foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Na fotografii je dobře vidět vzlínavá voda, která ničí nejen fasádu, ale i vnitřní prostory.
Portheimka je jedna z nejcennějších budov pátého pražského obvodu. Najdeme ji na náměstí 14. října naproti radnici Prahy 5. Teď ji však trápí velké problémy.
Za tři sta let existence je budova už doslova zapuštěna v zemi. Jak se totiž Smíchov vyvíjel a okolí budovy se zpevňovalo, přidávala se postupně dlažba, dávaly se asfaltové povrchy, chodníky a silnice, budova se stále více nořila do okolního terénu. To má za následek skutečnost, že stavbu ohrožuje vlhkost, která vzlíná po stěnách vzhůru.
„Portheimka se musela v poslední době dvakrát havarijně opravovat. Jednou to bylo po zimě, kdy led poničil střešní krytinu a začalo tam zatékat střechou,“ připustil na posledním zasedání zastupitelstva Prahy 5 Štěpán Rattay (Piráti). To ale není největší nebezpečí pro Portheimku. To připouští i radní Rattay: „Nicméně ta spodní část fasády, jak tam vzlíná vlhkost ze země, už byla vyhodnocena jako hodná opravy. Omítka opadává zejména do výše tří metrů až po první klempířský prvek. Je to velmi nebezpečné.“
Aby toho nebylo málo, tak před několika týdny se na omítce Portheimky vyřádili sprejeři a pomalovali její fasádu směrem do hlavní ulice Štefánikovy. Dnes už je právě z této strany Portheimka přikrytá lešením, graffiti je omláceno a budova dostává novou omítku. Jenže ani to Portheimku do budoucna nezachrání.
Část Portheimky je nyní pod lešením. Provádějí se však jen nezbytně nutné opravy. Na snímku je dobře vidět, jak náročné bude stavbu vyzvdvihnout z utopeného terénu. Auta tu v budoucnu už nezaparkují. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
PrahaIN.cz oslovila Tomáše Beneše, vedoucího odboru správy majetku na radnici Pětky, ten prozradil, že Portheimku čeká skutečně velkolepá rekonstrukce, a to jak po stránce stavební, ale i finanční. „Zatím opravdu řešíme spíše jen drobné opravy střechy, odstraňujeme závady, to nejdůležitější nás teprve čeká,“ připustil vedoucí odboru správy majetku.
Problémy se spodní vodou
Nutnost zmiňované rekonstrukce je skutečně vyvolána hlavně vzlínáním spodní vody. „Celková rekonstrukce je připravena. Jenže to bude vyžadovat ohromné množství peněz. A ty zatím nemáme. Podle navržené studie se počítá s tím, že se celá dispozice Portheimky otočí. Vchod už nebude ze zahrady, ale do budovy se bude vcházet od radnice, ze Štefánikovy ulice. To ale bude vyžadovat, že se ze strany od radnice musí doslova odtěžit vysoká vrstva navršené zeminy,“ připouští pro PrahaIN.cz Tomáš Beneš a říká, že to bude hodně finančně náročné.
Velké dopravní omezení
Portheimka ale leží na velmi rušné ulici Štefánikově s velmi hustým tramvajovým provozem. Vzdálenost budovy od okraje rušné komunikace není větší než čtyři metry. Její „vyzdvihnutí“ zpod okolního terénu by si jistě vyžádalo i velké dopravní komplikace.
To uznává i Tomáš Beneš: „Samozřejmě, všechno se musí řešit v souvislosti s úpravami dopravního režimu v oblasti. Celý projekt na oživení a rekonstrukci Portheimky si vyžádá změnu parkovacího systému v místě. Samotná rekonstrukce si pak vyžádá velké dopravní uzavírky, které se dotknou nejen osobní dopravy, ale hlavně i hromadné dopravy,“ podotýká Beneš.
Jen po Štefánikově ulici totiž jezdí v současnosti pět denních a dvě noční tramvajové linky.
Jak by mohla budoucnost okolí Portheimky vypadat, naznačuje pro PrahaIN.cz Tomáš Beneš takto: „Jednou z variant je prodloužení pěší zóny od křižovatky s Andělem až po ulici Kartouzskou. V tu chvíli bychom z této oblasti vypudili zbytnou osobní dopravu, a nakonec by zůstalo v omezeném čase jen zásobování a veřejná přeprava.“
Na mnoho otázek ale odpoví až jednání zástupců Prahy 5 s Magistrátem hlavního města Prahy. Ten se totiž má finančně podílet na vysokých nákladech, které si rekonstrukce Portheimky vyžádá.
Barokní letohrádek Portheimka si nechal pro sebe a svoji rodinu postavit Kilián Ignác Dienzenhofer v roce 1728. O sochařskou výstavbu se postaral Antonín Braun. Z bohatých výmaleb stropů se dochovala jediná zvaná Bakchanálie. Ostatní vzaly za své při požáru v roce 1872. Po architektově smrti odkupuje dům František Ferdinand Buquoy, který dá budově rokokový ráz. Dnes tu najdeme expozici skla. Budově se říká také Bukvojka nebo Dienzenhoferův palác.