foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Muzeum vodárenství bylo dnes v centru zájmu návštěvníků
REPORTÁŽ: Podolská vodárna slaví 93. narozeniny. To ale nebyl hlavní důvod, proč otevřela své brány veřejnosti. Tím pravým důvodem byla oslava Světového dne vody. Zájem o návštěvu byl mimořádný, a tak musely ke slovu přijít rezervace.
Sama budova vodárny je dominantou pražského vltavského břehu. Jedná se vůbec o nejrozsáhlejší metropolitní budovu a za její podobu vděčíme vynikajícímu meziválečnému urbanistovi a architektovi Antonínu Engelovi. Když stojíte dnes u budovy, omráčí vás svoji velkolepostí, přesto si musíme uvědomit, že nakonec došlo jen k postavení větší poloviny z původního projektu, protože uprostřed výstavby došly finance a přišla hospodářská krize.
Podolská vodárna je vrcholným dílem secesní a kubistické architektury a až do roku 1972 se přes ní zásobovaly vodou veškeré pražské domácnosti. V současné době je přiváděna voda pro hlavní město ze tří zdrojů – ze Želivky, z Káraného a právě z Podolí, a to i přesto, že v roce 2002 po povodních ukončila vodárna svoji aktivní činnost a dnes je jen rezervním zdrojem pitné vody pro město.
Jak voda umí ucpat potrubí
Z hygienických důvodů není možné vpouštět návštěvníky přímo do provozů, kterými proudí pitná voda. Otevřeno z tohoto důvodu bylo pro návštěvníky jen muzeum vodárenství. I to ale nabídlo řadu unikátních předmětů a zajímavých informací. Lidé se mohli seznámit s historií všech známých i méně známých vodárenských věží. Mezi exponáty byl vyhledávaným předmětem průřez vodovovodním potrubím, na kterém bylo vidět, jak v průběhu desítek let mohou sedimenty z vody téměř až ucpat potrubí o šířce několika desítek centimetrů.
To nejsou letokruhy, takovým způsobem dokáží usazeniny ucpat vodovodní potrubí. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Vrcholem muzejní expozice však bylo unikátní vodní kolo, které bylo zapůjčeno z Pavlovic na Českolipsku a názorně bylo možné na něm spatřit, jak se voda v dřívějších letech bez elektrické energie a čerpadel dostávala nahoru do vodárenských věží. Tento unikátní technický předmět fungoval v severních Čechách ještě v 70. letech minulého století.
Psali jsme
Černých odběrů vody bylo loni v Praze meziročně méně, ale za víc peněz. Pražské vodovody a kanalizace (PVK) odhalily 276 případů černých odběrů…
Vlastní úpravny vody si tak návštěvníci dnešního dne otevřených dveří mohli prohlédnout jen z prosklené galerie, která rámovala vlastní vodárenské muzeum.
Návštěvníkům pomohla virtuální realita
O návštěvu těch nejzajímavějších míst ale návštěvníci nakonec nepřišli. Museli však využít 3D projekce a za pomoci brýlí pro virtuální realitu se dostali tam, kam jen málokterá lidská noha zabloudí. Díky nim bylo možné navštívit například vodní dílo na Želivce, útroby pražské vodárenské soustavy, ale i úpravnu odpadních vod. Unikátní prohlídky za pomoci virtuální reality byly fascinujícím oživením dne otevřených dveří pro všechny věkové kategorie.
Vrcholem expozice je vodní kolo ze severních Čech. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Na vlastní oči a i na vlastní hmat se mohli návštěvníci na nádvoří vodárny seznámit s vozovým parkem, který vodařům pomáhá v nesnázích.
Velmi vyhledávaným stánkem byla edukační ukázka toho, jak složité je z vody dostat některé látky a jak složitými procesy musí voda doputovat do našich kohoutků, abychom o ní mohli říct, že je stoprocentně pitná.