Praha neokoukaná: Královice. Místo, kde se mstila řeka Rokytka

22. 03. 202420:10
Praha neokoukaná: Královice. Místo, kde se mstila řeka Rokytka
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Dominantou Královic je místní tvrz, která sedí na vyšším ostrohu nad touto městskou částí

Lidí všude jako much. Turisté nabuzení poznávacím šílenstvím, v jedné ruce průvodce, v druhé mobil. Domácí i ze zahraničí. Směřují od orloje na Pražský hrad. V každé uličce se k mohutné mase přidávají další a další. Nakonec není ve vašich silách udělat krok vedle, protože vás táhlé těsto těl nepustí.

A přitom stačí tak málo. Udělat několik kroků stranou, třikrát čtyřikrát zahnout za roh a dostanete se do míst, která vám o Praze řeknou mnohem víc než cvakání fotoaparátů na Karlově mostě. Atmosféra a krása stověžaté Prahy se totiž ukrývá mimo hlavní turistické trasy. Pojďte s námi.

Dnes se podíváme do městské části, která tvoří samotnou jihovýchodní výspu hlavního města. A jsem přesvědčen o tom, že řada hrdých Pražanů, kteří nikdy nevytáhli paty z centra města, nemají o této pražské části ani potuchu.

Rozlohou Královice zase až tak malé nejsou, mají výměru 4,96 kilometru čtverečních, ale protože se jedná o ryze vesnickou a zemědělskou část Prahy, žije zde jen 404 stálých obyvatel. 

Malebné lehce zvlněné kopečky v blízkosti Královic. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Život tu řídila a řídí Rokytka

Spojení do Královic zajišťují autobusy s čísly 229 a 366, které svazují tuto část s dopravním terminálem Depo Hostivař.

Velká část katastru městské části Královice spadá do Přírodního parku Rokytka, který se klikatí podél stejnojmenného toku, jenž je hlavní páteří této městské části. Přírodní park byl vyhlášen v roce 1990 a k jeho nejcennějším částem patří hluboké údolí zahloubené do poměrně nestabilní břidlice. I pro sledování velmi křehkých a zajímavých geologických jevů je údolí Rokytky v zájmu ochranářů.

A právě u samotné říčky Rokytky se na chvíli zastavíme. Jde o celkem 36 kilometrů dlouhou říčku, jejíž pramen se dnes těžko hledá. V blízkosti středočeské obce Tehovec můžeme najít jen podmáčené prameniště, samotný pramen kvůli melioraci zdejších polí zcela zanikl.

Rokytka byla kvůli nevhodným úpravám toku v minulosti nespoutanou říčkou, která ohrožovala Prahu častými povodněmi. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

A to samotné začáteční zmrzačení vody vlastně poznamenává nepříliš veselý osud Rokytky. Než v Libni vyústí do Vltavy, je často svazována betonovými skružemi, nevhodnými koryty, v minulosti byly z velké části odstraněny její meandry a vysušeny rybníky, rybníčky a tůně. A tak se nemůžeme moc divit, že se nám Rokytka v posledních letech docela mstila formou bleskových povodní.

Zajímavostí je, že vůbec první informaci o povodni na Rokytce, která se ale dříve jmenovala Rokytnice, podává už takzvaná Kristiánova legenda. Tento spis, o jehož pravosti se však dodnes vedou spory, vypráví, že při převozu těla mrtvého Václava ze Staré Boleslavi do Prahy 3. a 4. března roku 938 vystoupila voda z koryta a zaplavila veškeré lučiny a cesty a zdržela převoz těla.

Náprava je tu, Rokytka už nám může odpustit

Naštěstí doba zneuctění tohoto vodního toku už pominula a vodohospodáři se snaží o nápravu. Vracejí Rokytce její klikatý tok a zakládají a zkvalitňují řadu rybníků.

Přesvědčit se o tom můžeme v Královicích procházkou kolem Rokytky. Rozhodně upozorním v tomto směru na zajímavý rybník s poetickým názvem V Mydlinkách, který se nachází v jižní části Královic. Tady je vidět, jak se vnímání potřeby vody v krajině v posledních letech změnilo, což dokazuje i web Hlavního města Prahy. Zatímco ještě v roce 1991 tu vlastně byla jen bahnitá tůň, kam se splavovaly nánosy z polí, dnes je tu krásný rybník. Došlo k odtěžení a vybagrování nánosů, úpravě břehů a výstavbě nového přelivu. Dnes si tu můžete v malebném prostředí posedět na lavičkách a dívat se na obnovující se českou krajinu.

Procházku kolem rybníka V Mydlinkách ukončíme znovu v centrální části obce, která je koneckonců vyhlášena vesnickou památkovou zónou. V Královicích na nás čekají dvě zajímavé a poměrně významné památky. Než k nim ale dojdeme, postaví se nám u turistického rozcestníku Královice do cesty místní neogotická zvonička.

Novogotická kaplička s Pannou Marií v Královicích je dílem Františka Jedličky. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Na první pohled si jejího využití jako zvoničky ani nepovšimneme, protože pískovcová socha Panny Marie je dominantní a máme dojem, že jde jen o skulpturální zpodobnění světice. Nad vlastní nikou se však nachází malý zvon. Neogotická stavba se v Královicích objevila v roce 1887 a má ji na svědomí František Jedlička.

Vzhůru k tvrzi

Od turistického rozcestníku Královice vede slepá a krátká odbočka červené turistické stezky ke zdejší velkolepé tvrzi. Nesmíme se nechat překvapit tím, že nám červená stezka zmizí za zdejšími vraty u jednoho z domů. Nebojme se, vrata si můžeme v poklidu otevřít a pak už vejdeme do poměrně strmého, ale velmi krátkého svahu. Klikatá cesta mezi zdejší čerstvě vytvořenou zahradou nás dovede až k pýše Královic, a tou je zdejší historická tvrz.

Její počátky sahají údajně až do konce 13. století.  Jde o čtvercovou stavbu o délce hrany téměř jedenáct metrů a o celkové výšce 20 metrů. Vystavěna je z lomového kamene, a když zvedeme oči nahoru, všimneme si zajímavého uspořádání nejvyššího patra. To je jakoby předsazeno na zvláštních krakorcích a vystupuje trochu před okolní fasádu.

Prvním majitelem tvrze, jak uvádí web novékrálovice.cz, byl Pešík z Komárova, který ji ale brzy prodal Jakubovi ze Sušice a jeho dvěma sestrám se zvláštními jmény – Krišta a Kuna. Změna majitelů se uskutečnila ještě za husitských válek, ale od poloviny 15. století už tvrz připadla na dlouhá staletí Pechancům z Královic.

Na Královické tvrzi stojí za povšimnutí předsazené nejvyšší patro usazené na krakorcích. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Tím posledním, kdo na tvrzi vládl, byl za dob reálného socialismu Výzkumný ústav živočišné výroby České akademie věd a moc se mu tu nedařilo. Byly téměř zničeny vnitřní fresky, cenné neckové a křížové klenby skoro podlehly zkáze a začaly se propadat. Naštěstí porevoluční čas přinesl založení společnosti Nové Královice, která získala zdejší tvrz do vlastnictví.

Historické okolí tvrze vkusně ožilo

Došlo k její nákladné rekonstrukci a k postupné výstavbě moderních domů v blízkosti. Jde ale o velmi citlivou výstavbu maximálně třípodlažních budov, která tvoří s bývalou tvrzí jeden architektonický celek. Po dokončení celého komplexu bude prostor královické tvrze sloužit pro pořádání společenských, kulturních a zájmových akcí. 

My ale rozhodně nemáme tolik času, a tak se po červené turistické stezce vrátíme k rozcestníku Královice, odkud se vydáme směrem ke kostelu svaté Markéty, tedy k druhé výrazné stavební a historické památce oblasti.

Všímaví návštěvníci zpozorní ale už o poznání dřív, a to v okamžiku, kdy se červená turistická stezka zlomí v pravém úhlu doleva. Každý vnímavý pozorovatel krajiny pozná, že stojí před historickými valy, které svědčí o existenci raně středověkého hradiště.

Archeologové hledali odpovědi, našli spíš otázky

Do strmého svahu nad Rokytkou se před třinácti lety zakousli archeologové pražské Univerzity Karlovy a zjistili, že tím, kdo nechal zdejší hradiště postavit, mohl být Václav nebo jeho bratr Boleslav I.

