_2.jpg)
foto: Prague City Tourism, se svolením/Předseda představenstva Prague City Tourism František Cipro
ROZHOVOR: Velkou část ekonomických ukazatelů Prahy podpírá cestovní ruch. Stabilita metropole je z velké části závislá na přílivu turistů ze zahraničí, ale i návštěvníků z Česka. Jak se situace v této oblasti po koronaviru stabilizovala? Zeptali jsme se na to předsedy představenstva Prague City Tourism Františka Cipra. Prague City Tourism je destinační agenturou zřízenou Magistrátem hlavního města Prahy na podporu cestovního ruchu.
Můžeme už říct, že jsme na předepidemických počtech návštěvníků? Nebo jsme návštěvnost metropole ještě nedohnali?
Tady musíme rozlišovat dva základní pohledy na turistiku v Praze. První pohled je kvantitativní a druhý je kvalitativní. Když se zaměříme na první ukazatel, množství turistů, tak v letošním roce se chystáme dosáhnout 80 – 85 procent hodnoty posledního předcovidového roku, tedy roku 2019. A teď k druhému ukazateli. Jsme velmi rádi, že se výrazným způsobem změnila kvalita příjezdového cestovního ruchu do metropole. Musí to vidět každý běžný návštěvník města, ale i obyvatel Prahy, když se projde po exponovaných ulicích centra města. Je vidět, že těch negativních aspektů cestovního ruchu je v pražských ulicích mnohem míň. A na druhou stranu nesmíme být naivní a myslet si, že se tyto aspekty dají vymýtit zcela. Negativní dopady cestovního ruchu byly vždycky a vždycky budou. A teď nemluvím jen o Praze, ale o každém místě na světě. Posun k lepšímu je ale vidět i na statistikách digitálních platforem ubytování. Tady Praha výrazně ztratila oproti roku 2019 a za to jsme rádi.
Jedním ze zmiňovaných negativních aspektů turistiky v Praze je třeba nálepka, kterou metropole získala v posledních letech. Byla oblíbenou destinací pro alkoholové dýchánky, pro mejdany, pro nekonečné flámy. Chápu, že Prague City Tourism nemá moc pravomocných pák, jak s tím bojovat, ale dá se proti tomu vůbec něco dělat?
Bojovat s tím musíme všichni, i když se s tím bojuje těžko, obtížně a zdlouhavě. Neexistuje, že mávneme kouzelným proutkem a všechno bude zalité sluncem. Je to běh na dlouhou trať. Je potřeba udělat tisíc malých kroků od města i od naší agentury, aby se situace změnila. A když mluvíme o Praze jako o večírkové destinaci, tak to způsobila velká řada faktorů. Je to dobrá dostupnost Prahy, pro zahraniční turisty cenová přívětivost a třeba i ceny letenek. Uvedu to na příkladu mladého člověka z anglického Manchesteru. Pokud ho víkendový výlet do Prahy po započtení všech nákladů, včetně ubytování a letenek, bude stát méně než výlet vlakem do Brightonu, tak Praha večírkovou destinací zůstane i nadále.
Klementinum ze Staroměstské mostecké věže.Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
A jaké konkrétní kroky v tom dělá Prague City Tourism?
My s tím bojujeme cílenou kampaní na určité skupiny návštěvníků. Cílíme na věkovou kategorii 35+. Turisty v Praze informuje o tom, že ve městě existují určitá a jasně daná pravidla. Varujeme je, že pokud je poruší, mohou očekávat pokutu nebo postih. Pozornost jsme zaměřili i na spolupráci s Asociací hotelů a restaurací. Tady se snažíme předkládat pravidla a přesvědčovat v otázce výběru ubytování. Turistům se snažíme sdělit informace, že nocleh v ubytovacím zařízení, které je pod dohledem jak v otázce bezpečnosti, požární kontroly, ale i třeba pod kontrolou živnostenského úřadu, je vždy lepší variantou, než nejisté a ne vždy bezpečné ubytování v rámci digitálních platforem. A to nemluvíme ani o zatížení, které z ubytování typu airbnb v centrální Praze vzniká pro rezidenty. V této oblasti je ale nejdůležitější legislativní role státu, která je v současné době pro město poměrně nevýhodná, postupně se ale mění k lepšímu.
Psali jsme
Oranžová, černá, šedivá nebo fialová zem, výstupy hornin připomínající měsíční krajinu a stolová hora. Zdánlivě pustá a nehostinná lokalita, kde…
Není turista jako turista. Jiné požadavky budou mít návštěvníci z Japonska, něco jiného budou chtít vidět Korejci, na jiná místa se poženou Italové. Snaží se Prague City Tourism vyjít turistům i v tomto směru vstříc?
Pomáhají nám v tom digitální platformy, vyhledavače a současná technika. Nejde to však bez vstupních informací o tom, co zástupci daného národa chtějí vidět. Pokud tyto informace máme, není problém pro ně sestavit na míru ušitý program. Když vezmu namátkou tři národnosti, které jste zmínil, tak Italové jsou katolický a silně věřící národ. Vyhledávají návštěvy kostelů a ikonou pro ně je poutní ikonická soška Pražského jezulátka v kostele Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského na Malé Straně. Koneckonců Pražské jezulátko je hlavním motivem naší reklamní kampaně ve státech Jižní Ameriky a právě v Itálii. Japonci jsou velmi vysazení na vizualitu. Milují umění, obrazy, ale i pražskou architekturu. Celkově asijské návštěvníky hodně zajímá česká gastronomie. Je pro ně absolutně jiná, než to, co jim nabízí jejich domovina. Chtějí ji ochutnat, chtějí ji poznat. A tak se snažíme jim setkání s kvalitní ryze českou kuchyní nabídnout. A ještě ti Korejci. Na Praze 1 existuje jedna nejmenovaná restaurace, kde se natáčel v roce 2005 velmi oblíbený seriál, jihokorejská telenovela Milenci v Praze. Seriál sledovala každá korejská domácnost. Před koronavirovou pandemií neexistoval den, kdy by ta restaurace nebyla od rána do večera plná k prasknutí korejských turistů. Každý to chtěl vidět, každý si chtěl posedět tam, kde seděli jeho oblíbení seriáloví hrdinové.
