foto: Divadlo Spejbla a Hurvínka/Speciální skleněná figurka Hurvínka poletí do vesmíru
Do vesmíru se po Krtečkovi podívá také další český dětský hrdina - Hurvínek. Na palubě družice Planetum1, která patří společnosti SpaceX, se proletí po zemské stratosféře na přelomu června a července.
Černého pasažéra výpravy odtajnila při tiskové konferenci ředitelka divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová spolu s ředitelem Planetária Praha Jakubem Rozehnalem.
Pro účely cesty musela vzniknout speciální skleněná figurka o velikosti dvou centimetrů. Vyrobila ji sklářská dílna Košler. Postavička musela být před samotným letem vystavena přetížení 16G v ose Y.
Hurvínka čeká začátkem léta největší dobrodružství
„Spejbl a Hurvínek jsou hvězdami nejen na pódiu našeho divadla, ale jsou po nich pojmenovány i dvě skutečné malé planetky nebo chcete-li hvězdy. Nyní bude mít Hurvínek šanci podívat se na ně z paluby družice, která vystoupá do stratosféry naší planety. Již prošel kosmickým výcvikem a začátkem léta ho čeká jeho asi největší dobrodružství,“ řekla Denisa Kirschnerová.
Družice Planetum1 patří do třídy malých družic, které jsou složeny z kostek o rozměrech deset centimetrů.
České stopy ve vesmíru
V květnu 2009 se na palubu raketoplánu Atlantis dostala kniha Písně kosmické od Jana Nerudy.
Krteček se do vesmíru poprvé podíval v dubnu 2011. Na palubě ISS strávil 16 dní. V březnu 2018 letěl Krtek znovu, a to jako testovací plyšák, aby astronautům ukázal sílu gravitace.
Do vesmíru se v roce 2018 dostaly také kopie dvou obrázků z časopisu Vedem. Jde o kresby Petra Ginze, který byl zavražděn v osvětimském koncentračním táboře v září 1944. Kopie obrázku Měsíční krajina se přitom do vesmíru podívala už v roce 2003 při letu raketoplánu Columbia. Mise ale skončila tragédií a celá posádka zahynula.
V březnu 2018 letěl ještě jeden český předmět, grafický list Šimona Brejchy s názvem Pohled z Vítkova.
O všechny cesty těchto českých předmětů do vesmíru se postaral kosmonaut Andrew Feustel. Jeho manželka Indira Devi Bhatnagarová má totiž české a indické kořeny.
Vesmírem zní i český jazyk. Krátkou větu v češtině namluvil pro Zlatou desku Voyageru fyzik Václav Kostroun, profesor na Cornellově univerzitě v Ithace ve státě New York. Pozdrav zní „Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepčí [sic!] “.
Jediný Čech, který se kdy do kosmu podíval fakticky, byl Vladimír Remek. V roce 1978 strávil týden na sovětské vesmírné stanici Saljut 6.
Psali jsme
Čtařikrát denně sdílené kolo zdarma na čtvrt hodiny. Praha to vyzkoušela a nechce jinak. Bikesharing se již brzy stane plnohodnotnou součástí…