foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Chaim Kočí u hrobu rabiho.
Uložit kvitl s prosbou a pomodlit se za svoji komunitu. To je hlavní úkol pro tisíce židovských poutníků z celého světa, kteří po celý rok přijíždí do Prahy. Míří na slavný hřbitov na Žižkově, k hrobu bývalého vrchního rabína pražské židovské obce Ezechiela Landau (1713 - asi 1793). Spolu s ním je zde pohřbena celá řada významných osobností pražské židovské komunity.
„Ročně na toto místo zavítá okolo deseti až patnácti tisíc poutníků,“ řekl redakci PrahaIN.cz Rituální správce židovských pohřebišť Židovské obce v Praze Chaim Kočí.
V čele pražské židovské komunity stál Ezechiel Landau v osmnáctém století téměř čtyřicet let. Dnes je uctíván jako jeden z nejvýznamnějších představitelů židovského duchovního života na světě. Po hrobu legendárního rabiho Loewa na Josefově jde o druhý nejnavštěvovanější rabínský hrob v Čechách a na Moravě.
Měsíčně přijede na hřbitov přibližně tisíc lidí.
Poutníci na hrob Ezechiela Landaua, stejně jako u legendární Zdi nářků v Jeruzalému, přinášejí takzvané kvitly, tedy vzkazy a prosby napsané na lístečcích. Ty po modlitbách umísťují na jeho hrob.
Kvitl je potvrzením toho, že poutník dorazil na místo a pomodlil se zde jménem člověka, který jej o to požádal.
Hrob s lístečky. Foto: PrahaIN.cz
Modlitby
„Modlitby jsou různé. Za uzdravení, za svatbu, úspěch a za mnoho dalších věcí. K hrobu totiž vždy putují zástupci židovských komunit z různých koutů světa. Jejich členové jej požádají, za co se má u hrobu pomodlit a proč. Poutník pak na hrobě čte žalmy, které nesměřují k osobě rabína Landaua, ale směřují ke Stvořiteli světa,“ vysvětlil naší redakci Chaim Kočí.
„To, že stojíme na hrobě nějaké významné rabínské osobnosti, má ten smysl, že si uvědomíme naši vlastní nedostatečnost vůči velikánům, kteří jsou zde pohřbeni. Naše modlitby se tak dostávají do tak pokorného stavu, že nebe nám odpoví na to, co potřebujeme,“ dodal.
Poutníci z celého světa míří na toto legendární místo na Žižkově kvůli zde pohřbeným významným osobnostem. Proto je snahou rabinátu Pražské židovské obce udržovat tento hřbitov jako pietní, nikoli jako turistickou senzaci, což je starý židovský hřbitov na Josefově. To znamená, že chod hřbitova je podřízen nejen turistům, ale především zbožným poutníkům.
Na vyhrazeném místě jsou pohřbeni všichni příslušníci rodiny Landau. O všechny jejich hroby je příkladně pečováno. „Je zde pohřben jeho syn Samuel, jeho manželka a další příbuzenstvo jeho rodiny. To je nejčastější místo, na které zde poutníci míří,“ podotýká Chaim Kočí. Zároveň připomíná, že na hrobech rodiny Landau byly několikrát restaurovány náhrobní desky a je jim věnována maximální péče.
Hrob bývalého vrchního rabína Landaua je zvláštní tím, že si za svého života vymínil, že po jeho smrti bude mít na svém hrobě prostou macevu (náhrobní deska, pozn. red.) a že na ní nebudou žádné nápisy, ani jeho jméno. Jeho přání bylo splněno a na původní desce bylo pouze uvedeno jméno jeho otce.
Nejstarší část hřbitova. Foto: PrahaIN.cz
Chevra Kadisha
Příslušníci židovské komunity však usoudili, že tak významná osobnost si zaslouží, aby jeho hrob byl označen řádným způsobem.
„Na svém hrobě má pan rabín macevy dvě. Původní prostá je u hlavy, tak jak je to u nás obvyklé. Druhou, doplněnou desku má u nohou. Rok po jeho úmrtí byla podle jeho přání postavena původní, prostá maceva bez nápisů. Chevra Kadisha při dalším výročí jeho smrti přišla s tím, že je to vůči této osobě nevhodné. Proto nechala postavit macevu druhou. Na té je uvedeno mnohé, včetně jeho významného díla Node BiJehude, podle které se mu říká v židovském světě,“ vysvětlil Chaim Kočí.
Dalším významným místem na žižkovském židovském hřbitově je hrob rabiho Fleckelese. Jde o žáka rabína Landaua, který byl v jeho době a po jeho době vrchním soudcem Dajanu (rabínský soud) v Praze.
„Zvláštností je, že přestože žákem Landaua byl i jeho syn Šmuel, tak rabi Landau neustavil jako dajana (člen soudního dvora, pozn. red.) v Praze svého syna, ale právě rabiho Fleckelese,“ uzavírá Chaim Kočí.
Hřbitov na Žižkově je otevřen tak, že je po celý rok volně přístupný. A to kromě šabatu a židovských svátků.
Stará, morová část. Foto: PrahaIN.cz