Pět desetiletých prvňáčků. V Česku žádá o odklad 24 procent rodičů

21. 04. 202420:09
Pět desetiletých prvňáčků. V Česku žádá o odklad 24 procent rodičů
foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Dítě, ilustrační foto

Česká republika je v počtu odkladů povinné školní docházky dlouhodobě v čele tabulek. Každoročně o něj žádá více než 20 procent budoucích prvňáčků. Důvody mohou být různé, kromě duševních nebo fyzických, také osobní. Hlavní slovo při jejich udělování mají přitom ředitelé škol.

V roce 2023 žádalo o odklad povinné školní docházky (OŠD) asi 24 procent dětí populačního ročníku. Povinnou školní docházku celkem v České republice ve školním roce 2022/2023 zahájilo 117.607 dětí z nichž 29.311 bylo starších 7 let. Pěti z nich bylo dokonce 10 let.

Čísla vyplývají ze statistik, které redakci poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT). Ve školním roce 2012/2013, tedy deset let zpátky, přitom do první třídy nastoupilo 105.592 dětí, ze kterých 23.434 bylo starších 7 let. Procentuálně tak tehdy školní docházku s odkladem zahájilo asi 22 procent prvňáčků.

Do počtu prvňáčků promluvil konflikt na Ukrajině

V Praze byla situace k 30. září loňského roku taková, že do 1. tříd bylo přijato 14.164 dětí. Sedmileté a starší z nich tvořily asi 23 procent. Podle vyjádření resortu promluvila do počtu přijatých prvňáčků a zároveň do počtu dětí nastupujících s odkladem v posledních dvou letech také migrace ukrajinských uprchlíků. Procentuální poměr dětí nastupujících v řádném roce se ale v poslední dekádě výrazně nemění.

Česká republika i nadále zůstává v počtu odkladů na špičce. V řadě srovnatelných zemí totiž děti o rok později nastupují do prvních tříd pouze v jednotkách procent. Už v únoru letošního roku proto MŠMT informovalo o snaze odklady do budoucna omezovat.

Míra odkladů je extrémní

„Míra odkladů v České republice je extrémní a podle odborníků neodpovídá vzdělávacím potřebám dětí. Současný systém je z pohledu pedagogického nejméně efektivní cestou, jak podpořit jednotlivé děti při nástupu na základní školu. Místo toho, abychom podpořili děti v individuálním rozvoji, necháváme je plošně v mateřských školách nebo přípravných třídách. Musíme se zaměřit na individualizaci výuky v prvních ročnících základních škol, poskytnout školám systémovou personální i metodickou podporu a omezit strach ze školního neúspěchu,“ uvedl v únorové tiskové zprávě ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

„Ve Francii se děti učí číst a psát již ve školce od tří let a je nepředstavitelné odkládat nástup do první třídy až do 7 či 8 let, jak je to obvyklé v Čechách. Obecný aktuální trend směruje spíše k pravidlu: co nejvíce a co nejdříve. Děti jsou tedy vedeny k tomu se ve vývoji zrychlovat a stihnout dovednosti předčasně. Každý extrémní přístup však škodí a při rozhodování, zda je dítě zralé na první třídu, je nutné zvážit nikoliv pouze kognitivní schopnosti, nýbrž i emoční a sociální zralost, které jsou přinejmenším stejně důležité,“ uvedla na náš dotaz ohledně odkladů psycholožka Renata Jardin Kocourek z MyClinic.

Konkrétní náležitosti neexistují, rozhoduje ředitel

O odklad může za současných podmínek žádat rodič každého dítěte staršího pěti let, které se má dostavit k zápisu a které není duševně nebo tělesně přiměřeně vyspělé pro nástup do základní školy. Musí tak učinit písemně v době zápisu. Ředitel školy pak může začátek docházky o rok odložit. Žádost by měla být doložena doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny), odborného lékaře či klinického psychologa.

Neexistují přitom žádné konkrétní náležitosti žádosti. Vše záleží na domluvě s ředitelem školy. Ten má v rozhodování o udělení odkladu hlavní slovo. Právě on určuje, zda bude žádosti vyhověno.

