Pivovar, šantán, kabaret... obchoďák. Ikonická Bílá labuť v proudu času

14. 02. 202212:42

foto: Vizualizace TaK Architects/Legendární Bílá labuť aktuálně prochází rekonstrukcí.

Kdysi stával Na Poříčí zájezdní hostinec s pivovarem U Bílé labutě. Svého času tu byl i oblíbený šantán, potom slavný kabaret U Labutě a dokonce i kino Invalidů. Pak vše změnil nápad podnikatele Jaroslava Brouka postavit zde vůbvec nejmodernější obchodní dům tehdejší doby. Tak se zrodila legenda, unikátní funkcionalistická stavba, kterou díky osmimetrovému neonu znaly celé generace dětí. Pojďmě si přiblížit historii slavné Bílé labutě.

Původně na místě Bílé labutě stával zájezdní hostinec U bílé labuti (dobově, to jest německy Bei wiesen Schwan). Byl to o patrový dům se zahradou, postavený před rokem 1725 podle plánů tehdejšího významného stavitele, Jana Blažeje Santiniho-Aichla.

Hostinec, později vyhlášený šantán i oblíbený kabaret či kino. Snímek okolo roku 1920. Foto: archiv HMP

Až do poloviny sedmdesátých let byla tato unikátní a odborníky ceněná funkcionalistická stavba v ulici Na Poříčí největším a nejmodernějším obchodním domem Praze. Nahradily jej až ikony socialismu v podobě obchodních domů Máj a Kotva, postavených ve stylu brutalismu.

Otvíračka ve stínu wehrmachtu

Bílá labuť ale patří do úplně jiné éry, otevřena byla 19. března 1939, jen čtyři dny poté, co v rámci anexe Prahu obsadily jednotky německého wehrmachtu. Jaroslav Brouk, spolumajitel tehdejšího letenského obchodního domu Brouk a Babka, si pro stavbu nového obchodního paláce vybral špičkové architekty Josefa Kittricha a Josefa Hrubého. Interiéry pak dostal na starost architekt Jan Gillar, který navrhnul také obchodní dům Brouk a Babka v Liberci. Celá stavba, která nabízí 15 000 čtverečných metrů obchodní plochy, byla hotová za 25 měsíců.

Přehlídka moderních řešení

Jedenáctipatrový obchodní dům (dvě patra jsou podzemní) ve své době patřil k nejmodernějším v celé střední a východní Evropě. Z technického hlediska nabízel na svou dobu mnoho unikátních řešení. Byl zde třeba vůbec první eskalátor v republice umístěný uvnitř budovy.

Vpravo vidíme zmiňovaný eskalátor, vlevo pak dobovou propagaci v podobě alegorického vozu. Foto: archiv Bílá labuť

Osobní výtahy pro zákazníky obchodního domu měly na svou dobu jedinečnou kapacitu, přepravily až 4000 lidí za hodinu. Mnozí si i dnes vzpomenou na jejich až brutální rychlost, která při brždění do pater vyvolávala u slabších povah pocity na zvracení.

Výtahy v Bílé labuti měly na svou dobu neuvěřitelnou kapacitu. Foto: archiv HMP

Vůbec nejcennějším technickým řešením je ale sama fasáda Bílé labutě, tvořená vlastně jedním jediným oknem. To má i na dnešní dobu neuvěřitelné rozměry 33 x 18 metrů a tvoří ho celkem 180 sleněných tabulí Thermolux, mezi nimiž je kvůli zneprůhlednění a izolaci skelná vata. Výsledkem je stříbřitě šedá barva fasády, dovnitř naopak pronikalo intenzivní rozptýlené světlo.

Obchodní dům Bílá labuť v době své největší slávy. Foto: archiv HMP

Jedinečný je na svou dobu i systém překlápěcích oken IPPEN v obchodních sálech Bílé labutě. Výklady ve vstupní části do obchodního domu byly obloženy nerezovou ocelí Poldi Anticorro. Vnitřní klima i chlazení pláště budovy v letních měsících zajišťoval americký systém Crittall.

Pohoda pro zákazníky i prodávající

Stavitelé ale mysleli vedle zákazníků i na pohodu těch, kteří v Bílé labuti pracovali. Zatímco veřejnost měla přístup na terasu na střeše šestého patra, kde začínala věžová nástavba s legendárním osm metrů vysokým neonem labutě, pro pracovníky byla určena menší terasa na úrovni třetího patra se slunečníky a plážovými lehátky. Prodavači a další personál obchodního domu sem mohli chodit na cigaretu, nebo si tu odpočinout o polední pauze.

Zákazníci tu mohli využívat odpočívadla v každém patře, rodičům malých dětí hlídaly ratolesti vychovatelky v dětském koutku a k dispozici byla i úschovna kočárků a zavazadel.

Potrubní pošta

Historicky vůbec poprvé na evropském kontinentu tu byly použity pneumatické pokladny, propojené potrubní poštou s centrální kasou v pátém podlaží. Tyto vymoženosti sama variabilita dispozic s vybavením, které navrhl Jan Gillar, dávaly tušit dynamický vývoj.

Jak udělat z návštěvníka kupce?

V tom hrál roli i takzvaný vědecký funkcionalismus, kdy autoři projektu bedlivě studovali psychologii nakupujících. Bílá labuť tak byla scénou, na níž se návštěvník samovolně mění v nakupujícího. To se podařilo, Bílá labuť si udržela svou pověst moderního obchodního domu i v době socialismu. Zatímco koncem šedesátých let tu Pražané zažívali krušné chvíle se sovětskými tanky, krátce po sametové revoluci, 15. 8. 1990, tedy 51 let po otevření, přivítala 400.000.000 zákazníka. Dodnes podle majitele navštíví obchodní dům okolo 8000 lidí denně.

Sovětská armáda v konfrontaci s Pražany před Bílou labutí v roce 1968. Foto: archiv HMP

Také tento potenciál vedl majitele, společnost Transakta, k aktuální rozsáhlé rekonstrukci za téměř půl miliardy korun. Vzhledem k památkovému charakteru a bohaté historii stavby je rekonstrukce konzultována s památkáři. „Aktuální část rekonstrukce už finišuje, vstupní parter včetně historických prvků hodnotí památkáři velmi pozitivně,“ potvrdil PrahaIN.cz Michal Petráček ze společnosti Transakta.

Fasáda s parterem už prošla rekonstrukcí. Legendární otáčecí neon na střeše zatím chybí. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

Že se první fáze rekonstrukce Bílé labutě blíží do finále, potvrdil i Lukáš Soukup, stavební inženýr ze studia TaK Architects, které nyní pracuje na přípravě další fáze. V ní by měla být navýšena zadní část Bílé labutě, kde je nyní administrativní zázemí.

Takto by měla vypadat zvýšená zadní část budovy po rekonstrukci. Vizualizace: TaK Architects

„Stavebně historický průzkum ukázal, že základy byly už v době stavby dimenzovány pro možné zvýšení objektu,“ vysvětlil PrahaIN.cz s tím, že nyní tato část rekonstrukce čeká na územní rozhodnutí. Celý objekt by měl být po rekonstrukci průchozí po vzoru slavné pařížské nákupní galerie Laffayette. Pasáž by propojila ulici Na Poříčí smerem k Petrskému náměstí.