foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Studenti mířící do školy, ilustrační foto
Den dětí nepřináší jen balónky a zmrzlinu. Poprvé v historii dostávají děti od 14 let možnost legálně si přivydělat – ovšem jen během letních prázdnin. Umožňuje to novela zákoníku práce, známá jako „flexinovela“, která vstupuje v platnost od 1. června 2025.
Novelu zákona č. 262/2006 Sb. připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) s cílem podpořit pracovní návyky mladých lidí a zároveň vytvořit právní rámec, který zajistí jejich ochranu.
Pravidla
Podle informací ministerstva mohou děti pracovat výhradně v období hlavních letních prázdnin, které v roce 2025 trvají od 28. června do 31. srpna. Práce nesmí být v rozporu s jejich zdravím, vzděláváním ani morálním vývojem. Zaměstnání je podmíněno písemným souhlasem zákonného zástupce. Směna nesmí překročit sedm hodin denně a celkový týdenní rozsah práce je omezen na pětatřicet hodin. Zakázaná je práce v noci mezi dvacátou a šestou hodinou ranní a jakákoliv přesčasová činnost.
Zákon neuvádí pevnou definici povolených činností, ale platí, že práce musí být tzv. lehké. Tedy takové, které neohrožují zdraví dítěte a nevyžadují zvláštní kvalifikaci. Lehkou prací může být například obsluha v cukrárně, kde se neprodává alkohol, administrativní výpomoc, roznos tiskovin, správa sociálních sítí, doučování nebo pomoc na táborech. Vždy je však nutné posoudit konkrétní práci individuálně.
Zaměstnavatel je povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku, a to i v případě, že dítě pracuje na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Musí také vést evidenci o zaměstnávání mladistvých, dodržet přestávky v práci a zajistit bezpečné pracovní podmínky.
Minimální mzda se vztahuje i na mladistvé a od 1. ledna 2025 činí sto dvacet čtyři korun čtyřicet haléřů za hodinu.
Ředitel Kontaktního pracoviště Úřadu práce Praha 4 a 10, Jan Tůma, k tomu pro redakci PrahaIN.cz uvádí: „Více dětí bude zřejmě pracovat na dohodu o provedení práce. Pokud jejich měsíční příjem nepřesáhne jedenáct tisíc pět set korun, neodvádí se sociální ani zdravotní pojištění. Daň z příjmu ve výši patnácti procent se srazí vždy, pokud brigádník nepodepíše tzv. růžové prohlášení – Prohlášení poplatníka daně, které umožňuje uplatnit slevu na dani a ve většině případů to může vést k nulové daňové povinnosti.“
Důležitou zprávou pro rodiče je skutečnost, že podle platné legislativy se příjem nezaopatřených dětí z prázdninových brigád nezapočítává do příjmu domácnosti pro účely výpočtu sociálních dávek, například dávek v hmotné nouzi, přídavků na dítě nebo příspěvku na bydlení, jak nám potvrzuje vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta. Zároveň upozorňuje na povinnost zaměstnavatelů zajistit nejen vstupní lékařskou prohlídku, ale i všechny podmínky bezpečnosti práce, které jsou v případě nezletilých ještě přísnější než u dospělých zaměstnanců.
A co na to samotní teenageři?
V říčanském skateparku jsme se jich na téma brigád poptali, zajímalo nás zejména, zda plánují letní brigádu. Zájem místních dětí nás překvapil. Čtrnáctiletá Kateřina nám totiž řekla, že: „Chtěla jsem pracovat v kavárně, ale prý až od patnácti a načerno pracovat nechci.“
Třináctiletý Radim dokonce přiznal, že si již přivydělává: „Je mi třináct a pracuji. Roznáším za babičku letáky. Babička má smlouvu a já mám prašule. Ale je to špatně placené.“ jeho kamarád Aleš doplnil: „Zajímal jsem se o brigádu, ale zatím se mi nepodařilo žádnou sehnat. Před týdnem mi bylo čtrnáct. Táta říkal, že on už chodil na brigády.“
Čtrnáctiletý Tomáš reagoval s nadšením: „Jako, že už můžeme od čtrnácti? To je super, potřebuju nové prkno a comp. Ale jestli seženu nějakou brigošku.“ Svou reakci přidala i Aneta: „Já budu pomáhat rodičům ve firmě. Přines, dones, podej, dojdi... dávali mi stovku, ale říkali jste, že je to 124?“ Jediná Ema nám popsala jiný přístup: „Moji rodiče říkají, že si mám užít dětství, že stačí, že se od mládí honí oni.“
Požádali jsme také učitele deváťáků ze ZŠ Resslova, aby se na brigády poptal svých žáků. Podle něj se o ně zajímá naprostá většina z nich. Ve třídě o 23 dětech jich prý loni nelegálně pracovalo osmnáct, letos se na brigádu chystají všichni. Jen tři zatím nemají konkrétní místo, ale aktivně hledají. Řekl nám také, že někteří studenti dokonce pracují i během školního roku – několik hodin týdně roznášejí letáky, pomáhají v gastro provozech, venčí psy, hlídají menší dět, nastavují počítačei nebo chodí na nákupy pro sousedy.
A jak to měla generace jejich prarodičů? Sedmdesátiletá paní Jindřiška nám na otázku, jestli jako mladá chodila na brigády, odpověděla: „To víte, že ano. Bylo mi snad třináct, když jsem byla na brigádě poprvé. Chodila jsem sklízet hrách, cibuli, česnek, vždy aspoň měsíc o prázdninách. Byly to tvrdě vydřené peníze, ale měla jsem na parádu. Na podzim jsme hned se školou sklízeli brambory. Už tenkrát jsem si řekla, že to není práce pro mě a budu se dobře učit, abych mohla dělat lehčí práci. A to se mi podařilo. Pracuji i dnes, v sedmdesáti, jako účetní.“
Petr, kterému je dnes 64 let, zavzpomínal: „Bez brigád od čtrnácti let bych neměl džíny, magneťák ani motorku,“ šibalsky se usmál a dodal: „A možná ani holku.“ Popsal také, co dělal: „Ve čtrnácti jsem sklízel rybíz v JZD. Kdykoliv si na to vzpomenu, tak mě bolí pod nehty, uštipovali jsme ho nehty. Brigády jsem měl pak každé prázdniny. Postupem času byly čím dál lepší. Rád vzpomínám na ty chmelové.“