Pět sálů, až 6.500 osob a téměř 12 miliard korun. Vltavská filharmonie se pomalu zhmotňuje

TISKOVÁ KONFERENCE: Praha je jediné z velkých evropských měst, které nemá vlastní moderní sál pro konání velkých koncertů všech typů hudby. Na nápravě této skutečnosti město dlouhodobě pracuje. Stavba Vltavské filharmonie se nezadržitelně blíží. První stavební práce už dokonce začaly.

Vltavská filharmonie bude disponovat několika sály se špičkovou akustikou a dokonalým prostorovým řešením odpovídajícím standardům 21. století. Zázemí zde naleznou oba významné pražské orchestry – Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a Česká filharmonie, dále hudební oddělení městské knihovny a další prostory, zkušebny, hudební učebny, občerstvení a podobně.

O architektonické zpracování se na základě soutěže postará dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG). Aktuální stav projektových příprav představili zástupci hlavního města i projektového týmu na tiskové konferenci 23. září.

Sny se mění ve skutečnost

„Po mnoha letech snů o Vltavské filharmonii, které procházely celou řadou zastupitelstev snad od roku 2000, jsme se dnes dostali do fáze, kdy máme zpracovanou projektovou dokumentaci, máme vybrané místo a máme před sebou dokončení architektonické studie tak, aby mohlo být zažádáno o územní rozhodnutí. A když se žádá o územní rozhodnutí, tak už není cesty zpátky,“ uvedl na tiskové konferenci primátor hlavního města Bohuslav Svoboda (ODS). Projekt je podle jeho slov konečně skutečným projektem, který už má svou budoucnost.

Náměstek Petr Hlaváček (STAN) pak stavbu přirovnal k opožděnému těhotenství sametové revoluce. O myšlence se totiž prý hovořilo už za Václava Havla. „My jsme v roce 2021, v srpnu, vyhlásili soutěž. Měli jsme tam opravdové špičky v oboru, protože pro architekta je filharmonie možná jenom o trošku lehčí než jaderná elektrárna. A v květnu 2022 jsme měli výsledky. Čili teď máme rok 2024, máme architektonickou studii v úrovni dokumentace k územnímu rozhodnutí,“ uvedl Hlaváček. Budova je podle něj tak složitá, že je potřeba mít přesné znalosti technického vybavení.

Pro stavbu filharmonie prý bylo původně zvažováno až 20 míst a do finálního rozhodnutí se jich dostalo pět, později dvě. Parcela v blízkosti stanice metra Vltavská je podle Hlaváčka sice složitá, ale výstavba filharmonie na ní umožní celé místo proměnit v něco přínosného. Jiná typologická stavba by na to prý neměla energii.

Vizualizace nočního pohledu na Vltavskou filharmonii. Zdroj: BIG

Na novou budovu se už připravují organizace hlavního města

Vedle architektů, kteří pracují na posouvání celého projektu, pracují podle náměstka Jiřího Pospíšila (TOP 09) také příspěvkové organizace hlavního města. Cílem prý je, aby byla nová budova živá a naplněná. Nemá jít o pouhý koncertní sál, funkčnost má být mnohem rozsáhlejší a složitější. Už prý vznikají studie o tom, jak konkrétně bude objekt využíván.

„Konkurence se nebojíme. Podzimní sezonu FOK jsme zahajovali Mahlerovou symfonií, byl to velký úspěch, bylo vyprodáno. A ve stejnou dobu v Rudolfinu Vídenští filharmonikové v rámci Dvořákova festivalu také vyprodali sál. Mimo jiné vidíte, že my jsme schopni v Praze mít v jeden moment několik špičkových eventů pro vážnou hudbu. Takže vznikem filharmonie se naopak uvolní Rudolfinum a Obecní dům pro další aktivity, další koncerty,“ dodal k budoucímu využití Vltavské filharmonie Pospíšil.

Otevření budovy bude mít podle jeho názoru velký dopad na množství akcí, které se budou v Praze pořádat. Ročně by se prý mělo ve filharmonii odehrát kolem 40 koncertů FOK a dalších až 40 koncertů Pražské filharmonie.

Lákadlo pro turisty

Předseda výboru pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví a podporu cestovního ruchu Jan Wolf (KDU-ČSL) upozornil na to, že poslední veřejná budova kulturního charakteru byla v Praze postavena v roce 1912. Šlo o Obecní dům.

„Tato budova by měla být i něčím, co do Prahy bude lákat turisty. To místo se vybíralo i ve spolupráci s Českými drahami právě proto, aby byla filharmonie dobře dostupná i pro návštěvníky, ať už to budou tuzemci či zahraniční turisté. Nově postavenou dráhou budou nasměrováni z letiště přímo k budově Vltavské filharmonie, kde bude vlaková stanice. Půjdou na koncert, budou se moci podívat na Prahu,“ přiblížil Wolf.