Pojďme si říct, o co se Prague City Tourism stará, které památky jsou pod vaší správou. Já ještě dodám, že Prague City Tourism vznikl jako ideový pokračovatel Pražské informační služby, od jejíhož založení si letos připomínáme 65 let.
A právě proto máme vždy ve vybrané týdny na jednotlivých památkových objektech výroční zvýhodněné vstupné 65 korun. Teď ale k těm jednotlivým objektům. Jde hlavně o pražské věže. Pod našimi křídly vám umožníme prohlídku mosteckých věží, a to jak na malostranské, tak i na staroměstské straně. Nabízíme prohlídku věže Staroměstské radnice, Prašné brány, Svatomikulášské zvonice, Novomlýnské vodárenské věže a nově také nádherný okruh Klementinem. Návštěvníci mohou nahlédnout do nejkrásnější knihovny světa. Tak někteří označují zdejší barokní knihovnu a pak se dá vystoupat na Astronomickou věž, která nabízí naprosto unikátní výhled na historické centrum města. A nesmíme zapomenout ještě na Petřín. Tady pro veřejnost nabízíme výhledy z Petřínské rozhledny a provádíme i tamním bludištěm. Hlavní město Praha a Prague City Tourism mají uzavřenou pachtovní smlouvu. My se v ní zavazujeme, že v těchto výše uvedených objektech bude fungovat efektivní návštěvnický provoz. Tím se rozumí, že provoz bude kultivovaný a nebude ohrožovat nejen památkovou, ale i bezpečnostní ochranu objektů. A pro město z toho plyne příjem. Například jen v loňském roce zaplatilo na základě pachtovního nájmu Prague City Tourism hlavnímu městu částku 48 milionů korun.
Z mnoha stran jsou slyšet stížnosti, že města nic netlačí k tomu, aby cestovní ruch ve svých katastrech nějakým způsobem kultivovala a rozvíjela. Souhlasíte s tím?
Myslím, že to není problém Prahy, nicméně je to pravda. Všechny příjmy, které nyní generuje cestovní ruch, jdou do státního rozpočtu. Města logicky pak nemají příliš velký zájem o zkvalitnění cestovního ruchu. Podle mého názoru by si cestovní ruch rozhodně zasloužil větší pozornost státu, a to i v otázce přerozdělení finančních prostředků.
Psali jsme
Který most v Praze je ten nejkrásnější? I když je to otázka hodně subjektivní, mnoho lidí by asi překvapilo, že podle soudu řady odborníků by…
Chystá se v tomto směru nějaká zákonná úprava?
Dobrá otázka, ale na špatném místě. Je potřeba ji směřovat na Ministerstvo financí, které svoji vyhláškou o rozpočtovém určení daní celý proces usměrňuje a řídí. Bohužel si nemyslím, že v nejbližších letech by se našla politická shoda na tom, aby se celá věc změnila. A nastalá situace nutí kraje a obce se s tím vyrovnat. A vyrovnat se s tím dá efektivním výběrem vstupného na památkových objektech a také výběrem poplatku za ubytování ze zákona o místních poplatcích. A tady Praha ukazuje dobrý příklad pro jiná města. Hlavní město se zavázalo k tomu, že polovina z vybraného ubytovacího poplatku bude znovu investována do kultivace cestovního ruchu. Jen v minulém roce se vybralo na poplatcích za ubytování v hlavním městě 416 milionů korun.
Pohled z Petřínské rozhledny. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Nechme teď stranou zahraniční turisty a podívejme se na české návštěvníky hlavního města.
Ty si musíme naopak velmi předcházet. V loňském roce byli totiž Češi národem, který nejčastěji navštívil hlavní město Prahu. Je ale pochopitelné, že cizinců bylo v metropoli mnohonásobně víc než Čechů. Češi se zkrátka v dobách koronaviru znovu naučili jezdit do Prahy. Neutratí tady sice tolik peněz jako Britové nebo Američani, což je vzhledem ke kupní síle pochopitelné, ale zase dokáží dodržovat stanovená pravidla. Já osobně vidím velký potenciál v mladých rodinách s dětmi. Podle průzkumů jezdí do Prahy docela často.
Co jim ale nabídnout? Rozumím, že je možné je nalákat na prohlídku petřínského bludiště, do zoologické zahrady, možná i do botanické, ale co dál?
Vznikají nové veřejné, ale i soukromé aktivity, které se zaměřují právě na rodiny s dětmi. Každopádně ale právě ve vztahu k rodinám s dětmi cítím za město Prahu velký dluh. A nesmíme se chovat tak krátkozrace, abychom se zaměřovali jen na stacionární zdroje zábavy. Musíme přemýšlet i o tom, jaké akce a jaké festivaly jsou schopny přilákat rodiny s dětmi do Prahy, a to třeba v čase prázdnin či dovolených.