foto: Karel Tichý, PrahaIN.cz/Ulice prochází středem dnešní Fakultní nemocnice Motol a Homolka.
PŘÍBĚHY ZAPSANÉ DO MAPY: Denně procházíme či projíždíme ulicí, jejíž název vnímáme jen okrajově, jako pouhou pomůcku při orientaci v městské džungli. Přitom pojmenování ulic po význačných lidech je způsobem, jakým společnost vyjadřuje úctu svým hrdinům, odbojářům, vědcům, umělcům či politikům. A tyto osobnosti chceme připomenout.
Ulice se odpojuje pod bývalou usedlostí Šafránka od Kukulovy a fakticky dělí motolskou fakultní nemocnici na dvě poloviny. Na úrovni nemocnice Na Homolce pak ústí do Weberovy ulice. Podle Pražského uličníku ulice nese jméno věhlasného fyzika od roku 1988.
První držitel Nobelovy ceny za fyziku
Na prstech jedné ruky bychom asi dokázali spočítat lidi, kteří se nikdy nesetkali s přístrojem využívajícím fenomenálního objevu Wilhelma Conrada Röntgena (Roentgena) (1845–1923), německého fyzika s holandskými předky. Uznávaný představitel experimentální fyziky se proslavil objevem rentgenového záření, za nějž se v roce 1901 stal historicky prvním držitelem Nobelovy ceny za fyziku.
Obdivuhodné je, že Röntgen si svůj objev záměrně nenechal patentovat, protože si přál, aby z něj lidstvo mělo prospěch bez omezení. Díky tomuto jeho rozhodnutí se paprsky X, dnes známé jako rentgenové záření, rychle rozšířily do celého světa a zásadně ovlivnily vývoj moderní fyziky, medicíny, biologie, chemie i řady průmyslových technologií.
Psali jsme
PŘÍBĚHY ZAPSANÉ DO MAPY: Denně procházíme či projíždíme ulicemi, jejichž názvy vnímáme jen okrajově, jako pouhou pomůcku při orientaci v městské…
Současníci na něj vzpomínali jako na skromného člověka a zapáleného badatele, jenž při svých výzkumech odmítal mít asistenta, aby ušetřil univerzitě peníze, a raději pracoval sám. Dokonce peněžní odměnu spojenou s Nobelovou cenou věnoval univerzitě ve Würzburgu na další vědecký výzkum. Také většinu přístrojů, které používal, si sám sestavil.
Per aspera ad astra
Podle portálu The Nobel Prize Röntgen vystudoval nejprve strojní inženýrství na polytechnice v Curychu a v roce 1869 získal doktorát z fyziky na curyšské univerzitě. Po studiích pracoval na univerzitách ve Štrasburku, Giessenu a Würzburgu.
Právě na univerzitě ve Würzburgu Röntgen v roce 1895 náhodou objevil při experimentech s katodovými trubicemi neviditelný, dosud neznámý druh záření, které dokázalo pronikat pevnou hmotou. Pak zjistil, že paprsky procházejí i jinými materiály kromě olova. Paprsky pojmenoval prostě X, neboť netušil, jak vlastně vznikají, i když správně předpokládal, že by to mohl být určitý druh záření podobný světlu, ale s mnohem kratší vlnovou délkou.
Snímek, který změnil svět
Röntgen se v roce 1872 oženil s o šest let starší Berthou Ludwigovou (1839–1919). Bertha byla také klíčovou postavou jeho slavného objevu; byla to právě její ruka s prstenem, kterou Röntgen jako první na světě zrentgenoval. Když uviděla na snímku své kosti, pronesla slavnou větu: „Viděla jsem svou vlastní smrt.“ Pár si v roce 1887 vzal k sobě osiřelou dceru jediného bratra Berthy, tehdy šestiletou Josephine, kterou později adoptoval.
Röntgen byl vášnivým milovníkem hor. Chvíle volna trávil ve svém letním domě ve Weilheimu na úpatí Bavorských Alp, odkud podnikal výpravy do hor. Byl skvělý horolezec a nejednou se dostal do nebezpečných situací.
V roce 1900 přešel Röntgen na Mnichovskou univerzitu, kde zůstal po zbytek života. Po smrti manželky v roce 1919 živořil, protože v důsledku poválečné inflace v Německu přišel o všechny úspory. Poslední roky života strávil ve svém domě u Mnichova, kde v roce 1923 zemřel na rakovinu střev.
Historicky první nositel Nobelovy ceny za fyziku byl nesmírně skromný, nestál o čestné tituly, nepřijal ani Záslužný řád bavorské koruny, který mu v roce 1896 udělil princ-regent Luitpold Bavorský a povýšil ho tím do osobního nedědičného šlechtického stavu. Navzdory tomu mu bylo uděleno mnoho medailí, čestných doktorátů, čestných a korespondenčních členství v odborných společnostech v Německu i v zahraničí a četná další ocenění. V mnoha evropských městech byly po něm pojmenovány ulice či náměstí.
Psali jsme
PŘÍBĚHY ZAPSANÉ DO MAPY: Denně procházíme či projíždíme ulicí, jejíž název vnímáme jen okrajově, jako pouhou pomůcku při orientaci v městské…
Neuvěřitelné uplatnění paprsků X
Vliv objevu paprsků X na medicínu byl okamžitý a revoluční. Lékaři získali neinvazivní metodu pro „nahlédnutí“ do lidského těla. Rentgenové zobrazení se stalo základním nástrojem pro rychlou a přesnou diagnózu zlomenin, vykloubení či lokalizaci cizích těles. Zobrazení vnitřních struktur před operací a během ní dramaticky zvýšilo úspěšnost chirurgických zákroků. Záhy se ukázalo, že rentgenové záření pomáhá odhalit tuberkulózu plic, ledvinové a žlučové kameny i nádorová onemocnění.
Jedním z průkopníků radiologie v Čechách byl chirurg MUDr. Rudolf Jedlička (1869–1926), jehož jméno bohužel nenese žádná z pražských ulic. Principy zobrazování pomocí rentgenového záření také položily základ pro další sofistikované diagnostické metody, jako je výpočetní tomografie (CT), digitální subtrakční angiografie (DSA) a hybridní metody jako je PET/CT apod.
A nejen v medicíně našly paprsky X uplatnění. Rentgenové záření umí odhalit i skryté vady materiálů, prosvěcují se jím mumie, dinosauří vejce či podezřelé zásilky a zavazadla. Rentgenová astronomie umožňuje rozpoznat vzdálené hvězdy a sledovat časově nejvzdálenější období vesmíru.
Využití rentgenového záření se nedávno dostalo opět do centra pozornosti, neboť 1. dubna 2025 byl proveden první rentgenový snímek mimo planetu Zemi, a to na oběžné dráze na palubě lodi Crew Dragon. A tak bychom mohli parafrázovat slova Nerudovy básně: „Odpusť, matičko, již jsi tomuto objevu, Země, malá.“
Na počest Röntgena byl pojmenován uměle připravený chemický prvek roentgenium (Rg), což je silně radioaktivní kovový prvek, jehož objev oznámili němečtí fyzici v roce 1994. A na památku významného vědce a jeho objevu také slavíme 8. listopad jako Světový den radiologie.