Praha 22 nemá pozemky pro veřejnou vybavenost

Do konce září mohly jednotlivé městské části podávat žádosti o změny územního plánu. Využila toho Praha 22, která má všechny plochy určené pro veřejnou vybavenost už obsazené. V budoucích letech však očekává nárůst obyvatel až o polovinu a potřebuje proto budovat školy, školky, zdravotní centra či sociální zázemí.

Na území městské části Praha 22 má být v následujících letech postaveno 2,5 tisíce nových bytů v oblastech Uhříněvsi, Pitkovic a Hájku. Pozemky pro veřejnou vybavenost však chybí. Požádat o změnu určení těch, které ještě zbývají, je tak pro radnici jediným řešením. Informuje o tom v tiskové zprávě.

„V současnosti běží nebo jsou v přípravách v naší MČ územní řízení pro výstavbu asi 2.500 bytů, které nijak nezabráníme. To je zkrátka fakt. Během pár let se sem přistěhuje zhruba stejné množství lidí, které tvořilo celou Uhříněves v polovině 90. let. Pro ně budeme nezbytně potřebovat nové školky a školy, zdravotní střediska, sociální zařízení, zázemí integrovaného záchranného systému a další. Městská část ale v tuto chvíli nemá žádný další pozemek určený pro veřejnou vybavenost,“ přiblížil problém první místostarosta Martin Langmajer (ODS).

Pozemky přiléhají důležité komunikaci a jsou blízko centra

Proto se radnice rozhodla požádat o změnu určení pozemků, které těsně přiléhají k budoucí důležité komunikaci, takzvané Horácké stezce. Ta by měla obsluhovat téměř celou novou výstavbu. Leží navíc v blízkosti centra a vlakového nádraží.

„Celý jihovýchod Prahy čeká další rozvoj a zástavba. Všichni si to uvědomujeme a musíme proto přemýšlet, kde vzít prostor pro další veřejnou vybavenost. Požádali jsme proto hlavní město Prahu o možnost změny účelu pozemků na veřejnou vybavenost. Pokud nám Praha vyhoví, využijeme část takto získané plochy na tuto infrastrukturu. Zbytek bude sloužit dál jako městská zeleň a prostor pro volný čas a odpočinek,“ doplnil starosta Tomáš Kaněra (ANO).

Stavební zákon umožňuje stavbu, s vybaveností ale nepočítá

Podle jeho slov totiž stavební zákon umožňuje developerům stavět, ale nenařizuje jim zabezpečit pro vznikající zástavbu obchody, služby, školy a další potřebné zázemí.

Žádost byla postoupena Odboru ochrany prostředí, který ji vyhodnotí. Rozhodnutí bude provázet náročná analýza dopadů na pozemek i jeho okolí a řízení prý proto rozhodně nebude krátké. Městská část se vše pokusila urychlit předložením všech dostupných podkladů.

„Připravili jsme pro pořizování změny veškeré dostupné podklady, průzkumy a hodnocení území, a to včetně průzkumných vrtů a analýzy rizik. Vzhledem k charakteru území lze předpokládat, že bude nutné změnu územního plánu podrobit procesu EIA,“ upozornil radní pro životní prostředí a někdejší starosta MČ Praha 22, Martin Turnovský (Dvacetdvojka).

Radnice nechce, aby veřejná vybavenost přestala stačit

Ziskem nové veřejné plochy chce radnice předejít situaci, kdy by veřejná vybavenost přestala stačit. Ani to však nemusí být trvalé řešení. V případě prosazení nového Metropolitního plánu v podobě, jaký předkládala minulá politická reprezentace hlavního města, by developeři mohli začít stavět ještě více. V tom případě by pak údajně v Praze 22 nepřibylo jen 2.500 bytů, nýbrž mnohem více.

Územní plán je dle definice z webu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) plánem rozvoje, který určuje, co je možné kde stavět a kde to naopak možné není. Podle zákona ho v České republice musí mít každá obec. Územní plán pak používá také stavební úřad při rozhodování o umístění konkrétní stavby.

V Praze ho pořizuje magistrátní Odbor územního rozvoje a IPR je jeho projektantem, který městu dodá konkrétní návrh. Do tvorby navíc vstupuje řada dalších institucí, které mohou přidávat své podněty.