foto: Markéta Grušáková, PrahaIN.cz/Dítě, ilustrační foto
Rok 2026 přináší celou řadu změn v oblasti výživného, péče o děti a sociální podpory. Některé přitom mohou rodinám pomoci, jiné ale mohou naopak dle odborníků zhoršit vymahatelnost výživného a ohrozit finanční stabilitu dětí.
Klíčové změny shrnula v tiskové zprávě, kterou redakce obdržela e-mailem, Asociace neúplných rodin. Upozornila zároveň na rizika, která mohou rodiny bez včasných informací přehlédnout. Neplacení výživného už například nemusí znamenat jen vznik dluhu, ale i výrazné finanční sankce, o čemž ale většina rodičů neví.
Možnost uplatňovat zákonný úrok z prodlení u výživného přitom existuje už od roku 2017. Od 1. ledna 2026 se však uplatňuje zvýšený úrok z prodlení ve výši 2,5 promile denně po dobu prvního půl roku u každé neuhrazené platby běžného výživného. Po uplynutí této doby se uplatňuje standardní zákonný úrok, který odpovídá repo sazbě České národní banky zvýšené o 8 procentních bodů ročně.
Rodiče o této možnosti často neví
Novinku z dílny ministerstva spravedlnosti (MSP) vláda schválila v listopadu 2025. „Cílem je motivovat rodiče k včasnému placení a posílit ochranu dětí, které se samy nemají jak bránit a pro které je výživné často hlavním příjmem,“ uvedla v tiskové zprávě tehdejší ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Zvýšená sazba se přitom týká pouze výživného na nezletilé děti. Od 1. ledna začala platit také novela trestního zákoníku, která upravuje trestnost neplacení výživného, ale zachovává postih tam, kde se dítě ocitá v ohrožení nouze.
Asociace neúplných rodin však zmiňuje, že rodiče se o této možnosti dozvídají často až příliš pozdě. Programem VašeVýživné.cz prý měsíčně procházejí stovky rozsudků o výživném, ale v žádném z nich nebyl v posledních letech úrok z prodlení soudem výslovně uveden ve výroku rozhodnutí.
„Úrok z prodlení může fungovat jako motivační nástroj, ale jen tehdy, pokud je správně uplatněn už při rozhodování soudu. Rodič musí o jeho přiznání výslovně požádat, aby byl uveden ve výroku rozsudku. Pokud se tak nestane, je pozdější domáhání se úroků pro rodiče - laiky velmi komplikované,“ zmínila v tiskové zprávě Iveta Novotná, ředitelka Asociace neúplných rodin a projektu VašeVýživné.cz.
Psali jsme
Systém PID (Pražská integrovaná doprava) se v uplynulém roce dočkal celé řady změn a dílčích vylepšení na území Prahy i Středočeského kraje.…
Postoupení pohledávky nemá nahrazovat standardní nástroje
Rok 2026 přinesl také možnost postoupení pohledávky z dlužného výživného třetí osobě, což má rodinám umožnit získat finanční prostředky dříve než po letech soudního řízení, exekucí či insolvencí povinného rodiče.
V tomto případě však Asociace neúplných rodin upozorňuje, že postoupení pohledávky nemá nahrazovat standardní zákonné nástroje vymáhání. Nový institut má mít pouze podpůrný charakter a využíván by měl být až po vyčerpání dostupných zákonných možností. Ustálená praxe, jak to bude vypadat v reálném životě, však prý zatím neexistuje.
Došlo také ke změně pojetí péče o děti, přičemž právní úprava ustupuje od striktního rozlišování mezi výlučnou a střídavou péčí. Nová právní úprava také posiluje rozdíl mezi sporným a nesporným rozvodem a klade důraz na dohodu rodičů, přičemž minimalizuje zásah státu v případech, kdy se rodiče zvládnou domluvit. Rozvodové řízení tak může být mnohem rychlejší. Důraz na rychlost však podle Asociace neúplných rodin nesmí vést k uzavírání nevýhodných nebo dlouhodobě neudržitelných dohod.
Riziko představuje i superdávka
Zásadní změnou v rámci sociální podpory je dále dávka státní sociální pomoci, superdávka, která vznikla v říjnu 2025 sjednocením několika dosavadních sociálních dávek, konkrétně přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí. Cílem této změny je dle informací z webu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zjednodušení systému a snížení administrativní zátěže.
Superdávka ale může dle Asociace neúplných rodin představovat riziko pro rodiny závislé na výživném. Největším problémem je prý započítávání výživného stanoveného rozsudkem do příjmu domácnosti, i když ho rodič reálně nedostává. Rodiny kvůli tomu mohou přijít o nárok na dávku. „Rodina přijde o dávku, ale peníze nikdo nedoplatí. To je extrémně nebezpečná situace,“ dodala v tiskové zprávě Iveta Novotná.