Opravy památek covid neomezí. Víme, co se letos chystá. Vyhořelé historické skvosty i zahrada Jiřího Trnky

V letošním roce se v oblasti památkové péče bude dít mnoho zajímavého. Protože jde o nelehké, dlouho připravované projekty, covidová pandemie zatím podle odborníků opravy památek nijak neomezuje. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem jsme připravili přehled alespoň těch nejvýznamnějších historických objektů v Praze, které letos čeká obnova pod dohledem odborníků.

Asi největší akcí co do objemu prací i rozlohy bude letošní zahájení obnovy levého křídla Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, které kompletně shořelo 16. října 2008. Obnoveno by mělo být ve své původní secesní podobě a stavba podle odhadů města vyjde téměř na tři čtvrtě miliardy korun.

Vyhořelé křídlo Průmyslového paláce by mělo být obnoveno v secesní podobě z roku 1891. Vizualizace: MHMP

„K projektu obnovy zničeného křídla proběhlo mezi NPÚ, investorem a projektantem nesčetně jednání, diskusí a porad. Výsledkem je podle nás zdařilý projekt věrné repliky opřený o důkladný stavebněhistorický průzkum,“ potvrdila pro PrahaIN.cz aktuální stav Andrea Holasová z Národního památkového ústavu (NPÚ) a přidala aktuální zprávu z místního šetření, které proběhlo 4. 1. 2022: „Samotné stavební práce ještě nezačaly, Subterra, pracující na čp. 391 Bubeneč, už vyklidila místo pro staveniště, Metrostav si zařizuje vjezdová povolení a vytyčuje obalové křivky a během tohoto měsíce by měl začít s pracemi,“ uvádí zpráva, kterou má redakce PrahaIN.cz k dispozici.

Chrám, který se dvakrtát stěhoval

Prvních kroků k obnově by se měla už letos dočkat i další významná památka, zničená požárem. Pravoslavný chrám svatého archanděla Michaela známý též jako karpatský kostelík sv. Michala má bohatou historii. Dřevěný pravoslavný, původně řeckokatolický, chrám lemkovského typu byl postavený v roce 1625, případně ve druhé polovině 17. století, jak uvádějí jiné zdroje, ve vsi Velké Loučky u Mukačeva na zakarpatské Ukrajině.

Po požáru z října 2020 z kostelíka mnoho nezbylo. Foto: HZS Praha

Kostel byl zbudován v lemkovském stavebním slohu a později obohacen o prvky lidového baroka. Chrám svatého Michaela byl kompletně rozebrán, převezen a následně sestaven hned dvakrát. V roce 1793 jej občané Velkých Louček prodali větší a bohatší vesnici Medvedovce. Právě při tomto přesunu prošel kostel celkovou rekonstrukcí a byl na vrcholcích stanů obohacen o barokní báně.

Kostel za 32 000 Kčs

Ke druhému stěhování došlo v roce 1929, když Rusíni kostelík, jako typickou lidovou stavbu Podkarpatské Rusi, prodali za 32 tisíc Kčs Praze, která tehdy byla jejich hlavním městem. Od té doby stál až do 28. října 2020 v Kinského zahradě na úpatí Petřína. Právě na výročí založení Československa v roce 2020 kostel kompletně shořel. „Doufáme, že se rozběhnou stavební, technologické, statické a další potřebné průzkumy,“ potvrdila PrahaIN.cz památkářka Holasová.

Miliardová Radost, která přináší starosti

Další významnou a rozsáhlou stavební akcí bude i obnova památkově chráněného funkcionalistického Domu Radost na Žižkově. Objekt dnes více známý jako Dům odborových svazů, je v současnosti ve špatném stavu. Plány rekonstrukce s rozpočtem okolo miliardy korun ale budí kontroverze.

Plánovaná rekonstrukce Domu Radost přináší starosti památkářům. Foto: archiv majitele

„Dílo je chráněnou památkou v podobě, v jaké se dochovalo, tedy ve své originální skladbě. Plán investora počítá mimo jiné se zastavěním dvorů i nástavbou severního a jižního křídla o dvě podlaží. Řešené nástavby nerespektují původní hmotu a neodpovídají původním plánům autorů, nicméně ani variantně řešené dobové hmotové studie by nebyly u takto významné architektury pro památkovou péči relevantní,“ uvedla už dříve Pavlína Dolejská z NPÚ. Investor, Martin Louda, naproti tomu tvrdí, že by se úpravami budova otevřela svému okolí a zlepšila by se její funkce. „Stavba má závazné stanovisko magistrátního Odboru památkové péče, s jehož určitými body NPÚ nesouhlasí a podal podnět k přezkumu na Ministerstvo kultury,“ upřesnila pro PrahaIN.cz aktuální stav Andrea Holasová.

Barokní palác nabral zpoždění

Dál bude letos pokračovat i obnova Clam-Gallasova paláce na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí. Barokní palác, který je v majetku hlavního města se opravuje od roku 2018 a práce měly být původně už hotové. „Stavba nabrala zpoždění z důvodu okolností objevených v první fázi oprav, které si vyžádaly úpravy projektu,“ potvrdil, pro PrahaIN.cz mluvčí magistrátu Vít Hofman. Celkově by mělo jít o investici necelých 350 milionů korun.

Clam-Gallasův palác pohledem z Mariánského náměstí. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

Chátrající skvost nna Staromáku

Kupředu se konečně letos pohne i oprava takzvaného Sixtova domu, který byl dlouhá léta ostudou v samotném srdci Prahy, v rohu Staroměstského náměstí. Původně románský a raně gotický objekt z 12. a 13. století s fasádou ve stylu vrcholného baroka, zdobenou plastikami připisovanými Antonínu Barunovi, je prázdný od roku 1990.

Sixtův dům čeká na rekonstrukci už od počátku 90. let. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

O čtyři roky později byly vybourány interiéry včetně vzácných stropů a dalších původních stavebních prvků, zahájen a přerušen archeologický průzkum a uvažovalo se o přestavbě na hotel. Jde o jednu z nejdéle trvajících památkových kauz v centru Prahy. Nyní už se pod dohledem památkářů rozjely rozsáhlé stavební práce.

Pokračuje také restaurování kamenosochařských prvků Pachtovského paláce na Ovocném trhu, které NPÚ podle Holasové velmi vítá. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

„Z podařených akcí můžeme jmenovat probíhající projekt v areálu zámku v Jinonicích, kde nově vzniká bytový komplex, přičemž budou zachovány nalezené pozůstatky unikátní středověké tvrze ve dvoře in situ (na místě – pozn. aut.) v maximální možné míře,“ potvrdila PrahaIN.cz Andrea Holasová.

Zahrada Jiřího Trnky

Podobný osud čeká i nepříliš známou košířskou usedlost Turbová. Ta je známá především jako inspirace Jiřího Trnky, který zde žil a podle znalců jeho díla jej zdejší zahrada inspirovala k natočení slavného filmu Zahrada z roku 1974. „Je zde schválený projekt, dohoda o výstavbě nových bytových domů na hraně areálu a v zásadě pietní obnově historických objektů,“ potvrdila Holasová. Usedlost tvoří hospodářské objekty, zahradní domek a vila, která byla domovem slavného autora animovaných filmů.

V této vile žil Jiří Trnka, okolní zahrada jej údajně inspirovala k natočení stejnojmenného filmu. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

Dočká se Savarin i legendární Kontík

Rozsáhlé stavební práce pokračují také na hotelu Intercontinental, který sám není kulturní památkou, nicméně v rámci pražské památkové rezervace zabírá význačné místo jak on sám, tak prostor náměstí Miloše Formana. Před započetím hlavní etapy obnovy je komplex paláce Savarin. V přípravné fázi jsou revitalizace Karlova náměstí a také Malostranského náměstí. Byla zahájena jednání o podobě revitalizace a obnovy usedlosti Cibulka v Košířích, kde již známe budoucí podobu Domu Zahradníka, který by měl být opraven jako první, a to už v roce 2023.

Hotel Intercontinetal sám není památkou, v rámci Pražské památkové rezervace má ale podle odborníků své významné místo. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

„Připravována je obnova Tyršova domu na Malé Straně. Schválena správními orgány je dostavba obchodního domu Bílá labuť Na Poříčí o dvě podlaží, též v rozporu s názorem NPÚ. Velké projekty jsou do budoucna plánovány v prostoru dolních Holešovic, kde má vzniknout Vltavská filharmonie a Florence, kde jde o projekt Florenc21. Letos by pak měla být završena obnova Šlechtovy restaurace ve Stromovce, včetně zázemí, což znamená, že se podařilo zachránit další ohroženou památku,“ shrnula pro PrahaIN.cz Andrea Holasová z pražské pobočky NPÚ.

Omezí covid opravy památek?

Závěrem jsme se odborníků na památkovou péči zeptali, zda omezí nějak covidová situace práce na památkových objektech. „Domníváme se, že nikoli, špatná situace ve stavebnictví je zřejmá u nové výstavby, nelze to vztahovat i na obnovy památek, poněvadž mnohé jsou připravovány spolu s alokací finančních prostředků více let, takže radikální útlum nelze hned očekávat. Většina projektů určitě doběhne,“ shodují se v dokumentu, zpracovaném pro PrahaIN.cz pracovníci pražské pobočky NPÚ.

Podle jejich vyjádření je možné v souvislosti s pandemií a zvyšováním cen očekávat snižování počtu památkových akcí až v řádu let.

Stručně o tom, jak funguje památková péče v České republice Památková péče je v Česku z principu návrhová. Národní památkový ústav (NPÚ) tedy neurčuje, co se má opravovat, obnovovat nebo restaurovat. „Památkáři, garanti území na Územních odborných pracovištích NPÚ dohlížejí, aby byly plněny povinnosti vlastníka vyplývající z památkového zákona, v Praze konkrétně pak i z vyhlášek Hlavního města Prahy a souvisejících právních předpisů. Provádějí památkový dohled,“ vysvětlila pro PrahaIN.cz Andrea Holasová z pražské pobočky NPÚ. Podle jejích slov řeší na svém pracovišti až 60 spisů denně. Je to asi deset tisíc složitějších vyjádření ročně, nepočítaje další tisíce jednodušších vyjádření,“ upřesnila s tím, že Územní odborné pracoviště Praha je jednoznačně nejvytíženější v republice.