POZVÁNKA: Otevírá se Kramářova vila. Můžete nahlédnout do soukromí prvního československého premiéra

03. 06. 202308:02
POZVÁNKA: Otevírá se Kramářova vila. Můžete nahlédnout do soukromí prvního československého premiéra
foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Kramářova vila

Byl to dům, který vznikal jako hnízdečko lásky. Nikdo ovšem během projekčních příprav ani ve snu nepočítal s tím, že se z něj během pouhých 80 let stane jedna z výstavních skříní nového sebevědomého středoevropského státu. Mluvíme o Kramářově vile. Tuto sobotu přivítá do svých prostor návštěvníky a turisty.

Samotná vila leží v nejvýchodnějším cípu katastrálního obvodu Hradčany. Jen málokdo z Pražáků si to uvědomuje. O tom, že historicky patří tato půda ještě k Hradčanům a nikoliv k Dejvicím či Letné, jak se mnozí domnívají, nás přesvědčí pohled na okolí vily. Ta se totiž nachází v prostoru bývalé úhelníkové bašty svaté Máří Magdalény. Všude kolem se dají vidět ještě dnes pozůstatky původního barokního opevnění, takzvaných Mariánských hradeb a půdorys této v pořadí 20. bašty, jak uvádí turistický web ceskybedekr.cz.

V roce 1911 pozemek uvnitř nevyužívané bašty zakoupil tehdejší poslanec Říšské rady za mladočechy Karel Kramář. Ten byl s velkým nadšením vyznavačem tehdejšího politického směru novoslovanství, a tak nebylo divu, že si manželku našel v zemi, ke které jako Slovan cítil nejvíce – v Rusku.

Výběr manželky nebyl úplně gentlemanský

Našel si ji ale ne zcela šlechetným způsobem. Při své studijní cestě do Ruska na konci 20. století se v Moskvě setkal se zámožným majitelem konzerváren a továrny na cukrovinky Abrikosovem. Kramář byl ozdobou jejich intelektuální společnosti, byl zábavným společníkem a pak nasadil Abriksovovi parohy s jeho manželkou Naděždou. Přetahování o její přízeň trvalo dlouhé tři roky.

Nová vila vysoko nad vltavskou skálou měla být pro Naděždu jistým odškodněním. Projekt výstavby zadal Kramář architektu Friedrichu Ohmannovi. Ten vytvořil směsici novobarokního a secesního stylu. O založení zahrady požádal Kramář v té době už extrémně věhlasného zahradního architekta Františka Thomayera. Ten měl za sebou už tehdy vynikající zahradnické práce například v průhonickém zámeckém parku. A jednalo se o bratra slavného lékaře, po kterém máme v Krči dodnes pojmenovánu jednu z klíčových a páteřních pražských nemocnic.

Nového domova si příliš neužili

Vila byla dostavěna v roce 1914 a tehdy 54letý poslanec přenesl přes práh o dva roky mladší Naděždu Nikolajevnu. Příběh lásky ale netrval příliš dlouho. Po několika měsících byl Kramář za organizování odboje a velezradu zatčen a společně s Rašínem, Červenkou a Zamazalem byl odsouzen k trestu smrti. Později mu byl trest smrti zmírněn na dvacetileté vězení a v roce 1917 byl amnestován. Po celou dobu výkonu trestu byla vila zkonfiskována, zabrána rakouskými úřady a Naděžda se musela vystěhovat.

Rok před koncem I. světové války se mohli manželé konečně vrátit zpět. Kramář se stává prvním předsedou československé vlády. Jeho mandát ale trvá jen pár měsíců a pak se vrací do poslaneckých lavic, kde setrvá až do své smrti v roce 1937. Tou dobou je už jeho žena Naděžda několik měsíců mrtvá a Karel Kramář ji následuje k poslednímu odpočinku do Chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na pražských Olšanských hřbitovech.

Po smrti bývalého premiéra zdědí vilu Společnost dr. Karla Kramáře a pronajímá ji Národní galerii. Po únoru je tato společnost rozprášena a vila je zabavena. Neděje se s ní nic a postupně chátrá.

Postupnou zkázu obrovského a zajímavého sídla ukončí až sametová revoluce a zevrubná rekonstrukce, která vrcholí v roce 1998. Až od té doby se dům stává oficiální rezidencí českých premiérů.

Bydleli tu jen Špidla a Paroubek

Zatím se jich ve stěnách Kramářovy vily vystřídalo celkem jedenáct. Každý z těchto čelních představitelů státu si může vybrat, zda se stane obyvatelem, nebo uživatelem vily. Pokud se stane uživatelem, přijímá zde důležité návštěvy a vede státnické akce. Jako obyvatel se však může do Kramářovy vily i nastěhovat a užívat ji jako své sídlo a bydliště. Této možnosti využili zatím pouze dva premiéři – Vladimír Špidla a Jiří Paroubek.

3. června se dveře Kramářovy vily otevírají veřejnosti k prohlídce prostor, které jsou běžnému smrtelníku zapovězeny. Vrcholem prohlídky jsou bezesporu dvě unikátní místnosti. Jde o pracovnu Karla Kramáře, které dominuje luxusní stůl potažený bůvolí kůží a krb ze zeleného mramoru. Druhým prostorem, který upoutá pozornost návštěvníků je velká jídelna v byzantském stylu. Pozornost pak poutá salon s kulečníkovým stolem, který je postaven ve staroruském stylu.

Pokud by se vám ale nepodařilo navštívit rezidenci českých premiéru tuto sobotu, nemusíte se příliš nervovat. Znovu se dveře Kramářovy vily otevřou ve dnech červencových státních svátků, tedy 5. a 6. července. A pak ještě 17. listopadu. Více o otvíracích dobách se můžete dočíst na webu vlády.

 Při vzniku textu autor vycházel z otevřených zdrojů, webu ceskybedekr.cz, ale především ze své paměti.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných