Pouštění kaprů zpět do řeky by měl být přežitek, ne tradice

Každý to zná, koupíme si živého kapra, kterého odneseme v igelitové tašce domů, tam ho necháme den ve vaně, děti se na něj chodí koukat a v dobré víře, že kapříkovi zachráníme život, ho vypustíme zpět do přírody. Jenže takový zvyk by neměl být tradicí, ale přežitkem. Kaprovi život nezachráníme, naopak mu zajistíme pomalou a krutou smrt vyčerpáním.

Málokdo ví, že se vánoční kapři zhruba měsíc před prodejem už vůbec nekrmí. To proto, aby v jejich těle došlo ke snížení tuku a jak se říká, nesmrděl po bahně. Maso je sice lepší, ale kapr má nedostatek tuku, což se stane osudným právě pro ty kapry, které pustíme zpět do řeky nebo do rybníka.

S tím souhlasí i někteří veterináři, kteří zároveň prosí, aby lidé nechávali vánoční kapry zabíjet přímo na stánku, kde rybu kupujeme. Pro ryby je totiž převoz v igelitové tašce a následné puštění do vany velmi stresující. Proto je lepší vánoční rybu tohoto zážitku ušetřit a nechat ji rychle zabít u prodejce, kde jej rybáři omráčí, a poté podříznou.

Odborníci také uvádějí, že při manipulaci s rybou dochází k drobným poraněním a po vypuštění zpět do řeky se kapr jen těžko adaptuje na nové podmínky.

V předvánočním týdnu se stal velmi sdíleným příspěvek na sociální síti veterináře Jiřího Žáka, jeho prosbu sdílelo během tří dnů více jak dva tisíce lidí.

Kapr prochází velkým stresem

„Kapr samotný před usmrcením a zpracováním často prochází poměrně značným stresem. Měli bychom si uvědomit, že kapr vnímá, dokáže cítit bolest i stres, a proto bychom měli dbát, aby s ním bylo zacházeno šetrně a s respektem, jako s každým živým tvorem,“ prosí Jiří Žák.

Z odborného hlediska je prý nutno konstatovat, že kapr po absolvování celé vánoční anabáze počínaje přesunem ze sádků, do prodejních kádi, následně v tašce toho, kdo si ho koupil, do nepřirozeného prostředí vany, rozhodně není připraven k navrácení do jeho přirozeného prostředí. I když v tom lidé vidí dobrý úmysl.

„Kapr není fyzicky uzpůsoben k tomu, aby zvládal velké teplotní rozdíly prostředí, proto při každé prudké změně teploty prožívá teplotní šok, který je pro kapra značným stresem. V těchto případech může dojít až k tzv. autointoxikaci, tedy otrávení organismu kapra vlastním produktem metabolismu," uvedla již dříve například Zdeňka Svobodová z oddělení toxikologie Veterinární univerzita v Brně.

Živého kapra bychom také určitě neměli přenášet v neprodyšných igelitových taškách, které se rybě přilepí na tělo a znemožní jim otevírat ústa a pohybovat skřelemi, které chrání žábry před vnějším poškozením.

„Pokud v usmrcování ryb nemáme praxi a nejsme si jisti svými postupy, měli bychom celý proces usmrcení ponechat raději zkušenějším nebo si nechat kapra usmrtit přímo u prodejce, čímž předejdeme i našemu, byť neúmyslnému, ale nešetrnému zacházení se živou rybou,“ dodává Jiří Žák.