foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Památný strom Dub v polích mezi Točnou a Cholupicemi se objevil i v pohádce Třetí princ
Stromy mají své vlastní příběhy a ty jsou mnohdy neuvěřitelné. Znáte v Praze nějaký strom, který vás bere hodně za srdce? Anebo snad chodíte kolem nějakého listnatého velikána, který si zaslouží větší pozornost veřejnosti? Pokud alespoň jednou odpovíte na tyto otázky ano, tak zvažujte, zda se nepřihlásíte do soutěže Strom roku.
Tato soutěž se koná už tradičně od roku 2002 a letos bude 1. dubna vyhlášen už 21. ročník. Odborná porota z došlých kandidátů vybere tentokrát deset nejkrásnějších stromů a ty se utkají v celorepublikovém finále. Vyplývá to z údajů na webu stromroku.cz.
V dosavadních dvaceti ročnících slavilo úspěch zatím jen devět krajů ze čtrnácti. Nejúspějším se stal zatím kraj Jihomoravský, na jehož území rostou už čtyři „Stromy roku”. Po třech vítězích mají kraje Vysočina, Olomoucký, Liberecký a Pardubický. Jednou se z vítězství mohli radovat v kraji Karlovarském, Zlínském, Jihočeském a Královéhradeckém.
Pětice krajů na své vítězství v této anketě stále ještě čeká. Jde o kraj Středočeský, Plzeňský, Ústecký, Moravskoslezský a také hlavní město Praha.
Praha měla zatím jen šest želízek v ohni
Samotná Praha neposlala do hry zatím ani mnoho kandidátů. Každý rok bylo nominováno vždy dvanáct finalistů, letos se poprvé bude nominovat jen deset. Z 240 doposud nominovaných stromů se jich v katastru hlavního města nacházelo zatím jenom šest.
Spořilovské lípy se jmenují po slavných mužích
Prvními z nominovaných stromů v metropoli byly dvě sokolské lípy na Spořilově. Ty obsadily v roce 2007 šesté místo a získaly 2798 hlasů. Spořilov byl založen jako městská čtvrť v roce 1924 a velmi se na tom finančně podílela Městská spořitelna. A samotný název lokality k tomuto donátorství odkazuje. Z této doby pocházejí i dvě lípy, které byly vysazeny před zdejší sokolovnou. Stalo se tak v roce 1933 a stromy dostaly jména Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Dnes mají lípy v obvodu kmene každá téměř dva metry.
Zapomenutá vrba. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Hned o rok později, tedy v roce 2008, se do finálové dvanáctky dostala Praha znovu. Tentokrát s dubem z Branického mezivrší. Zhruba 200 let starý dub letní získal 16 555 hlasů a získal bronzovou příčku. Mezivrší bylo původně sadem, později se změnilo na vilovou čtvrť. Ta zůstala zachována dodnes, jen jí v 70. letech narušila výstavba panelových domů pro zaměstnance Československé pojišťovny. Nicméně starý vzrostlý dub letní zde spokojeně rostl až do přelomu tisíciletí. Tehdy jeho existenci začal ohrožovat soukromý investor, který ho chtěl spolu se dvěma dalšími vzrostlými stromy poslat k zemi a na jeho místě měl být vystavěn bytový projekt. Zvedl se odpor místních obyvatel a městské části Praha 4, a to vedlo k vítězství přírody a k zachování stromu s obvodem kmene téměř 350 centimetrů.
Dub, který okouzlil i filmaře
Pak si musela Praha počkat dalších pět let, než dvanáctka nejlepších přivítala dalšího finalistu z hlavního města. Stal se jím dub v Točné, který v roce 2013 skončil na 7. místě s 3004 hlasy. 250 let starý dub letní nevyrůstal na poli sám, jak by se mohlo zdát, ale původně zde byly duby tři. V roce 1947 byly ale dva poraženy a zůstal jediný. Pod stromem odpočívali nejen poutníci, ale i zemědělci a dokonce se zde natáčela i řada filmových záběrů, protože díky své solitérnosti působí dub v Točné opravdu velkolepým dojmem. Dnes má strom obvod kmene přes 300 centimetrů.
