Obce u Prahy nemají v soutěži Vesnice roku šanci. Hledali jsme důvody

Soutěž Vesnice roku se v České republice pořádá od poloviny devadesátých let. Pro vítěze jsou připraveny finanční odměny i prestiž. Soutěž ovšem není výsadou pouze Česka. Pořádá se v celé řadě evropských zemí.

Vzpomeňme například na kultovní britskou komedii z roku 2007 Hot Fuzz (Jednotka příliš rychlého nasazení) se skvělým Simonem Peggem v hlavní roli.

Právě on ztvárnil roli policisty, který je z Londýna přidělen do vesnice s názvem Sandford v hrabství Gloucestershire, která každoročně vyhrává právě v soutěži Vesnice roku.

Jak později zjišťuje, vraždy tvářící se jako nehody páchá takzvaná sousedská hlídka, která je tvořená z hrdých obyvatel obce všech věkových kategorií. Těm jde o samozvané obecní blaho. A aby se zde dobře žilo a obec nadále vítězila, jdou klidně přes mrtvoly.

Ale zpět do našich končin.

V roce 2007 se k pořadatelům, tedy Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí České republiky a Ministerstva pro místní rozvoj, přidal také resort zemědělství. Vyhlašovatelem je rovněž Kancelář prezidenta republiky či Ministerstvo kultury.

Jak uvádí pořadatelé na webových stránkách, cílem je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňovaní programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova

Hodnotí se v těchto oblastech: Koncepční dokumenty, společenský život, aktivity občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost, inženýrské sítě a úspory energií, péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci, péče o krajinu, připravované záměry a informační technologie obce.

Pro nejlepší obce jsou kromě radosti připravené také finanční dotace.

Posledním vítězem se stala Ostrožská Lhota na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji, která se nachází dvanáct kilometrů jižně od Uherského Hradiště (reportáž ze slovácké metropole jsme přinesli ZDE).

Vesnice, ilustrační foto. Zdroj: PrahaIN.cz

Praha téměř bez úspěchů

PrahaIN.cz se na soutěž zaměřila z jiného úhlu pohledu. Během letité historie se na bedně umístila pouze jediná vesnice z pražského okolí. Tím je Hlavenec, který získal druhé místo v roce 2011. A to je vše.

Hlavenec se nachází v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. V čele obce od roku 2010 stojí Jarmila Smotlachová (ODS), která dodnes vnímá druhé místo ve Vesnici roku za obrovský úspěch.

„Jako obec jsme do ní vstoupili, tuším, že v roce 2008 a dostali jsme modrou stuhu, pak bílou, zelenou a završení našeho konání byla zlatá, krajská, následně v celostátním kole druhé místo, to považuji za obrovský úspěch, protože vím z vlastní zkušenosti, několik let jsem byla v krajské i celostátní hodnotitelské komisi, že úroveň obcí je skutečně vysoká, mají co nabídnout a je těžké se prosadit. Vzpomínám na to velice ráda a myslím, že je dobře, že tímto způsobem podporujeme život na venkově,“ zavzpomínala pro server PrahaIN.cz Jarmila Smotlachová.

Jak sama řekla, několik let byla v komisi a hodnotila další vesnice. Dodnes je také předsedkyní středočeského Spolku pro obnovu venkova. I proto má tuto soutěž tak ráda.

Podle ní může kromě ocenění obyvatel přinést také turistický zájem. To však může mít i odvrácenou stranu.

„Může to ale také přinést to, že pokud turisté přijdou do obce, teď mluvím obecně, že jsou možná často zklamaní. Přijdou tam v uvozovkách v době klidu a řeknou si: 'Ježišmarja, za co tahle obec dostala titul, vždyť se tady nic neděje',“ řekla o problému Smotlachová.

Podle ní soutěž Vesnice roku nespočívá v pořádání akcí pro turisty, jako jsou poutě, divadelní představení a další akce, nýbrž v tom udělat inventuru života na vesnici.

„Jakou máte infrastrukturu, vybavenost, co se tam pořádá za akce, jak se věnujete dětem, jak se věnujete odpadu, zeleni a když tohle všechno sečtete, tak z toho plynou výsledky v soutěži. Myslím, že se ukazuje, jak se skutečně žije těm lidem, kteří tam bydlí. Jestli mají zajištěné všechny potřeby, radosti, jestli je zajištěná funkční hospoda, obchod. To u nás funguje… Na to, že my nemáme ani 500 obyvatel. Je toho víc, je to mozaika, která se skládá z mnoha korálků, které musíte sestavit a výsledný ornament musí být nejhezčí,“ říká starostka obce Hlavenec.