Na počty podaných žádostí o odklad i průběh jejich případného přijetí či zamítnutí jsme se zeptali na řadě pražských základních škol. Odpovědí jsme se ale nedočkali. Podle vyjádření některých institucí jde o soukromá a citlivá data, která nejsou veřejnosti sdělována. Podle některých učitelů je ale standardně vyhověno téměř všem podaným žádostem.

Vyšetření není radno podceňovat

Pedagogicko-psychologických poraden (PPP), které zajišťují vyšetření připravenosti dětí k nástupu do školy, je na území hlavního města celkem 8. Jedna z nich se zaměřuje speciálně na žáky se specifickými poruchami chování, zbylé jsou rozděleny dle jednotlivých městských částí. Celý seznam nabízí web pražského magistrátu. Kvůli zjištění připravenosti dítěte můžou poradnu kontaktovat sami rodiče, často ale děti na vyšetření posílají také učitelky z mateřských škol.

„Vyšetření v PPP mohou poradit i paní učitelky v MŠ, pokud se jim zdá, že ještě není dítě dostatečně připravené po stránce psychické či sociální. Odklad může být doporučen také například při zápisu do ZŠ či z podnětu pediatra. Důvodem může být i současný závažný zdravotní stav dítěte (např. v léčbě onkologické a podobně),“ uvedla pro PrahaIN.cz Dana Štabrňáková, sociální pracovnice PPP pro Prahu 1 a 2. Jak dodala, testy a metody použité v rámci vyšetření jsou v kompetenci konkrétního psychologa nebo speciálního pedagoga.

Příliš brzký nástup do školy může mít u některých dětí fatální následky. Psycholožka proto radí vyšetření nepodceňovat.

„Nastoupí-li dítě příliš brzo, může emočně strádat, nezvládat nároky řízeného kolektivu a trpět různými emočními poruchami v budoucnosti. Obecně bych tedy vždy doporučila zohlednit jak vývojovou anamnézu dítěte, názor pediatra, pozorováni a intuice rodičů, jakožto řádné vyšetření v PPP a zaměřit se na dlouhodobé cíle (dítě v průběhu své školní docházky bude psychicky v pořádku, vytvoří si hodnotné vztahy a nevyhoří nadmírou předčasně kladených nároků), nikoliv pouze krátkodobé cíle (že se dítě naučí něco rychleji, než ostatní),“ upozornila Renata Jardin Kocourek.

Žádost o odklad kvůli větší šanci přijetí na vysněnou školu

Velké procento dětí, které každoročně žádají o OŠ, je často připisováno faktu, že o odklad mohou z různých důvodů usilovat rodiče i bez předchozího vyšetření. Zda to je pravda, nám žádná z pražských pedagogicko-psychologických poraden potvrdit nedokázala. Jak se ale naše redakce dozvěděla od některých rodičů, občas o odklad opravdu žádají i takové děti, které to pravděpodobně nepotřebují.

„Já bych odložený nástup do školy u svých dětí jen tak bezdůvodně nedovolila. Kamarádky dcera ale zůstala ve školce o rok déle proto, že pak prý měla větší šanci se dostat na základku, kterou si vybrala. Žádost jí tehdy schválili, ani nevím, co do ní napsala,“ svěřila se naší redakci maminka, která chtěla zůstat v anonymitě.

O odklad by měli rodiče žádat jen výjimečně

„Za nás odklady skoro nebyly. Nepamatuji si, že by u nás ve třídě byl někdo starší, případně že by se nějaký odklad vůbec řešil. Prostě bylo dítěti 6 let, tak šlo do školy,“ byl s problémem hotov další z rodičů. I podle něj by měli rodiče o OŠD žádat jen ve výjimečných případech.

Podle vyjádření mluvčí MŠMT Terezy Fojtové uvádějí rodiče jako nejčastější důvody k odkladu stav a potřeby dítěte nebo rodinnou situaci včetně potřeb rodičů. „Ze zprávy České školní inspekce pak vyplývá, že je třeba podporovat řádný nástup dítěte do základní školy, a snižovat tak riziko odkladu školní docházky, který je dlouhodobě jedním z negativních rysů spojených se začátkem primárního vzdělávání v českém vzdělávacím systému,“ uzavřela Fojtová.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných