Praha má novou bioplynovou stanici, má pomoci nahradit plyn z Ruska

Praha koupila prostřednictvím společnosti Pražské služby bioplynovou stanici i s pozemky o rozsahu 35.000 m2 v Chrástu u Poříčan. Pokud vše půjde dobře, měla by být spuštěna v lednu 2026 po nezbytných úpravách, řekl pro PrahaIN Zdeněk Pajk, ředitel Závodu odvozu a recyklace odpadu z Pražských služeb.

Metropole tak bude mít jako první české město vlastní zařízení pro zpracování bioodpadu z domácností i restauračních zařízení. Vyráběný bioplyn bude vtláčen přímo do plynové sítě a bude využíván jako pohon nákladních aut městských společností. „Produkce bioplynu by pak měla trojnásobně pokrýt potřebu všech automobilů, které Pražské služby používají,“ říká Jana Plamínková, radní pro oblast životního prostředí, infrastruktury a technické vybavenosti.

Podle ní plány na zřízení urychluje energetická krize, a také aktuální události na Ukrajině, díky kterým dochází ke zvyšování cen a výpadkům dodávek plynu, na kterém je Česká republika závislá: „Mnohé věci, které se dříve zdály nemyslitelné a které ekonomicky nevycházely, tak nyní vycházejí díky tomu, že biometan je v současné době levnější než zemní plyn. Bioplynové stanice se tak stanou jedním z nástrojů, které v budoucnu mohou částečně pokrýt výpadek těchto dodávek,“ dodává Plamínková.

První fází bude přeměna bioplynové stanice, která v současné době slouží ke zpracování zemědělských plodin a zemědělských odpadů, na stanici, která bude zpracovávat odpady z domácností a z restaurací. Její kapacita bude činit 30.000 tun odpadu ročně. Dále má vzniknout na přilehlých pozemcích úplně nová bioplynová stanice s kapacitou až 50.000 tun ročně. Rozdíl je také v kvalitě odpadu: když je v nich čistě rostlinný odpad, je to kvalitní materiál, když je tam přítomna i živočišná složka, považuje se to za znečištění „Kvalitnější odpad přitom bývá u rodinných domů, kde si to lidé mohou lépe ohlídat, kdežto na sídlišti nebo v centru se v těchto kontejnerech nachází často živočišné látky, a to už se v kompostárně zpracovat nedá,“ říká Jana Plamínková.

Z tiskové konference. Foto: Zdeněk Strnad, PrahaIN.cz

„A v té chvíli se jedná o ideální materiál pro bioplynovou stanici. Stejně tak se počítá s tím, že se budou zpracovávat odpady z kuchyní a restauračních provozů. Ten se bude čistit na biometan, který se bude vtláčet do sítě a bude se používat jako náhrada zemního plynu. Vedlejším produktem je pak digestát, který se používá jako běžné zemědělské hnojivo,“ dodává Jana Plamínková, která se neobává, že nebude dostatek materiálu (podle údajů Pražských služeb bylo za poslední 2 roky svezeno z hnědých popelnic asi 11.000 tun bioodpadu, kapacita bioplynky je tedy téměř šestinásobná): „Od 1. ledna jsou biopopelnice zdarma a lidé si je pořizují, protože je to pro ně způsob, jak ušetřit – když si pořídí biopopelnici a umí ji využívat, mají pak menší požadavky na komunální odpad. Postupně to narůstá a my reagujeme právě na tento stoupající zájem,“ vysvětluje Jana Plamínková.

150 milionů korun

A její slova potvrzuje i Zdeněk Pajk.

„Počet popelnic na bioodpad v Praze narostl na více než 30.000, a je to velmi dobrá kvalita – bioodpad je kompostovatelný. A s tím, jak se nám to bude postupně rozšiřovat mezi bytovou zástavbu, paneláky, počítáme s tím, že bude odpad více znečištěný. Jakým způsobem se to bude vyvíjet, to je otázka poptávky od občanů.  Ta druhá věc je gastroodpad, který je živnostenskou činností Pražských služeb a nesouvisí úplně s městem – to má pod svou správou jen málo provozů. Tam se bavíme o jednotkách tisíc tun ze živnostenských činností. Pokud bude město iniciativně působit na občany, nebo pokud bude povinnost občanů vytřiďovat živočišnou složku, bude tento údaj adekvátně narůstat.“

Za stanici i s pozemky zaplatila 150 milionů korun. Podle Zdeňka Pajka budou náklady na její úpravu zhruba stejné: „V první etapě proběhne úprava na čištění plynu a zapojení do sítě, náklady činí zhruba 50 milionů korun a všechno by mělo proběhnout do konce roku 2023. Druhá etapa je přestavba na komunální bioplynovou stanici, kde budeme moct zpracovávat i živočišné zbytky.

Tam činí náklady 100 milionů korun a hotovo by mělo být do konce roku 2025. Ceny jsme ale kalkulovali před 8-10 měsíci, otázkou je kam se za tu dobu posunul trh a jaké budou dodací lhůty,“ dodává Zdeněk Pajk. Výstavba nové bioplynky s kapacitou až 50.000 tun bioodpadu za rok už bude výrazně dražší, podle Zdeňka Pajka by mohla dosáhnout až stovek milionů korun.