Napřesrok, v roce 2015, získala Praha čtvrtou nominaci. Tentokrát se o ní postarala vrba bílá, rostoucí v Tichém údolí u Suchdola. Známá je jako zapomenutá vrba a v tomto ročníku posbírala 3931 hlasů, což stačilo jen na čtvrté místo. 120 let starý strom roste přímo na břehu místního potoka a může se chlubit opravdu impozantním obvodem kmene – 787 centimetrů. Své jméno získala skutečně podle toho, že na ní veřejnost zapomněla, a to i navzdory jejím gigantickým rozměrům. Rostla totiž ve velmi husté vegetaci u potoka a doslova ji objevil Pavel Kyzlík z České lesnické společnosti rok před její nominací. Následně bylo okolí vrby vyčištěno od náletů. Tiché údolí je jedním z nejčistších míst v Praze, a tak je možné na větvích zapomenuté vrby spatřit i ledňáčka říčního.
Otce dubů hledejte u Milíčova
Hned následující rok se Praha dostala do finálové dvanáctky znovu. Tentokrát znovu s dubem letním, který nese jméno otec dubů. Jde o nejmohutnější strom v aleji na hrázi rybníka Homolka v přírodní památce Milíčovský les a rybníky. Žije tu už více než 300 let a pamatuje si dobu, kdy tu žádná výstavba nebyla, jen louky, pole a rybníky. Okolí zdobí další duby a třešňové aleje. Otec dubů ale získal se svým obvodem kmene 505 centimetrů jen 449 hlasů a v roce 2016 skončil na posledním dvanáctém místě.
Otec dubů na hrázi rybníka Homolka. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Jen o příčku výš, na 11. místě skončil v předloňském ročníku v roce 2021, jeden z nejkrásnějších pražských stromů. Platan v Kinského zahradě. Velkolepý platan javorolistý patří k největším stromům metropole. Najdeme ho hned v blízkosti hlavního vchodu do Kinského zahrady. Někdy se platanu říká také Kinského majordomus. V roce 1928 byla do stínu jeho koruny umístěna socha Čtrnáctiletá od Karla Dvořáka. Neznámí vandalové ji však později odcizili a poničili. Nakonec se přeci jen podařilo zuboženou sochu najít a dochovala se alespoň v depozitáři Muzea hlavního města Prahy. Přesto se plánuje, že replika této sochy se pod rozložitý platan v Kinského zahradě vrátí. Obvod kmene stromu je neuvěřitelný, dosahuje téměř šesti metrů.
Kdo by mohl být dalším kandidátem?
V Praze najdeme řadu zajímavých stromů, které by určitě stály za to, aby se do finále soutěže Strom roku dostaly. Šanci by rozhodně měl jeden z nejstarších a největších českých dubů, kterým je dub Karel. Ten údajně pamatuje i Karla IV. Jenže tento monstrózní strom se nachází v uzavřené oboře u zámku v Kolodějích a je proto nepravděpodobné, že by pro něj lidé hlasovali, aniž by si ho mohli prohlédnout.
Psali jsme
Desátá městská část už od roku 2007 symbolicky věnuje dřeviny svým čerstvě narozeným občánkům. Důraz klade i na následnou péči o ně a iniciativu…
Do hry by se ale mohl zapojit největší český platan. Najdeme ho na Malé Straně a říká se mu Beethovenův platan. Nachází se v Maltézské zahradě za Lennonovou zdí a jeho obvod kmene už dávno přesáhl osm metrů.
V Praze se nachází také největší exemplář topolu bílého v Česku. Tomuto druhu stromů se také říká topol linda. A tento konkrétní exemplář se jmenuje linda u Satalic. Jde o největší exemplář svého druhu, stojí v poli, nicméně nejedná se o atraktivní strom, který by svoji podobou zaujal občany.
Maltézské zahradě dominuje úžasně rostlý Beethovenův platan. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Mnohem větší šance by měl unikátní platan na Karlově náměstí, který má i velmi netradiční habitus. Jeho rozpadlý kmen vlastně vytvořil několik vlastních autonomních částí a svoji podobou připomíná potápějící se loď. Další velmi zajímavé a staré stromy najdeme v Satalické bažantnici.
Pokud chcete některý z metropolitních stromů přihlásit do soutěže, máte čas do 31. května letošního roku. Během léta a podzimu pak bude probíhat internetové hlasování.
Pro vznik tohoto textu posloužily znalosti autora a dále web stromroku.cz.