Rozbor hliněných hradeb přinesl překvapení. Zjistilo se, že valy jsou zevnitř vyztuženy poraženými dubovými kmeny. Jejich dendrochronologický výzkum potvrdil, že kmeny byly poraženy v roce 925. S odchylkou zhruba deset let.

Zvědavá kozí rodinka z Královic z vás při procházce nespustí zrak, máte ji neustále ve svých stopách. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Ještě větší překvapení však archeology čekalo, když se ve valech objevila opuka, která se v blízkosti Královic nikde neobjevuje. Nejbližší místo, kde se tento druh kamene nachází, je pražský Petřín. Archeologové proto předpokládají, že právě z Petřína se opukové kameny převážely do Královic. Tato poměrně složitá logistická akce vede k úvaze o tom, že hradiště mělo pro rané Přemyslovce velký význam. Podrobné informace nabízí web Národního památkového ústavu.

Kromě zdařilé archeologické akce pražské univerzity Karlovy, se zajímavé nálezy v Královicích objevily už v roce 1870, kdy se na pozemku zdejších hospodářských usedlostí našlo několik nádob s popelem a bronzový kříž. Nádoby tehdejší obyvatelé považovali za bezvýznamné, a tak je rozbili, kříž skončil v depozitáři Národního muzea. Informuje o tom web této městské části.

Gotika, renesance i baroko na jednom místě

Jen o pár desítek metrů dál se na samotném vrcholu hradiště nachází kostel svaté Markéty. Ten je zmiňovaný poprvé v písemných análech s rokem 1354. V té době už nebylo raně přemyslovské hradiště funkční, a tak je poměrně záhadou, proč královický kostel stojí tak daleko od vsi.

Kostelu svaté Markéty v Královicích dominuje vysoká hranolová věž s renesančními motivy. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

I na to ale umějí archeologové odpovědět. Ti se domnívají, že součástí hradiště byl kdysi kostel dřevěný, a když samotné přemyslovské sídliště zaniklo, dřevěný kostel dál sloužil malé osadě pod bývalým hradištěm. V průběhu dalších let došlo k přestavbě kostela na zděný, mimo obec už ale zůstal.

V zimě roku 1296 se v Královicích, v dosluhujícím přemyslovském hradišti, narodila dcera krále Václava II. a jeho manželky Guty. O nepříliš šťastném životě přemyslovské princezny psala PrahaIN.cz v samostatném článku.

My se proto spíš zaměříme na stavební podobu dnešního kostela. Ten je opravdu směsí všech předcházejících stavebních slohů, které tu zanechaly stopu. Najdeme tu prvky gotické, ale hlavně barokní. Na nezvykle hranolové mohutné věži kostela svaté Markéty však vypozorujeme i výrazné renesanční stopy.

Odkaz přemyslovské princezny se odráží i v malé přehradě

Od kostela svaté Markéty naše kroky povedou opět, tak jako na začátku výletu, k řece Rokytce. Abychom však dosáhli jejích břehů, musíme sejít poměrně strmý svah, po kterém vede úzká cesta.

Jakmile přijdeme k hladině, otevře se před námi velmi protáhlý tvar zdejšího rybníku Markéta. Někteří z místních tomuto vodnímu dílu říkají i přehrada Markéta a v podstatě mají pravdu, protože zdejší hráz je zděná. Je to další ukázka toho, že voda řeky Rokytky může vytvářet krásnou krajinu s mnoha vodními prvky.

Malá přehrada Markéta na Rokytce v Královicích. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Vodní dílo Markéta vzniklo až v 70. letech 20. století a dnes slouží místním na koupání, ale hlavně jako místo pro rybolov. Místní nedají dopustit na zdejší štiky, okouny, kapry či candáty.

U vodní přehrady Markéta, která má plochu téměř čtyř a půl hektaru, naši procházku Královicemi ukončíme.

Příště při putování v rámci projektu Praha neokoukaná zamíříme na sever metropole a čeká na nás čtvrť s podivným názvem Lysolaje.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných

Komentář

KOMENTÁŘ: Andrej Trump

KOMENTÁŘ: Andrej Trump

12. 02. 202513:02