Očima Palestinky z Betléma: Je to strašné

V sobotu ráno se válečná mapa světa rozrostla o další území. Palestinská radikální skupina Hamás napadla Izrael, ten okamžitě vyhlásil válečný stav. Na obou stranách jsou stovky mrtvých a zraněných. Další stovky jsou pohřešované nebo držené jako rukojmí.

Před časem jsme se seznámili s dívkou, pro účely tohoto textu jí budeme říkat Eva. Její rodina pochází z Palestiny, ona se v Palestině narodila, vystudovala a stále zde žije a pracuje.

Konkrétně v Betlémě.

Už když jsme se potkali poprvé, vyprávěla nám o životě ve státě, který vlastně neexistuje.

Území, kde Betlém leží, se nazývá West Bank, Západní břeh Jordánu. Jedná se o území spadající pod palestinskou samosprávu.

Eva se nám snažila vysvětlit tamní historii, možné příčiny vzniku konfliktů. Popisovala, že jsou lidé tříděni podle několika kategorií a podle toho mají práva. Že Palestinci mají prezidenta a vládu, ale nemají žádnou autoritu. Snažili jsme se vše pochopit, ale přiznáváme, že to nebylo snadné.

To, co se v Izraeli děje, je důsledkem desítek let zvláštního soužití několika náboženství a velmi komplikované historie. Zajímalo nás také, jak se jí v Betlémě žije, co je jiné a co stejné. Z některých příběhů šel mráz po zádech. Situace, o kterých vyprávěla, měla dokonce zadokumentované. 

Samopal u hlavy dětí

Eva je praktikující křesťanka. Život v Betlémě pro ni a její rodinu není snadný. Setkávají se prý s nenávistí z obou znesvářených táborů. Při křesťanských procesích jsou často terčem útoků jak ze strany ortodoxních Židů, tak Arabů. Podle vyprávění je to asi jedna z mála věcí, kterou mají obě skupiny společnou. Ani platy nejsou vysoké, chybí nemocnice.

Podle Evy jsou sice lékaři, ale nejsou žádné finance na vybavení. 

Platí pro ně zvláštní pravidla. Není například možné nahodile opouštět území, na kterém žijí. Pokud tak chtějí učinit, musí zažádat o povolení. Když chtěli o Velikonocích navštívit kostel za hranicemi, žádala o dovolení její rodina několik měsíců předem. Sice jej nakonec dostali, ale na check pointu s nimi odmítli pustit děti. 

Situace vygradovala tak, že strážná dětem mířila samopalem na hlavu. Taková traumata si pak nesou celý život. 

Pouštěla nám také videozáznam, kdy se několik Arabů dostalo na střechu jejich domu a házeli dolů kameny. Policejní složky zareagovaly velmi tvrdě, na dům začaly střílet. Že v něm žijí lidé, kteří za celou situaci nemohli, je nikterak neznervóznilo. 

„Vzbudili jsme se za zvuků exploze, rakety z Gazy padaly blízko Betléma, blízko izraelské osady Gilo,” odpověděla nám na dotaz, jak vypadá situace u nich doma. Gilo je osada na jihozápadě východního Jeruzaléma, ve které žije asi třicet tisíc Izraelců. 

Naprosto neobvyklá věc. Ulice v Betlémě jsou prázdné. Žádní lidé, žádná auta. Foceno v pondělí 9.10. 2023. Zdroj: Eva

Co dál?

„Děti byly ve škole, kde je vyzvedli rodiče a vzali je domů. Nevíme, co se stane. Situace se ze špatné stává strašnou,” pokračovala. 

Ani v pondělí nedošlo ke zlepšení, ačkoli je podle ní situace v Betlémě klidná. Děti mají online výuku, do školy nechodí. Na ulicích je nezvykle málo lidí. 

Do práce, kde Eva pracuje, nedorazili kolegové, kteří žijí v Jeruzalémě, protože „jsou zavřené check pointy mezi Palestinou a Izraelem,” řekla nám. „Kvůli válce jsou zavřené vstupy do Betléma a lidé mají zákaz pohybu,” dodala.

„Minulou noc jsem vůbec nespala kvůli hluku z F-16, které tady lítají,” popsala Eva naší redakci. 

Problém je evidentně i se zásobováním. Její rodiče vyrazili v neděli na nákup základních potravin, obchody ale byly prázdné, odešli s nepořízenou. „Včera šli rodiče na trh koupit rýži, olej, těstoviny a konzervované jídlo. Ale kvůli aktuální situaci nastal doslova atak na obchody. Lidé vše vykoupili, obchody byly téměř prázdné.”

Problém je podle Evy už i se zásobováním. Není plyn a benzín. „Bojíme se, že se vypne i elektrika a voda,” řekla nám. 

Podle ní bohužel neexistuje cesta, jak z této situace ven. Na bezpečnější místo není možné odjet. Myslí si, že žádné jiné bezpečnější místo ani neexistuje. Je prý třeba počkat, až boje skončí.

„Já se tady narodila, narodili se tady moji rodiče, jejich rodiče a jejich rodiče. Žijeme tady odnepaměti. Nechceme utíkat. A popravdě? I kdybychom chtěli, jak se svět na Palestince dívá? Myslíte, že by nás někde vítali s otevřenou náručí? Palestinec je pro každého terorista. Málokdo to rozlišuje. Betlém je náš domov a my musíme doufat, že se situace jednou zlepší.”

Pár minut před vydáním článku nám Eva napsala, že situace dále eskaluje. Kilometr od místa, kde se svou rodinou žije, právě dopadla raketa.