalita Hagibor, kde později vyrostla budova Rádia Svobodná Evropa.
Cesta k lukrativnímu a vyhovujícímu prostoru se otevřela na pomezí pražských čtvrtí Libeň a Vysočany. Tady se nacházely v té době zcela nevyhovující prostory bývalého závodu ČKD-Lokomotivka. Nikdo ovšem v té době netušil, jak výrazně jsou pozemky ekologicky znehodnocené a musela na řadu přijít velmi náročná ekologická sanace. A projekt se začal výrazně prodražovat a objevily se první problémy.
Později už Sazce začaly docházet peníze a vláda, tehdy vedená Vladimírem Špidlou, odmítla osvobodit sázkovou společnost od platby DPH, což tehdejšího šéfa Sazky Aleše Hušáka dost rozohnilo. Mezi ním a Špidlou vypukla válka, což nakonec radost ze splnění šibeničního dokončení termínu dostavby haly zkalilo a vyvolalo to ostrou debatu ve sdělovacích prostředcích. Věnovaly se tomu snad všechny, a to včetně Hospodářských novin.
Dohra této války dvou vlivných mužů měla dva epitafy. První byl ostudný, protože Aleš Hušák na slavnostní otevření Sazka areny tehdejšího premiéra Špidlu vůbec nepozval.
Výjimečný strop v akci na koncertu. Zdroj: PrahaIN.cz
Druhý byl trucovitý, když do vstupního foyer nechal Hušák umístit pamětní desku se slovy, že tato hala vznikla „proti vůli mnohých a navzdory mnohým”.
V čem je výjimečná?
Nechme teď žabomyší války stranou a řekněme si, proč si budovy tak ceníme. Je to hlavně z důvodu opravdu jedinečné konstrukce střechy, která má podobu kulovitého vrchlíku o rozpětí 135 metrů a vzepětí 9 metrů. Unikátní konstrukce pak umožňuje přidávat do volného prostoru mezi táhla řadu lávek pro koncertní technologie. I proto je variabilita haly tak obrovská.
Kdo by si chtěl o technických detailech stavby přečíst mnohem víc, může si prohlédnout web České komory autorizovaných inženýrů a techniků. My sdělíme jen stěžejní data, která si i tak zaslouží obdiv.
Hala má 33 metrů na výšku, zastřešení střechy má průměr 135 metrů a kapacita haly je až 20 tisíc lidí v případě koncertů. Na hokejová utkání je to o dvě tisícovky méně.
Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Už v roce 2004 se budova stala Stavbou roku a pak si za rámeček dala ještě velkou řadu dalších cen.
Pod názvem Sazka arena budova dlouho vlajku nezvedala, už o čtyři roky později byla přejmenována. A do dnešního dne ji známe jako O2 arenu.
Dnes jde o Mekku českých muzikantů
Dnešní využití je hlavně koncertní. Zvlášť v posledních měsících je obrovskou módou pro české umělce, že v té aréně prostě zpívat musejí. A tak se tu šestkrát objevil Karel Gott, pětkrát Michal David, třikrát skupina Lucie, Kabáti, Pokáč, Marek Ztracený, Helena Vondráčková, která se letos chystá znovu pokořit toto koncertní pódium a velká řada dalších.
Jenže své zářezy tu nechala i velká řada umělců světových jmen. Několikrát zde vystupovala Madonna a Kylie Minogue, Ozzy Osbourne, Guns´n´Roses, AC/DC, Tina Turner nebo Depeche Mode. Pravidelně se tu také pořádají velké housové a technokoncerty.
O2 arenu poctil svou návštěvou v roce 2016 i Elton John. Zdroj: redakce PrahaIN.cz
Žije to tu i sportem. Mnohokrát se tu hrál tenis ve Fed Cupu, mistrovství v ledním hokeji, volejbale, basketbalu, atletice, bije se tu v oktagonu, často přijde řada i na florbal, dokonce se tu zahajovala výjezdním zápasem kanadskoamerická hokejová liga.
Hraje se tu pravidelně i hokejová liga. Prvních deset let to byl domácí stadion pro pražskou Slavii, dnes jsou zde doma sparťani.
Laver Cup O2 areně. Zdroj: redakce PrahaIN.cz
Zatím bez medaile. Změní se to?
V květnu se hokejové mistrovství světa do O2 areny vrátí znovu. Už potřetí. Můžeme jen doufat, že bude pro naše barvy mnohem úspěšnější než to v roce 2004. Tehdy skončili naši hokejisté pátí, zlato si odvezli Kanaďané. Zajímavostí tohoto ročníku hokejového šampionátu byl fakt, že Rusové tehdy prohráli, co se dalo a skončili na nemyslitelném 10. místě.
Bez medaile jsme ale zůstali i v roce 2015, kdy jsme skončili na 4. místě za trojlístkem Kanada, Rusko a USA.