Okrádají je o peníze, zabavují doklady, vydírají je. I to je Česko roku 2023

ROZHOVOR: O řádění některých pracovních agentur už bylo napsáno mnoho. Informace, které z tohoto uzavřeného prostředí občas proniknou na veřejnost, jsou šokující. I na území České republiky jsou tisíce lidí v postavení téměř nesvéprávných bytostí. Jsou okrádaní o část mzdy, vydíraní a nucení pracovat až desítky hodin denně. Většinou se jedná o cizince. Poslední rok jde především o uprchlíky z Ukrajiny. Těmto lidem už mnoho let pomáhá organizace Multikulturní centrum Praha z.s., která se věnuje podpoře a pomoci vykořisťovaným a obchodovaným lidem. „Každému se může stát, že se dostane do situace, kterou neumí nebo nedokáže vyřešit sám. Proto jsme tady,“ řekla redakci PrahaIN.cz ředitelka organizace Zuzana Schreiberová.

Zlepšilo se v poslední době postavení uprchlíků – občanů Ukrajiny na českém pracovním trhu, nebo se ještě stále stávají terčem podvodníků z některých pracovních agentur?

Postavení se v každém případě změnilo legálně, protože díky zákonům Lex Ukrajina mají uprchlíci přístup na pracovní trh stejný jako Češi. Na rozdíl od dávek, do kterých přístup nemají a mají pouze humanitární dávku, která není automatická a pohybuje se zhruba na výši životního minima, tedy cca 4300 korun. Takže nic nebrání tomu, aby měli pracovní smlouvu.

I když jsou stále nějaké případy podvodných zprostředkovatelů práce, tak mnohem rozšířenějším problémem jsou pracovní agentury, které mají na první pohled vše v pořádku, ale umějí se dobře pohybovat na hraně zákona nebo zákony tak porušovat, aby to nebylo vidět a využívají toho, že je cizinec ve zranitelném postavení a nemá se kam ozvat.

Bohužel tato praxe agentur je stále rozšířená. V ČR jich působí 2.300, z toho je několik poctivých, ale velká část na pohybuje na hraně zákona. I když je agentura třeba registrovaná na MPSV, což je taková základní kontrola, tak stejně zaměstnávání, i když je legální a nic se v něm neporušuje, mění uprchlíka na člověko/hodinu. Je posílán k různým zaměstnavatelům a nemá jistotu stabilního zaměstnání, protože mu ze dne na den mohou říct, ať už nechodí.

Daří se vám uchránit ukrajinské uprchlíky před ukrajinskými mafiány, kterým v některých případech museli dávat část vydělaných peněz, nebo je vykořisťovali jiným způsobem?

Organizace, jako je La Strada, pracují v terénu a mají i různé helplinky, kam se je možné obrátit. Když se cizinec setká s nějakým porušením pracovních práv nebo třeba nevyplacení mzdy. My v Multikulturním centru se věnujeme prevenci. Máme setkání na toto téma pro uprchlíky, kde jim vysvětlujeme, jak by měla vypadat smlouva, rozdíly mezi různými typy smluv. Úplně taková základní rada je, že než podepíší smlouvu, ať požádají, že si ji vyfotí, vezmou domů, někomu ukážou, nechají přeložit. V momentě, kdy s tím zaměstnavatel nesouhlasí, je skoro jistota, že je ve smlouvě nějaká levota.

Zároveň to není vždy vykořisťování ve smyslu odevzdávání vydělaných peněz. Může to být i na první pohled ´lákavá´ nabídka napsat do smlouvy minimální mzdu a zbytek na ruku. Problém je, že v případě neplacení mohou vymáhat maximálně tu minimální mzdu anebo nechají uprchlíky podepsat na začátku spoustou papírů i bianko výpověď a pak je ze dne na den vyhodí. Nebo jako agenturní zaměstnanci nedostávají stejnou mzdu jako kmenoví zaměstnanci.

Máte odhad, kolik těchto lidí v ČR je zaměstnáno načerno nebo jsou předmětem vydírání?

To nejde vyčíslit. Dozvíme se o minimu případů, a ještě o menším počtu se dozví policie. Jako cizinci vám právě chybí ta základní orientace, kam jít, kde vám pomohou. O spoustě věcí se mlčí. Můžete se zkusit podívat do výročních zpráv organizace La Strada, kolik třeba poskytla intervencí nebo konzultací. My, když děláme školení a jezdíme s ním i mimo Prahu, se v každé komunitě setkáme jak s uprchlíky, co pracují pro agentury, tak s nějakým případem porušování pracovních práv.

Jak postupujete v případě, že odhalíte podobný incident?

My neděláme přímo intervence v takových případech a zároveň je to dost citlivé a bezpečnostně náročné téma. Za nás má smysl určitě prevence.

Můžete nám přiblížit některý z těchto případů?

I když se případy se zabavením pasů nebo odevzdávání peněz také dějí, tak to rozhodně není nejčastější případ. Většinou je to balancování na hraně zákona a využívání neznalosti cizinců. Pamatuji si na jeden případ, kdy paní byla najatá na úklid chladících boxů v jednom z velkých supermarketů. Pracovala osm hodin a do výkazu práce jí ale zapsali pouze šest s tím, že ´nebyla dost efektivní´ a dlouho jí to trvalo. Tohle už je porušení zákona.

Pokud ve smlouvě nemám vysloveně uvedeno, že mám nějakou sankci, třeba za množství vyrobených výrobků, nikdo mi nesmí snižovat plat například kvůli neefektivitě. To ale cizinci často nevědí a takové jednání i kvůli své zranitelné pozici strpí. Taky nám často maminky uprchlice přinesou papír, jásají, že mají ´kontrakt, kontrakt´ a přinesou DPP (dohoda o provedení práce, pozn. red.) do deseti tisíc, v rámci kterého nemají ani placené zdravotní pojištění.