Komickou a černou situaci z britského filmu Jednotka příliš rychlého nasazení jsme připomněli úvodem. V Hlavenci se samozřejmě nic takového nedělo, nicméně starostka připomíná, že pro obyvatele bylo účinkování v soutěži velmi důležité.

„Nálada v obci byla skvělá. Nabudilo nás to. Už od roku 2008 jsme říkali, že musíme být ještě lepší. Dalo se dohromady, částečně to trvá dodnes, fajn jádro lidí. Tu soutěž nevyhraje jeden člověk, starosta či zastupitelstvo, ale ti obyvatelé a občané, kteří tam bydlí. Někdo je rybář, někdo zase hasič. Další zase pracuje s dětmi či připravuje staročeské máje, zkrátka se u nás zapojilo mnoho lidí a úspěch přišel. U nás to vedlo k určitému stmelení obyvatel na venkově,“ popsala dále.

Hlavenec se tak už více než třináct let pyšní titulem Vesnice roku, který získala jako jediná obec v okolí hlavního města.

Proč? Složité, říká starostka Hlavence

Starostky, která má v této soutěži velmi bohaté zkušenosti, jsme se na tento fakt ptali. Podle ní to mají vesnice v této lokalitě mnohdy složité a dokáže si představit, že starostové často nemají ani chuť se do soutěže hlásit.

„Já si myslím, že je to takové to pražské pohraničí, pokud mluvíme o okresu Praha-Východ a Praha-Západ, je to složité v tom, že mnoho obcí se za posledních dvacet let velmi výrazně rozrostlo. U nás se to nestalo, já jsem tady od roku 2002 a obecně jsme si řekli, že nechceme vlastně nějakou velkou expanzi. Když si vezmete, že do těch obcí přišli lidé, kteří tam nemají kořeny, nevyrostli tam, tak jim bude chvíli trvat, než tam zdomestikují. Než se zapojí do života, mají jiné starosti,“ říká Smotlachová.

Na mysli má například placení hypotéky, dostavovaní domů, ale také problematickou absenci mateřských škol. „To všechno spolu souvisí,“ dodává starostka Hlavence

„Někdy ta stará komunita starousedlíků nepřijme tu novou, jsou tam rozpory. Tak si myslím, že pokud starostové vidí, že mají spoustu jiných starostí, tak třeba nemají ani chuť se do soutěže Vesnice roku hlásit. Ale to je pouze můj subjektivní pocit, názor, nikdy jsem v takové vesnici nežila,“ uzavřela.

Z obcí u Prahy, které se v soutěži Vesnice roku ještě umístily, bychom neměli zapomenout na Svatý Jan pod Skalou. Tato vesnice sice patří do okresu Beroun, ale od hlavního města je vzdálená přibližně stejně jako Hlavenec.

Třetí místo brala v roce 1999.

Vazby jsou přetrhané

Na důvody neúspěchů pražských obcí jsme se ptali také vedoucího oddělení rozvoje venkova Jana Zeráka. Ten se vyslovil, že příčin je zde víc. Se slovy starostky Smotlachové víceméně souhlasil.

„Je pravda, že obce z nejbližšího okolí Prahy se často ani nepřihlašují. Základním problémem těchto obcí je Praha. Bavíme se o suburbanizaci a tendenci obyvatel stěhovat se na venkov. Tohle není takový ten klasický venkov, co známe. Okolí Prahy je hodně specifické. Většinou tam nejsou žádné návaznosti na komunitu ani na společnost. Lidé si často postaví dům, betonové ploty a s žádným sousedem vůbec nekomunikují,“ uvedl Jan Zerák.

Podle něj periferní venkovy či moravské části žijí naprosto rozdílným způsobem než obce v oblasti Praha-Východ či Praha-Západ.

„Řekl bych, že to ani nejsou tak záležitosti obce, jako spíš těch migracích v posledních dvaceti letech. Často tam jsou přetrhané vazby. Naše generace to už neovlivní, mladší nechce,“ říká Jan Zerák.

Podobný názor má také někdejší vědecký pracovník Sociologického ústavu Akademie věd ČR Richard Nikischer. Rozvádět příčiny do detailu ovšem nechtěl, podle něj by to dalo na celou vědeckou studii.

„Hodnotí se tam komunitní život, tak tam pravděpodobně platí, že tam takový není, jako například na klasických vesnicích. Je také otázka, jestli se tam vůbec hlásí. Možná tam není takový zájem. To souvisí s tím komunitním životem,“ myslí si Nikischer.

Připomíná, že jedním z kritérií je také vizuální stránka. „Pokud se jedná o ´polosatelity´, to nevypadá úplně přitažlivě. To je základ, ale více důvodů, to je spíš na vědeckou studii,“ říká Nikischer.