foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Zasněžená Praha
Nebude řeč o smaženici ani jiných laskominách z říše hub. Bude řeč o schopnosti měst vsáknout srážkovou vodu tak, aby se nedostala do kanalizace, ale zůstala tam, kde spadla, případně v nejbližším okolí. „Sponge city“, tedy „houbové město“, je moderní trend úpravy povrchů, který je ve světě běžný už více než deset let.
Přesnější by ale bylo říct, že v Asii se prosazuje velmi snadno, protože tamní státy tyto úpravy aktivně podporují, města mají z povodní oprávněné obavy. V Evropě podobná řešení fungují například v zemích Beneluxu. Odolná města by však ve 21. století měla být i ta česká. S divokými povodněmi se totiž potýkáme mnohem častěji než v minulosti.
V rámci soutěžní pražské přehlídky Enersol 2026, na níž byla před časem PrahaIN.cz přítomna, padla o „houbových městech“ velmi konkrétní slova.
„Velmi mne zaujal student Tomáš Kratochvíl ze školy BEAN v Modřanech, který prezentoval své názory na to, jak by mohla vypadat Praha. Tomáš není typ protestujícího mladíka, který by chtěl demonstrovat za životní prostředí, on se připravuje ve škole na to, aby pro životní prostředí mohl dělat konkrétní kroky,“ představila nám studenta Lucie Kubesa (ODS), předsedkyně Výboru životního prostředí, veřejného prostoru a pohřebnictví. Tomáš se na ni obrátil s některými dotazy, které bylo potřeba řešit v rámci jeho práce.
Mezinárodní konference Enersol
„Praha má sice svůj Klimatický plán 2035, s tématem vody hodně pracujeme, ale bohužel ne tak komplexně, jako se to děje v Asii, ale už i místy v Evropě. Hlavnímu městu to ještě nějaký čas potrvá. Absolvovala jsem konferenci v rámci projektu Hospodaříme s dešťovou vodou a viděla, co dovedou třeba v Rotterdamu při projektování veřejného prostoru s ohledem na hospodaření s vodou.“
Tomáš Kratochvíl při prezentaci své práce na téma „houbová města“ zmínil například jerlínovou alej, kterou lze považovat za jednu z pomyslných prvních vlaštovek. Svými parametry totiž splňuje cíl, aby dešťová voda neodtékala do kanalizace, ale stromy ji dokázaly naplno využít. Po celé republice najdeme i další zajímavá řešení, je jich však zatím velmi málo.
Životaschopnost projektu Tomáše Kratochvíla potvrzuje i jeho úspěch na celostátní přehlídce Enersol 2026, kde se se svou prací umístil na 2. místě. Jako jediný pražský zástupce tak získal právo účastnit se mezinárodní konference Enersol a prezentovat svůj projekt na nejvyšší úrovni jako člen českého týmu.