PŘED A PO Prokopovo náměstí před sto lety a dnes

11. 04. 202219:00
PŘED A PO Prokopovo náměstí před sto lety a dnes
foto: Fotomontáž Ondřej Vanča/Ilustrační foto

Pro milovníky fotografií staré Prahy jsme připravili novou občasnou rubriku, kde vypublikujeme historické pražské foto, které se naše fotografka Nikola Balcarová pokusila po těch více než 100 letech vyfotit ze stejného úhlu. Takže lze krásně porovnat, jak se ta naše metropole změnila. Navázali jsme přátelství s facebookovou skupinou Pražský historický kaleidoskop, z níž také naše „staré“ foto pochází. Ukazuje trh na Prokopově náměstí na Žižkově kolem roku 1910 (fotografii pořídil pravděpodobně slavný český průkopník kinematografie a amatérský fotograf, povoláním stavební technik Jan Kříženecký, kolorováno). Bohužel, jak jsme zjistili, trhy na Prokopově náměstí jsou již hudbou minulosti.

Prokopovo náměstí je jedno z menších, ale i nejstarších náměstí v Praze 3 na Žižkově. Je pojmenováno po husitském knězi, politikovi a vojevůdci Prokopu Holém. Od svého vzniku v roce 1872 si Prokopovo náměstí svůj název zachovalo. Je to pravoúhlý trojúhelník s jednou odvěsnou na severu (asi 70 m, prodloužení Roháčovy ulice), druhou na východě (asi 50 m, Chlumova ulice), přepona na jihozápadě je nejfrekventovanější (Prokopova ulice). Prokopovo náměstí bývalo kdysi největším žižkovským tržištěm. Bývala tu i první pošta na Žižkově a až do roku 1890, kdy byla zprovozněna nová budova na tehdy ještě Basilejském, nynějším Havlíčkově náměstí, tu byla i žižkovská radnice. Jezdívala tu i tramvaj.

Náměstí je obestavěno zejména činžovními domy s obchůdky a provozovnami služeb v přízemí, nárožní dům v západním cípu využívá Metropolitní univerzita Praha, vedle něj je hotel. Ve středu Prokopova náměstí je originální jezdecký pomník spisovatele Jaroslava Haška od Karla Nepraše a Karolíny Neprašové: sokl s bustou spisovatele prochází hřbetem koně ve tvaru výčepního pultu.

Proč zmizela tradice trhů, které se tu konaly 120 let?

Celou historii popsal pro časopis o Praze 3 (kauza3.cz) Michal Vronský, zastupitel MČ Praha 3 zvolený za TOP 09: „Hlavní a nejpopulárnější tržiště bylo vždy na Prokopově náměstí. Trh zde býval už někdy kolem roku 1880 a býval velmi populární. Trhovci se rozlézali do okolních ulic i na blízké Tachovské náměstí, kde stála městská váha sloužící k vážení nákladu a placení trhové daně. Šlo však o tržiště starého typu, a tak vedení Prahy rozhodlo o vybudování nové tržnice, která měla lépe vyhovovat hygienickým standardům. 

Tržnice na Poděbradově ulici (dnes Koněvově) byla otevřena 26. října 1931 a vznikla adaptací prostor bývalé elektrárny, šlo o kombinaci venkovního tržiště a zastřešené tržnice. Tržnice byla plně elektrifikována, pod zemí se nacházely nechlazené sklepy i chladírny, jejichž teplota byla řízena automaticky. Součástí byla rovněž administrativní a obytná budova, v níž se nacházela restaurace.

Když byla nová tržnice v roce 1932 otevřena, došlo k velkým protestům trhovců z Prokopova náměstí, šlo zejména o požadavek na snížení tržních poplatků. V květnu předložili trhovci své požadavky, ale nedostali včasnou odpověď, takže se kvůli průtahům vrátili zpět na Prokopovo náměstí, protože nová tržnice podle nich nevyhovovala jejich potřebám. V srpnu 1932 se trhovci sešli v Bezovce a sepsali společnou rezoluci, kde kritizovali chybějící záchody, úzké uličky, použití betonu a nevhodné umístění tržnice vůbec. Do vyřešení těchto námitek se rozhodli zůstat na Prokopáku.

V reakci na tyto události si radnice nechala vypracovat zprávu o nové tržnici od Ing. Paula, který byl toho názoru, že trhovci obecně nelibě nesou, jsou-li vykazováni z volných prostranství do uzavřených tržnic. Trhovci byli starostou následně vyzváni k opuštění Prokopova náměstí s pohrůžkou, že místa v nové tržnici budou pronajata jiným trhovcům, ale ani po uklidnění situace se nové tržnici příliš nedařilo. Sice se výnosnost stánků později zvýšila, ale některé stánky zůstávaly trvale prázdné. Nepatřím k žádným letitým pamětníkům a fungující tržnici jsem nezažil, ale na víkendové trhy se zeleninou na Prokopáku si pamatuji, fungovaly ještě v 80. letech, zanikly až začátkem 90. let,“ končí Michal Vronský.

Krátký návrat trhů v roce 2016, pak šlus

To byl poslední „tržní záchvěv“ zde. V létě 2016 se na Prokopově náměstí na pár týdnů objevily trhy, ale ne farmářské, nabízely umění, šperky, módu, dekorace nebo hračky. Jak nám sdělil Mgr. Pavel Trojan, vedoucí odboru vnějších vztahů a kultury MČ Praha 3, o trzích zde se v nejbližších letech neuvažuje. Prokopovo náměstí není uvedeno ani v tržním řádu.

Chybí zde totiž nutná infrastruktura, a tak místo nesplňuje podmínky pro konání trhů – není zde voda, elektřina ani toalety. „Navíc by se stánky ani nehodily tak blízko sochy Haška,“ dodal Mgr. Trojan s tím, že samotné náměstí ani Praze 3 nepatří, je majetkem magistrátu.

„Pořádáme zde občas nějaké akce, vloni happening ke sto letům od prvního vydání Příběhů dobrého vojáka Švejka, v současnosti je zde výstava k 150. výročí založení žižkovského Sokola. Vzhledem k majetkovým poměrům musíme vždy o zábor žádat magistrát. Musím říci, že nám dosud vždycky ochotně vyhověli,“ vysvětluje Mgr. Trojan s tím, že kromě proslavených trhů na Náměstí Jiřího z Poděbrad chystá Praha 3 ještě studii trhů na místě parčíku na Ohradě.

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných