foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Na umístění anděla osobně dohlížel sochař Vojtěch Adamec
Dramatický příběh „píše“ socha anděla, která byla v úterý dopoledne jako poslední umístěna na Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Po dvou letech práce totiž přišly povodně a zaplavily místo, kde vznikala. „Při povodních stála socha anděla ve vodě. Kolega ji navštěvoval na lodi,“ řekl serveru PrahaIN.cz autor, sochař a restaurátor Vojtěch Adamec.
Čtvrtá socha anděla byla na Mariánský sloup usazena za pomoci těžké techniky. Umisťovacímu procesu přihlíželo několik desítek domácích i zahraničních turistů, mezi nimiž převládala velká skupina Italů. Původní Mariánský sloup byl stržen davem před 105 lety, konkrétně dne 3. listopadu 1918.
Umístění sochy posledního anděla ovšem předcházely dramatické události. Na ateliér, kde vznikala, udeřily povodně. Na velkou vodu se umělci pracující v ateliéru naštěstí stihli připravit. Přestože socha téměř skončila pod vodou, atak ve zdraví přežila.
„Můj kolega, sochař Jakub Lipavský, žije v Litovli a má tam dílnu a ateliér. Pracovali jsme na soše ve volném prostoru na zahradě a tu zaplavila při povodni řeka Morava. Stála po pás ve vodě. Kolega anděla pravidelně kontroloval a navštěvoval na lodi. Tato socha anděla má příběh. Velký příběh,“ řekl redakci PrahaIN.cz Vojtěch Adamec.
Několik dní před blížícími se povodněmi se sochařům podařilo sochu anděla připravit na blížící se přívaly vody. Uchránili ji tak před poškozením. „Socha váží jeden a půl tuny, a tak ji voda samozřejmě nemohla odnést. Zároveň jsme ji ale ani nemohli přestěhovat. Hrozilo, že bude poškozena údery těžkých věcí, které voda při povodni nese. Podařilo se nám ji obložit a zabezpečit tak, že povodeň bez úhony přežila. Problém byl ale v tom, že jak byla ponořena do vody, nasála všechno, co Morava nesla. Měli jsme proto na soše přesný pruh, jak stála ve vodě a museli jsme ji velmi pracně uvést do původního stavu," řekl Vojtěch Adamec naší redakci.
Na soše anděla pracoval více než 24 měsíců. "Nejdřív jsme vyrobili desetinový model, pak poloviční a teprve potom se začalo sekat do kamene. K tomu se ještě dělal model hlavy jedna ku jedné. Celá tato akce a všechny práce na soše nám trvaly něco přes dva roky,“ doplnil sochař.
Práce s fragmenty
Instalaci posledního anděla přihlížel i známý sochař, restaurátor a bývalý profesor Akademie výtvarných umění Petr Siegl, který se na obnovení Mariánského sloupu aktivně podílel. Zároveň je autorem jedné ze soch. „Z původního Mariánského sloupu se dochovalo pouze dvacet procent. Zbytek byl zřejmě vyhozen nebo použit na něco jiného. Všechny podobné památky, světské i církevní, jsou deníkem své doby. Jejich odstraňování je problém, protože se tak ztrácí kontinuita, znalost prostoru i historie,“ řekl Petr Siegl naší redakci.
Připomněl zároveň, že tým tvůrců kopie Mariánského sloupu se potýkal s nejrůznějšími těžkostmi. Hledali originály a podle nich chtěli zhotovit nové sochy andělů.
„Návrhy na sochy totiž vznikaly podle historických fragmentů původního sloupu, který je uložen v Lapidáriu. Dochovaly se pouze tři. Nejzachovalejší byl anděl, podle kterého pracoval sochař Petr Váňa. Ostatní pracovali pouze podle fragmentů. Poslední anděl, kterého dělal Vojtěch Adamec, se nedochoval vůbec. Na jeho podobu byla vypsána soutěž, kterou vyhrál. Každá socha je osobitým dílem autora. Dalším důležitým prvkem jsou kovová křídla andělů. Doplňují sochařskou výzdobu a zároveň vytvářejí věnec kolem Panny Marie. Kromě toho i dotvářejí prostředí Staroměstského náměstí a jeho výzdobu, což jsme museli respektovat,“ ukončil profesor Siegl.
Jeden anděl stál 1.200.000 korun, sochy byly placeny výhradně z darů, které do sbírky poslali věřící.
Symbol odvahy
Mariánský sloup je symbolem hrdinství Pražanů, kteří koncem třicetileté války, v roce 1648, bránili svoje město před útoky švédských vojsk. Staré a Nové Město úspěšně odolávalo pouze s minimální vojenskou posádkou, měšťanskou domobranou a Studentskou legií včetně pražských Židů déle než čtyři měsíce. Jezuita páter Jiří Plachý, kaplan studentské koleje, učinil se svými druhy slib, že pokud se jim město podaří uhájit, postaví Matce Boží na rynku sloup.
Hrdinství obránců Prahy pak ocenil císař Ferdinand III. tím, že vylepšil erby obou měst. Do otevřené brány vložil obrněnou paži s mečem tak, jak je v erbu Prahy dodnes. Císař souhlasil i s postavením sloupu a jeho stavbu podpořil značnou finanční částkou. Sloup byl slavnostně vysvěcen v roce 1652. Byl silně poškozen při dělostřeleckém ostřelování Prahy během pruského obléhání v roce 1757. V listopadu 1918 byl zničen skupinou anarchistů.