foto: Redakce, PrahaIN.cz/Pole, ilustrační foto
Praha nyní nabízí k pronájmu svých 14 zemědělských pozemků. Snaží se tak zajistit pachtýře, který bude v souladu s klimatickým plánem na pozemcích ekologicky hospodařit.
Jak uvádí tisková zpráva magistrátu, hlavní město nabízí k pronájmu své zemědělské pozemky z lokalit Točná, Třeboradice, Vysočany, Kbely, Šeberov, Suchdol, Kyje, Dolní Počernice, Horní Počernice, Dubeč a Běchovice. Pacht je stanoven na dobu 5 let, minimální cena však není zatím stanovena. Inzeráty na pozemky město vyvěsilo na svém realitním portálu, kde se mohou zájemci dozvědět více.
„Podmínky jsou nastaveny tak, aby byl pacht pro hospodáře co nejvíce atraktivní. Zveřejněním na realitním portále oslovíme co nejvíce zájemců. Praha spravuje zhruba 1 650 hektarů zemědělské půdy a naším cílem je nenechat ji ležet ladem, ale naopak ji zhodnocovat. Cestou je právě šetrné hospodaření,“ uvádí ve zprávě pražský radní Adam Zábranský (Piráti).
Všechny předchozí pachtovní smlouvy vypovědělo hlavní město již v roce 2019, o rok později poté schválilo Zásady ekologického hospodaření.
„Celé Česko se potýká s nestandardně vysokými teplotami a suchem pro toto roční období. Jednou z možností, jak můžeme aspoň lokálně následky klimatické změny zmírňovat, je péče o krajinu – způsob orby, střídání plodin, tvorba mezí, polních cest a podobně. Hlavní město by mělo jít příkladem,“ uvádí náměstkyně primátora Jana Komrsková (Piráti).
Psali jsme
Pražské školy a školky pro letošní rok dostanou téměř 21 milionů korun v rámci dotací na prevenci proti šikaně nebo záškoláctví. Nejrůznější…
Moderní zemědělská výroba
Pojmem „ekologické zemědělství“ se zabývá i samo Ministerstvo zemědělství na svých webových stránkách, kde uvádí, že ekologická produkce je systém pevně ukotvený legislativou. Pravidla pro ekologické zemědělství jsou přísně kontrolovaná a vyloučeny zde musí být agrochemikálie a geneticky modifikované organismy.
V Česku je tento způsob produkce význačný například rozsáhlým chovem masného skotu, koz a ovcí v zemědělsky méně příznivých oblastech. Velkou výzvou je však stále pro Česko rozšíření rostlinné produkce na orné půdě a nárůst jejího podílu na trhu s potravinami.
Průměrná spotřeba Čechů
Podle březnového čísla časopisu Statistika&My byla pro rok 2022 spotřeba potravin 793 kilogramů na jednoho obyvatele, oproti tomu v roce 2021 se jednalo o rekordních 825 kilogramů. Meziroční spotřeba tak klesla celkem o 32 kilogramů. Nižší spotřeba se vztahovala především na mléčné výrobky a mléko, maso, vejce, tuky, brambory, ovoce a zeleninu. Nárůst naopak zaznamenalo pečivo, rýže, luštěniny, cukr, káva a pivo.
Podle průzkumu zveřejněného na webu Ministerstva zemědělství bylo v roce 2020 celkové množství potravinového odpadu 972 445 tun, v přepočtu na obyvatele se tak jedná o 91 kilogramů potravin na obyvatele. K největšímu plýtvání dochází v domácnostech, jejichž podíl je 69,5 kilogramu na osobu. Nejvíce vyhazovaným jídlem je ovoce a zelenina, také ale téměř polovina domácností někdy nestačí spotřebovat pečivo, které následně zlikviduje. Plýtvání potravin však lidem není lhostejné. Omezit vyhazování potravin chce až 41 procent respondentů. Jak přitom uvádí web Zachraň jídlo, průměrná česká domácnost by omezením plýtvání mohla ušetřit přes 8 000 korun ročně.