Papež povýšil vinohradský kostel svaté Ludmily. Je z něj basilica minor

12. 08. 202209:33

foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Novogotická stavba kostela svaté Ludmily se měla stát a následně stala výkladní skříní Královských Vinohrad poté, co byly povýšeny na samostatné město

Toto ocenění dokazuje, jak velký význam má dotyčný kostel pro své okolí, ale i pro věřící. Samotné udělení titulu zvyšuje prestiž stavby nejen mezi věřícími, ale také mezi turisty a návštěvníky.

Tím, kdo o udělení statutu rozhoduje, je samotná hlava katolické církve - papež. Na Vinohradech už znají jeho pozitivní stanovisko k povýšení kostela na basilicu minor, chybí jim však zatím písemné potvrzení. To by mělo podle tamního faráře Jakub Karla Berky příjít během několika dnů.

Běžný návštěvník pozná basilicu minor podle papežského znaku, který je umístěn zpravidla v blízkosti hlavního vchodu kostela či nad ním. Turistu ale i věřícího však nemůže překvapit, že se papežské znaky často liší. Každý papež má totiž znak vlastní. Nezbytnou součástí papežského erbu jsou klíče svatého Petra, který byl podle křesťanského učení prvním papežem křesťanství. Pak už se znaky jednotlivých papežů odlišují, ačkoliv zobrazují stejné věci. A to papežskou tiáru a vlastní znak. Tyto věci však nabývají u různých papežů odlišných podob.

Basilicou minor se velmi často označují ty nejvýznamnější poutní kostely, které si na nezájem věřících a turistů nemohou stěžovat. Na celém světě jich je několik stovek, nejvíce jich najdeme v Itálii.

Vinohradská basilica minor je šestnáctá na území státu

Tou nejstarší českou basilicou minor je bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře u Příbrami. Ta vstoupila na prestižní seznam už v roce 1905. Do II. světové války se seznam rozšířil ještě o tři stavby v Litoměřické diecézi, a to o baziliku Panny Marie Bolestné v Bohosudově, Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově a o baziliku Všech svatých v České Lípě. Kromě toho ještě před válkou ocenění připadlo i velehradské bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje.

V době komunistického režimu se této cti dostalo jen čtyřem stavbám: bazilice svaté Markéty na Břevnově, bazilice svatého Jakuba Většího na pražskm Starém městě a dvěma mimopražským – Svatohostýnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie a Starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie.

Po sametové revoluci se povýšení dočkaly další dva pražské svatostánky – strahovská bazilika Nanebevzetí Panny Marie a bazilika svatých Petra a Pavla na Vyšehradě. Kromě toho byla oceněna ještě poutní místa v Jablonném v Podještědí, na Svatém Kopečku, ve Žďáru nad Sázavou nebo ve Frýdku.

Na basilicu maior dosáhnou jen Italové

Vinohradská bazilika je tak šestnáctou českou stavbou s tímto titulem. Papež však rozděluje ještě titul basilica maior. To je ocenění pro naprosto výjimečné a zcela unikátní stavby z pohledu dějin církve i vlivu na věřící. Těch je po celém světě ale jen šest a žádný v naší zemi. Jsou pouze v Itálii, čtyři najdeme v Římě, dva v Assisi.

Tyto chrámy musejí mít speciální sedátko určené jen pro papeže a zvláštní oltář, kde se konají bohoslužby pouze pod dohledem samotné hlavy církve.

Velmi zvláštní postavení má pak bazilika Panny Marie Růžencové v Pompejích, která se pohybuje na hraně mezi basilicami minor a maior.

Kostel svaté Ludmily na Vinohradech byl od 70. let na dvacet let uzavřen. Důvodem byla porucha statiky, kterou způsobila výstavba stanice metra přímo pod budovou. Zdroj: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Kostel měl být hrdou hlavou nového města

Kostel svaté Ludmily se měl stát výkladní skříní nového města Královské Vinohrady. K povýšení na město došlo v roce 1879 a už tehdy se začaly spřádat plány na výstavbu reprezentativního kostela. Vznikl tak jeden z nejmladších kostelů nejen na území Prahy 2, ale i celé metropole. Zároveň však jde o jeden z největších svatostánků. Základní kámen byl položen v roce 1888 a dokončen byl podle návrhu Josefa Mockera v roce 1892. Vysvěcen byl o rok později.

Krátce po otevření byly do chrámu přeneseny ostatky svaté Ludmily a svatého Václava. Později byly však ostatky převezeny do baziliky svatého Jiří na Pražském hradě.

V roce 1974 byl kostel svaté Ludmily uzavřen kvůli výstavbě metra a později byl otevřen jen dočasně. Výstavbou podzemní dráhy byla totiž ohrožena jeho stabilita. Trvalo dlouhých 18 let, než se kostel zase otevřel kompletně celý.