Park Královka bude zalévat dešťová voda

Břevnovský park Královka obsadila stavební technika. Bagry hloubí jámu do svažitého terénu, kde připravují prostor na novou akumulační nádrž pro dešťovou vodu. Ta bude sloužit jako úschovna vody na zalévání parku.

Městská část Praha 6 informuje na svém webu o nových projektech modrozelené infrastruktury, která má zajistit uchování dešťové vody na vhodných místech. Ve spolupráci se stavební fakultou ČVUT vzniknou retenční nádrže v parcích Královka a Kotlářka.

„V Praze 6 postupně prověřujeme všechny způsoby, jak zadržovat vodu na vhodných místech, aby neodtékala bez užitku do kanálu. Svažitý terén parku Královka se na zadržování vody hodí,“ upřesnil radní pro životní prostředí a klima Petr Palacký (STAN).

K čerpání nebude třeba elektrických zařízení

Podzemní retenční nádrž, která už na místě vzniká, by měla udržet až 111 krychlových metrů vody. Ta se pak bude odčerpávat prostřednictvím nadzemního hydrantu. Díky gravitačnímu charakteru systému čerpání navíc nebude nutné používat ani žádná elektrická čerpadla.

„Zachycenou vodu budeme moci využívat pro závlahu stromů v Břevnově a okolí tak, abychom stromy nemuseli zavlažovat pitnou vodou,“ vysvětlil radní Palacký.

Dešťovka se bude uchovávat i v parku Kotlářka a na Lotyšském náměstí

Kromě Královky by se měla retenční nádrž objevit například také v parku Kotlářka. I ten je pro zachytávání srážkové vody vhodný. Projekt tu počítá s retenčním jezírkem, jehož úkolem bude zavlažování okolí.

„Retenční nádrž plánujeme i na Lotyšském náměstí, v rámci rekonstrukce přilehlé ulice, a prověřujeme i další lokality, aktuálně například Dědinu,“ uzavřel radní Palacký.

Projekt včetně lokálních přeložek dešťové kanalizace by měl vyjít na 6 milionů korun. Téměř celý ho přitom pokryje dotace hlavního města Prahy. Na Královce budou práce probíhat do konce roku. Nevyžádají si však žádný zásah do vzrostlých stromů.

Místa pro zadržování vody, rekreaci i chov ryb

Jak informují Lesy hlavního města Prahy na svém webu, retenční nádrže slouží především k zadržení dešťových srážek. Vedlejší funkcí jsou pak krajinotvorná a ekologické. Sloužit mohou i k rekreaci nebo chovu ryb. Objem v nich přitom v běžném provozu nikdy nedosahuje své maximální hodnoty.

V Praze je jich mnoho. Jen Lesy hlavního města jich mají ve správě 26. Největší je přitom retenční nádrž Slatina s objemem 70.330 metrů krychlových. Nachází se v katastrálním území Dubeč na Hostavickém potoce a kromě retenční funkce plní také funkci krajinotvornou a rybochovnou.

Jedna z nejcennějších vodních ploch v Praze

Vybudována byla v souvislosti s výstavbou průmyslových areálů v Dolních Měcholupech a je využívána především k zachycování nárazových srážek na území povodí Hostavického potoka a z přírodního hlediska se jedná o jednu z nejcennějších vodních ploch v Praze.

V jejím okolí žije asi 60 druhů ptáků, z nichž 29 druhů tu i hnízdí. Z obojživelníků pak poskytuje domov skokanům, ropuchám či kuňkám. V litorálu se vyskytuje také čolek obecný. Nouze není ani o vzácnější motýly, pro něž je zásadní výskyt mrkvovitých rostlin.