foto: Archiv Martina Mahdala, se svolením./Natáčení dokumentu v archivu KGB.
KAUZA: Producentka Markéta Adamcová a režisér Martin Mahdal získali jako první povolení pátrat v ukrajinských archivech SBU/KGB. Získali tak podrobné informace o řízeném hladomoru, který zahubil osm miliónů lidí. „Pracovnice archivu začaly v šoku plakat, když viděly, co obsahují uložené dokumenty,“ řekl serveru PrahaIN.cz režisér a dokumentarista Martin Mahdal.
Archivářky uložené dokumenty totiž také viděly poprvé, stejně jako režisérův tým. Archivy KGB zůstávají uzavřené desítky let a nikdo se k uloženým dokumentům nedostane. Vedoucí jednoho z navštívených archivů (v Žitomiru) prohlásila, že jeho část, která se týká hladomoru na Ukrajině, byla otevřena pouze kvůli natáčení jejich dokumentu. „Dostali jsme povolení natočit a reprodukovat ty nejtajnější materiály z let 1932 až 1933. Kromě nás je k dispozici nemá nikdo,“ řekl redakci PrahaIN.cz Martin Mahdal.
Ukázka tajného dokumentu v archívu SBU/KGB. Foto: Archív Martina Mahdala, se svolením.
Dochovaná svědectví zpracoval Martin Mahdal a Markéta Adamcová do dokumentárního filmu o hladomoru s názvem Zákon pěti klasů. V současné době společně pracují na rozšířené verzi dokumentu, která bude určena pro filmové festivaly. Začali pracovat i na scénáři celovečerního hraného filmu, který bude mít stejný název. Napsali i knihu Zákon pěti klasů: Řízený hladomor na Ukrajině.
Zločinci se kryli zákony
Než sovětští komunisté rozpoutali děsivé tažení proti ukrajinským sedlákům, Stalin nechal vypracovat desítky nových zákonů. Ty umožňovaly páchat na Ukrajině nejděsivější zločiny. Zřejmě nejznámějším byl zákon, který hovořil o tom, že pokud bude po sklizni u někoho objeveno více než pět klasů obilí, bude zastřelen nebo odeslán do koncentračního tábora.
„O hladomoru na Ukrajině připravujeme s kolegyní Markétou Adamcovou scénář celovečerního hraného filmu. Vychází z našeho předchozího dokumentu. Rozhodli jsme se jít do toho z prostého důvodu. Dnes téměř nikdo nechápe podstatu válečného konfliktu, který se nyní na Ukrajině odehrává. Lidé jsou už přehlceni informacemi. Všechny jsou důležité, ale lidé se v nich už začali ztrácet. Nejdůležitější je vysvětlit a pochopit, že podstata dnešní války na Ukrajině začala už v době vlády Stalina. To je ta zásadní informace, kterou do filmu chceme vložit. Stalin chtěl z Ukrajiny vytvořit nárazníkové pásmo pro budoucí válku ze západem. Současný šéf Kremlu Vladimír Putin jde v jeho šlépějích. To chceme ve filmu předložit hranou formou,“ řekl režisér naší redakci.
Psali jsme
REPORTÁŽ: V letech 1937 – 1938 Sovětský režim zavraždil 660 Čechů žijících na Ukrajině. Svědectví přináší unikátní sborník, který společně…
Archivářky v šoku
Film bude mít pravdivý obsah, který vychází ze skutečných informací a svědectví. Je založen na známých faktech, i na důkazech a informacích, které dokumentaristé našli v archívech SBU/KGB, které pro ně otevřeli ukrajinští archiváři. „Dostali jsme se k unikátním, supertajným dokumentům, které nemá nikdo. I archiváři nám říkali, že byly otevřeny pouze pro natáčení našeho filmu. Jen málokdo může vědět, co přesně se tehdy na Ukrajině odehrávalo. Celkem jsme prošli pět archivů, ve kterých je oddělení bývalé KGB. Ukazovali nám jednotlivá období, ale nás především zajímal rok 1932 až 1993, tedy období hladomoru,“ prohlásil režisér.
