Praha dala od roku 2002 do povodňové ochrany čtyři miliardy korun

Pražský magistrát vložil od ničivých povodní v roce 2002 do protipovodňové ochrany města na čtyři miliardy korun. Vybudováno bylo asi 20 kilometrů zábran, vrata uzavírající Čertovku a na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové uzávěry přítoků této říčky. Město také postupně revitalizuje potoky a říčky, v minulosti narovnané toky navrací do jejich původních koryt. ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Praha dala od roku 2002 do povodňové ochrany čtyři miliardy korun

Pražský magistrát vložil od ničivých povodní v roce 2002 do protipovodňové ochrany města na čtyři miliardy korun. Vybudováno bylo asi 20 kilometrů zábran, vrata uzavírající Čertovku a na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové uzávěry přítoků této říčky. Město také postupně revitalizuje potoky a říčky, v minulosti narovnané toky navrací do jejich původních koryt. ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Povodeň před 20 lety napáchala v Praze škodu asi 27 miliard korun a evakuováno muselo být na 50.000 obyvatel.

Protipovodňová opatření města nyní tvoří například zemní valy, pevné betonové stěny a hliníkové mobilní hrazení. Celková délka ochrany je 19,26 kilometru. Z toho mobilní hrazení tvoří 6,8 kilometru a jeho výška je od 0,2 do 6,27 metru. Pod všemi zábranami jsou vybudovány stěny, které vedou až do nepropustného podloží, což je v některých místech až 12 metrů hluboko.

Kromě zábran podél Vltavy vznikla také čerpací stanice na Rokytce s šesti čerpadly. Město vybudovalo rovněž protipovodňový uzávěr přístavů a přítoku říčky. Stanice umožňuje uzavřít ústí Rokytky i dešťovou kanalizaci a přečerpávat vodu do Vltavy. Nad vraty vedou z Thomayerových sadů na Libeňský ostrov lávky pro pěší a cyklisty. Jsou osm metrů nad hladinou vody z roku 2002.

V centru města byl vybudován uzávěr Čertovky. „Jedná se o vrata skrytá pod zemí o hmotnosti 51 tun, která jsou 23,5 metru dlouhá a 4,9 metru vysoká,“ uvedl Hofman. Na vrata je podle ně možné ještě přistavět mobilní zábrany, a celkově tak vytvořit hrazení o výšce 7,87 metru. Čerpací stanice a zábrany vznikly rovněž na jihu města.

Mezi protipovodňová opatření patří podle Hofmana také revitalizace potoků a říček. V minulosti byla totiž jejich koryta v řadě případů narovnána a vybetonována, což znemožnilo, aby se voda při záplavách přirozeně rozlila do míst, kde neohrožuje lidi a jejich domy, uvedl.

Opraveno bylo například koryto Botiče, Kunratický potok v Braníku, v některých místech Litovecko-Šárecký potok nebo Lipanský a Záběhlický potok. „Aktuálně pracujeme na zvětšení koryta Litovicko-Šáreckého potoka nad oborou Hvězda nebo na rozšíření Botiče v Záběhlicích. Připravujeme revitalizaci soutoku Rokytky a Říčanského potoka,“ uvedl Hofman.

Magistrát zároveň rozšiřuje protipovodňová opatření na Zbraslavi a rozšíří ho mezi Starým a Novým Městem. V Radotíně pokračuje rozšíření ochrany ve Vrážské ulici. Problémem podle mluvčího stále zůstává ochrana Lahovic, Lahoviček a Sedlce. „Problémem je také oblast soutoku Litovicko-Šáreckého potoka s Vltavou v ulici V Podbabě, jde o 35 ohrožených nemovitostí, rezidenci Břetislavka a přilehlý hostinec,“ dodal Hofman.

Proti velké vodě je ochráněn rovněž tunelový komplex Blanka. Jeho jedna část, a sice Bubenečský tunel, vede pod Vltavou, ale chráněn je od řeky protipovodňovým valem. „Poskytuje dostatečnou ochranu proti systematickému riziku povodní. Za valem se nachází nejen portály tunelu, tedy vjezd a výjezd do dopravní části stavby, tak vstup do technologického centra,“ sdělil ČTK Jakub Karlíček ze společnosti Satra, která Blanku pro město provozuje.

Záplavy v srpnu 2002 postihly téměř celé Čechy, o život při nich přišlo 17 lidí.