Celá budova by podle jeho slov momentálně mohla být financována pouze z rozpočtu hlavního města Prahy, což ovšem její vedení nechce. Usiluje o to, aby byly prostředky rozloženy na stát, případně i na soukromou sféru.

Projektový tým zhmotňuje architektonický návrh

Téměř 40 závěrečných minut tiskové konference pak patřilo vedoucímu projektového týmu Vltavské filharmonie Martinu Krupauerovi. Popsal nejen dosavadní vypracovaná technická data projektu, ale i současnou situaci a blízkou i vzdálenější budoucnost projektu.

Důležité je podle něj hlavně to, co následuje po architektonické soutěži. Za dva roky od podepsání smlouvy s vítězným studiem se prý projektový tým posunul ve zhmotnění návrhu na mnoha polích. První důležitou věcí je prý fakt, že dnes se už nehovoří o filharmonickém sále, ale spíše o národním hudebním centru. Nemá jít totiž podle jeho slov pouze o koncertní sál, ale o pulzující hudební centrum.

První stavební práce už začaly

„My už stavíme. Už stavíme proto, že to, co se děje u Negrelliho viaduktu, je tak rychlé, že se nám podařilo se domluvit se Správou železnic, jak rychle uděláme jakési dodatečné úpravy v tom, co oni staví, aby to kýžené propojení horních a dolních Holešovic a překonání bariéry fungovalo. Teď už připravujeme prosklení a průchod u Argentinské. Abychom za jedny prostředky už připravili celé území,“ řekl Krupauer.

Architekti dále podle jeho slov myslí na rozvíjení těch činností, které se už v lokalitě dějí. V tomto případě jde konkrétně o spot pro parkouristy, který se přesune přímo před novou budovu. Redesignu se prý dočká také celý jižní vestibul metra.

Vizualizace hlavního koncertního sálu. Zdroj: BIG

Pět sálů pro 6,5 tisíce osob

Filharmonie by měla nabídnout pět plně funkčních sálů, které bude možné využívat od rána do večera. Během dne se pak bude nabízet velká řada dalších exteriérových i interiérových prostor. „V tuto chvíli jsme připraveni přivítat a v jednu chvíli pozvat řádově 6.500 osob. Ti by si mohli barák různým způsobem užívat, aniž by byli mezi sebou rušeni,“ pokračoval Krupauer.

Hlavní koncertní sál má být určen 1.800 posluchačům a už existuje jeho technický návrh i akustický návrh. Jeho hlavním tématem má být dřevo a má odkazovat na historické vory na Vltavě. Komorní sál má být naopak o měkkém kameni pískovci, který je v Praze také přítomen. Industriální odkaz Holešovic ponese multifunkční sál. Architekti pracují také s dalšími českými odkazy, například sklářstvím.

Původní návrh se prý změnil i na základě debat s veřejností. Ta si prý ze všeho nejvíc přála více zeleně, což jí bude splněno. Kamenné schodiště se například proměnilo ve stoupající louku a celé v celém okolí budovy bude vysázeno více stromů i další zeleně.

Jasný je design, technické parametry i nábytek

„To, co se dnes odevzdává, je Podrobná architektonická studie, neboli podrobnosti dokumentace k územnímu rozhodnutí. To znamená, že už víme přesně, jak ten barák funguje nejen designově, ale i technicky, ale také jak funguje uvnitř. Součástí téhle fáze už máme podrobné interiéry, včetně, jak já tomu říkám, vynábytkování,“ přiblížil Krupauer. V současné době je prý projektový tým za polovinou fáze projektové dokumentace a nyní se začíná pouštět do technické dokumentace.

Už teď prý architektonické studio zkouší například akustiku dřeva do hlavního sálu. „Na jednu stranu jsme pořád v koncepci, ale na druhou jsme už v takovém detailu. To proto, abychom minimalizovali věci, které nás ještě čekají a které nás doběhnou,“ přiblížil dále na konferenci vedoucí projektového týmu.

Dokumentace i stavební povolení by mohlo být hotové do roku 2026, kdy začne realizace. Zahájení samotné stavby bychom se ale měli dočkat až o rok později. Dokončení stavby je pak naplánováno na konec roku 2032 a spuštění provozu filharmonie na začátek roku 2033. Stavba vyjde dle současných propočtů asi na 11,65 miliard korun. 

Celkové náklady včetně úprav nábřeží, ale i rekonstrukce vestibulu metra a úpravy tramvajové trati by měly činit 23 miliard korun.