Pec pod Sněžkou: Prázdné sjezdovky, bary plné blondýn a mužů s taštičkami Louis Vuitton

REPORTÁŽ: Město v okrese Trutnov patří desítky let mezi neoblíbenější letní i zimní destinace. Drtivá většina dětí z východních Čech sem pravidelně jezdila na kurzy. Město má kolem šesti stovek obyvatel a pyšnit se může zejména krásnou přírodou.

Po návštěvě Špindlerova Mlýna jsme se na několik dnů vydali právě sem.

Ačkoli středisko nabízí deset lyžařských vleků s přepravní kapacitou 11.680 osob za hodinu, svahy zely prázdnotou. V Peci jsme byli od úterý 27. do pátku 30. prosince a situace byla téměř identická. Nízký počet lyžařů překvapil nejen nás, ale i místní.

Mluvili jsme s několika rodinami z Trutnova, které jezdí lyžovat pravidelně a něco takového se prý „vidí jen málokdy“.

Pokud jste v Peci nikdy nebyli, určitě můžeme doporučit Zahrádky nebo Javor. Opatrní buďte hlavně ve chvíli, kdy umíte lyžovat. Oproti Špindlerovu Mlýnu se na kopcích potkávají úplní začátečníci, jejichž oblouky bývají mnohdy nepředvídatelné.

Pokud vám nevadí pravidelné zastavování a ohlížení, pak si hory bezvadně užijete.

V době, kdy jsme horský areál navštívili, nepršelo, ale ani nesněžilo. Teploty se pohybovaly kolem nuly a jezdilo se od rána do odpoledne (16:00). Žádný problém nebyl ani s místním parkováním. Tři dny lyžování pro dospělého stojí v hlavní sezóně 2.680 korun, dítě to má za 1.880, a pokud máte dvě, cena je zvýhodněna na 2.980 korun. Lyžování je ovšem jen jedna ze zábav, jak se ukázalo později.

Hodně alkoholu, málo pohybu

Ačkoli byly svahy téměř prázdné a fronty kraťoučké, o to větší šrumec byl v místních a hotelových barech.

Zde jsme narazili víceméně jen na tři typy hostů. V prvním případě se jednalo o blondýny ve vysokých botách a značkovém oblečení s čepicí se dvěma bambulemi. Vedle sebe měli obvykle stejně svěží muže s taštičkami Louis Vuitton. Značka L&V byla velmi výrazná, zřejmě proto se většinou nacházela na dosah ruky. Na baru, na stole.

Drtivá většina těchto návštěvníků pila od brzkého dopoledne. Což je ovšem u Čechů naprosto běžné. Sekt se rozlíval i na snídani.

Čekat se nemuselo vůbec. Foto: PrahaIN.cz

Třetí typ, kam jsme zcela zapadli, tvořili všichni ostatní Češi, kteří tahali několikery lyže na ramenou a popoháněli děti.

Celkový dojem z Pece pod Sněžkou byl fantastický. Kamkoli  jsme šli, tam jsme narazili na milou obsluhu. Ceny jídel se pohybovaly mezi 180 – 300 korunami a výběr byl široký. V městečku panovala klidná atmosféra, žádný stres. Absentoval i jindy velice typický dým z marihuany. Zahraničních turistů bylo poskrovnu. Sem tam polština, sem tam němčina, pár Rusů.

Ačkoli je pro Pec a široké okolí top sezóna, na svazích to tak určitě nevypadalo. Pokud se na hory chystáte za pohybem a ne alkoholem, budete nadšení.