Potkani v Praze. Ohrozí vás i na dálku, varuje expert

11. 08. 202320:21
Potkani v Praze. Ohrozí vás i na dálku, varuje expert
foto: Pixabay licence, autor: wolfgangvogt_lb/Potkan, ilustrační foto

Mor, tyfus, žloutenka, salmonelóza. To je jen skromný výčet nebezpečných chorob, které na člověka přenášejí potkani. Žijí v přísně hierarchických koloniích, v jejichž čele stojí vládnoucí jedinci. Vyvinuli téměř dokonalý způsob, kterým se brání proti vyhubení. „K ohrožení zdraví může dojít, i když nemusíte přijít do přímého styku s hlodavci,“ řekl PrahaIN.cz expert na deratizace Jakub Stejskal ze společnosti Deraplus.

Vidět potkana během dne je vzácnost. Nejaktivnější jsou v noci, nejvíce po setmění a před svítáním. V koloniích, které ovládají alfa zvířata, žijí i velmi podřízení jedinci. Právě oni vykonávají funkci takzvaných ochutnávačů. V okamžiku, kdy kolonie najde další zdroj potravy, tak ji právě ochutnávači vyzkoušejí. Díky tomu potkani tak dobře odolávají jedovatým nástrahám.

V případě ohrožení neváhají zaútočit na člověka, rány po jejích kousnutích se velmi špatně hojí.

Na území hlavního města jich údajně žijí miliony. Kdyby jejich řady pravidelně nedecimovaly akce deratizátorů, v krátké době by zamořili celé město. Jedna samice přivede na svět během dvouletého života až sto padesát potomků…

„Největší množství potkanů se vyskytuje v kanalizačních systémech. Riziková jsou i místa u popelnic, skládky komunálních a průmyslových odpadů, žijí podél odtoků vody a v parcích. Odtud pronikají do lidských obydlí, obchodů či restaurací. Všechny druhy hlodavců přenáší významné původce (patogeny) nemocí. Velmi rizikový výskyt je v domácnostech, restauracích, školách, školkách, potravinářských prodejnách a podobně,“ řekl redakci PrahaIN.cz Jakub Stejskal, ze společnosti Deraplus.

Nikdy nekončící válka

V této souvislosti upozornil, že boj s nebezpečnými hlodavci prakticky nikdy nekončí. Mnoho práce mívají deratizátoři tradičně na podzim. „Počet zásahů na hlodavce se pohybuje v desítkách. S příchodem chladných podzimních dní se často stěhují za potravou a teplem v lidských obydlích, restauracích či jen do suterénů a garáží, vysvětlil expert.

Jak upozornil, k ohrožení zdraví může dojít, i když nemusíte přijít do přímého styku s hlodavci. „Nebezpečným médiem pro přenos patogenů představuje trus, ale i moč. Trus se rozloží a může pak být lidmi vdechnut ve zvířeném prachu. Za určitých okolností mohou hlodavci i nebezpečně kontaminovat pitnou vodu,“ upozornil deratizátor.

Hlavní město je největší obydlený prostor na území České republiky. Informace o počtech potkanů v Praze se různí. Podle některých odhadů zde žijí čtyři potkani na jednoho člověka. „Přesné počty v hlavním městě chybí. Je ale na místě zdůraznit, že pokud dojde k výraznému omezení, či úplnému zákazu antikoagulantních nástrah v EU proti hlodavcům (což aktuálně hrozí u myší), tak nelze vyloučit opravdu velké a těžko zvladatelné přemnožení potkanů a myší,“ konstatoval Jakub Stejskal.

Riziko přichází z Evropské Unie

Na území České republiky a v Evropě podle jeho slov zatím nehrozí kalamity s přemnoženými hlodavci tak, jak tomu bývalo v dobách středověku. Zdá se to být neuvěřitelné, ale situace se může velmi rychle změnit.

Proti používání chemických nástrah totiž protestují velmi iniciativní aktivisté z řad ekologů. „Na rozdíl od historie v Evropě, tak aktuálně v ČR srovnatelné kalamity myší a potkanů nejsou. Jedním z nejdůležitějších důvodů je, že na rozdíl od hrabošů, tak proti potkanům a myším je zatím k dispozici řada deratizačních nástrah s různými účinnými látkami. V horší situaci jsou ale zemědělci. Mají v podstatě jen jednu hlavní chemickou látku. Když ji použijí, tak jsou pod tlakem aktivistů a veřejného mínění,“ upozornil deratizátor.

„Tyto situace stát řeší mimo jiné i tím, že dává jisté finanční kompenzace zemědělcům za to, že chemické přípravky nepoužijí. Jak by ale veřejnost reagovala, kdyby stát oznámil, že za určitých podmínek není možné používat nástrahy? A že v případě výskytu a škod způsobených potkany a myšmi, bude vyplácet finanční kompenzace,“ podotýká Jakub Stejskal.

Ochrana zdraví na prvním místě

Profesionál, který pracuje s nebezpečnými látkami, musí za všech okolností dodržovat velmi přísné postupy a zásady. Ochrana lidského zdraví, ale i zvířecích členů domácností, je na prvním místě. „Bezpečnost zákazníka je na prvním místě. Deratizér musí striktně dodržovat etiketu přípravků. Nesmí svým zásahem ohrozit bezpečí lidí. Ale ani psů, koček a akvarijních či terarijních živočichů. Například se nikdy nesmí aplikovat postřiky v přítomnosti lidí a zvířat. Nástrahy musí být aplikovány do bezpečnostních staniček. Volný rozhoz či aplikace „na tácky“ je dnes brána nejen jako hrubý profesní „prohřešek“, ale jako porušení legislativy, zdůraznil Jakub Stejskal.

Zdraví a v některých případech i život neohrožují pouze hlodavci. Nebezpeční pro člověka mohou být o některé druhy agresivního hmyzu. „Neutralizace rizik způsobených vosami je možná pouze v případě přímého ohrožení veřejného zdraví. V odůvodněných případech ohrožení lidského zdraví se musí odstranit celé hnízdo. Na místě je zvýšená opatrnost. Pro nespecialistu bez ochranných osobních pomůcek jde o mimořádně rizikové úkony. Pobodání vosami může vést až k ohrožení života, zejména pak u alergiků,“ upozornil expert.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných