Pobočky zavřeme, vzkázal 1. místopředseda dozorčí rady České pošty

ROZHOVOR: Oznámení o zrušení tři sta poboček České pošty a propuštění 1.450 zaměstnanců vyvolalo doslova šok v celém Česku. Velmi ostře se postavila proti propouštění Federace výkonných zaměstnanců České pošty. Hlasitě se ozvali starostové obcí i měst. Sněm pražských starostů vyzval vládu k jednání a k tomu, aby zatím rušení poboček neschválila. Plán vedení České pošty kritizuje i velká část občanů. První místopředseda dozorčí rady České pošty Petr Stiegler v rozhovoru pro PrahaIN.cz přesto tvrdí, že jde o nevyhnutelný krok.

Jaké je vaše stanovisko k rušení poboček a oznámení propouštění zaměstnanců? A proč k tomu kroku vlastně došlo?

Česká pošta se bohužel nachází ve velmi nelehké finanční situaci, kdy stále klesající výnosy z poskytování poštovních služeb nedokážou pokrýt náklady na provoz pobočkové sítě. To je následek již mnoho let trvajícího trendu, kdy vlivem přirozeného přechodu k elektronické komunikaci klesá zájem o klasické poštovní služby.

Chcete-li to konkrétně, posílá se mnohem méně dopisů, mnohem méně peněz je zasíláno poštovními poukázkami, méně složenek se platí na poště, méně se roznáší denní tisk, stále více důchodů je vypláceno přímo na bankovní účet. Pokles poštovního provozu trvá již mnoho let a přitom rozsah pobočkové sítě, který ale neurčuje pošta, ale stát, zůstával stále stejný.

Dnes je situace taková, že Česká republika má jednu z nejhustších poštovních sítí v celé Evropě, aniž by však dokázala pokrýt náklady na její provoz. Rušení poboček a propouštění zaměstnanců je bohužel nevyhnutelný krok, který s sebou řešení této situace nese. V opačném případě by pošta nemohla fungovat dále. Je velmi dobře, že se tato situace konečně začala řešit i na úrovni státu, že dojde ke změně regulatorních opatření tak, aby odpovídala skutečné současné poptávce po přepravě poštovních zásilek.

Tento krok zdůvodnilo vedení České pošty mimo jiné i zavedením datových schránek. Nezdá se vám tento argument poněkud podivný? V České republice přece nežijí pouze podnikatelé...

Vliv zavedení datových schránek na poštovní provoz je třeba vysvětlit. Já osobně bych určitě byl ten poslední, který by zavádění datových schránek kritizoval, naopak je považuji za jeden z nejúspěšnějších projektů českého eGovernmentu vůbec. Je ovšem potřeba si uvědomit, že pokud má občan či podnikatel datovou schránku, všechny úřady mají povinnost komunikovat s ním právě přes ni a neměly by mu již zasílat žádné dopisy.

Tím logicky dochází k dalšímu snížení objemu zásilek v rámci poštovní přepravy a tedy i ke snížení výnosů pošty. Jak je všeobecně známo, od začátku roku došlo k zavedení datových schránek pro všechny živnostníky, ale také vlastníky bytových jednotek, spolky, nadace apod. To představuje další, navíc skokové, snížení objemu přepravovaných zásilek, a to mělo vedení pošty na mysli.

Máte pravdu v tom, že v České republice nežijí jen podnikatelé, ale v současné době představuje komunikace mezi nimi a hlavně mezi nimi a státem velmi podstatnou část všech zásilek, které se dnes posílají. Doba, kdy jsme si psali dopisy, pohledy a korespondenční lístky, kdy jsme dostávali měsíčně bankovní výpisy do schránky, je už pryč. Dnes většinou píšeme e-maily, esemesky, výpisy máme k dispozici v aplikaci internetbankingu.

Některé poštovní pobočky jsou už mnoho let přetížené. Lidé například v Modřanech nebo na hlavní poště uprostřed Prahy čekají někdy i desítky minut. Zvládnou stávající pobočky nápor dalších zákazníků?

Tady jste, myslím, narazil na velmi podstatný aspekt připravované transformace pobočkové sítě. Snížení počtu poboček je nezbytné, ale je nutné bedlivě sledovat, jak se bude vyvíjet kvalita obsluhy zákazníků pošty včetně čekací doby. Není možné, aby návštěva pobočky představovala nutnost vystát půlhodinovou frontu.

To je úkol pro management České pošty a určitě budeme v rámci dozorčí rady trvat na trvalém vyhodnocování právě těchto aspektů kvality obsluhy. V každém případě platí, že služby pošty musí být dostupné pro všechny a i lidé, kteří neholdují informačním technologiím, musí mít nadále možnost poslat, dostat dopis nebo si vyzvednout důchod.

Nezdá se zvláštní, že zásilkové služby po celém světě dosahují horentních zisků a Česká pošta je před bankrotem?

Zde je potřeba oddělit dvě skupiny služeb – přepravu balíků, kterou zajišťují i vámi zmíněné zásilkové služby a která v dlouhodobém časovém horizontu skutečně stále roste především díky rozvoji e-shopů. A pak klasické poštovní produkty, jako jsou dopisy a poštovní poukázky, které zajišťuje Česká pošta a kde je trend přesně opačný. To má samozřejmě vliv i na hospodaření pošty.

Pokud krachuje podnik, většinou majitel vrcholné vedení odvolá. Proč k tomuto kroku nedošlo i ve vedení České pošty?

Je všeobecně známo, že dosavadní generální ředitel Roman Knap ke konci února své působení v čele České pošty ukončil. Nicméně odvolání, případně jmenování generálního ředitele nespadá v případě státního podniku do kompetence dozorčí rady, to je výsostné právo zakladatele podniku, kterým je ministerstvo vnitra.

Není největším problémem skutečnost, že pošta je státní podnik? Soukromý majitel by takový propad nedopustil.

Nejde jen o to, že pošta je státní podnik, ale i o to, že základní podmínky poskytování poštovních služeb, jako jsou například počty poboček, jsou stanovené z úrovně státu. Ani soukromý majitel by nemohl o své vůli změnit počet poboček, i když by bylo jasné, že si na sebe nevydělají. Pokud by tato regulace neexistovala a pošta měla soukromého majitele, jsem přesvědčen, že by i on přistoupil k podobným krokům, které se realizují nyní, jen mnohem dříve.

Vytvoření vzájemně propojené sítě trvá velmi dlouho a má obrovskou obchodní hodnotu. Není ještě na místě zvážit rušení poboček?

Máte pravdu, jenže tvrdá ekonomická realita říká, že můžete provozovat jen tolik poboček a zaměstnávat tolik lidí, na které si dokážete vydělat, pro které máte práci. A jestliže trvale klesá zájem o poštovní služby, nemáte jinou volbu, než síť poboček zredukovat. To je proces, kterým si prošla i jiná odvětví. Zmínil bych například banky nebo pojišťovny, které rovněž musely v minulosti vlivem elektronizace upravit své pobočkové sítě.

Petr Stiegler je od roku 2022 1. místopředseda dozorčí rady České pošty. Na České poště působil už v letech 2007 až 2009 jako náměstek generálního ředitele pro veřejnou správu a ředitel sekce eGovernmentu, kdy byl odpovědný za realizaci projektů datových schránek a CzechPOINTu.