Sovětský svaz měl také své koncentrační tábory. Foto: Archív Martina Mahdala, se svolením.
Získat povolení ke zkoumání dokumentů z uzavřených archívů SBU/KGB nebylo jednoduché. Nejvíc českým dokumentaristům pomohl náměstek ministra zahraničí, bývalý ukrajinský velvyslanec v České republice, Jevhen Perebyjnis. Při otevírání uložených dokumentů zažívali filmaři mimořádně emotivní momenty. Natočili proto i výpovědi ukrajinských archivářek, které s nimi pátraly v archivech. „Při zkoumání dokumentů docházelo i k velmi pohnutým okamžikům. Především když jsme našli informace, které hovořily o začátku kanibalismu během hladomoru, jehož první oběti byly děti. Ty archivářky ty dokumenty stejně jako my také viděly poprvé. Když je otevřely a viděly, co tam je, tak začaly plakat. Domníval jsem se, že za celé ty roky, co pracujeme jako dokumentaristé, jsme už dostatečně otrlí. I s námi to ale zamávalo. V našem týmu také došlo na slzy,“ vzpomíná Mahdal.
Deník učitelky
Jedním z nejděsivějších svědectví, se kterým se seznámili, je deník venkovské učitelky. Vedla si v něm podrobné záznamy o tom, co se u nich na vesnici dělo. „Popisuje, že když úřady lidem ve vesnici zabavili úrodu, jídlo i zásoby, tak prý nejdřív zmizela drobná domácí zvířata. Pak zmizela zvěř v lese. Pak plody a nakonec i kůra ze stromů. A pak se začaly ztrácet děti. Když pak příslušníci KGB ten deník u učitelky našli, byla odsouzena k deseti letům v koncentráku,“ upozorňuje režisér. Připomíná, že jsou všeobecně známé snímky vesničanů, kteří během hladomoru prodávali na tržištích kusy zabitých dětí. „Máme k dispozici asi dva snímky s podobným obsahem. Nechtěli jsme je ale zveřejňovat, protože to už pak jde směrem k bulváru, a to v žádném případě nechceme. V protokolech policie, která některé případy zmizení dětí vyšetřovala, pachatelé popisují, jak třeba děti nalákali do stavení na kus jídla. Pak je tam několik dní drželi. Dítě potom zavraždili a uvařili. Exitovaly také případy, že se na tržištích objevily konzervy s dětským masem. Jde o děsivá svědectví,“ svěřil se Martin Mahdal naší redakci.
Animovaný Vančura
Režisér naší redakci prozradil, že současně v pražském studiu pracuje jako dramaturg společně s animátory na adaptaci jedné z knih legendárního spisovatele Vladislava Vančury. Film bude kreslený.
„Je naprosto výjimečné, aby někdo zpracovával Vančurovo dílo tímto způsobem. Autoři to připravili velmi pěkně a je pro mě pocta, že mě oslovili a požádali o spolupráci. Vančura se ve své knize zabývá dějinami Slovanů. Tvůrci filmu to ale zevšeobecnili na principy života a lidstvo jako takové. Od narození přes nejrůznější události až smrt hostitele, který provází dějem. V kostce jde o život skupiny lidí, který platil vždycky a bude platit dál. Film by měl být hotový do dvou let,“ prozradil režisér.
V červenci vychází vjednom z pražských vydavatelství kniha Dokumentarista, ve které Mahdal se spolupracovnicí Markétou Adamcovou mapuje svoji činnost od roku 1997. Za téměř třicet let natočil na 150 dokumentů a seriálů. Natočil i několik materiálů o konfliktech v různých částech světa, například válku v Náhorním Karabachu, kde se stal svědkem tankové bitvy.