foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Kostel svatých Jana a Pavla stojí na mírném vyvýšeném místě, je z dálky viditelný a od dávné doby působil jako poutní místo
Lidí všude jako much. Turisté nabuzení poznávacím šílenstvím, v jedné ruce průvodce, v druhé mobil. Domácí i ze zahraničí. Směřují od orloje na Pražský hrad. V každé uličce se k mohutné mase přidávají další a další. Nakonec není ve vašich silách udělat krok vedle, protože vás táhlé těsto těl nepustí.
A přitom stačí tak málo. Udělat několik kroků stranou, třikrát čtyřikrát zahnout za roh a dostanete se do míst, která vám o Praze řeknou mnohem víc než cvakání fotoaparátů na Karlově mostě. Atmosféra a krása stověžaté Prahy se totiž ukrývá mimo hlavní turistické trasy. Pojďte s námi.
Energie vám tu nabije vaše baterky během pár minut
Tentokrát však těch kroků stranou musíme udělat víc. Ale najdeme místo, které je každopádně nádherné, pro mnoho lidí magické, pro většinu z nás malebné a rozhodně disponuje neuvěřitelnou historií. Málokdo z obyvatel Prahy však tuší, že něco takového vůbec existuje.
Krteň byla poměrně běžná obec, která se ale kvůli několika událostem stala výjimečnou. Zdejší kostel byl postaven v románském slohu, a je to na něm dodnes vidět, a to i přes časté stavební úpravy. Archeologové se shodli na tom, že jeho jádro pochází z první poloviny 13. století. Mlčky to potvrdí i románské okno, které se dodnes zachovalo v části kněžiště. Stejně tak souhlas s dobou vzniku dávají vnitřní fresky na zdi.
Každý krok po Krteňské cestě přitahuje pozornost ke zdejšímu kostelíku. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Na proslavení musela Krteň čekat až do 14. století. Tehdy ve 40. letech tohoto století rozhodl císař Karel IV. o vybudování skvostu našich hradů – Karlštejna. Už během výstavby několikrát hrad navštívil, stejně často tam pak jezdil i v pozdějších letech. Mnohokrát císař kolem projížděl i se svými manželkami. A císařská rodina si Krteň zamilovala.
Najít 700 let starou cestu je možné
Krajina má dnes už sice zcela změněnou tvář, než jakou měla před téměř 700 lety a těžko bychom ji poznávali, ale právě přes Krteň vedla nejkratší spojnice mezi Pražským hradem a Karlštejnem. A právě tato cesta vstoupila do dějin jako Krteňská cesta.
Najít v české krajině historické a někdy mnoho staletí staré cesty je opravdu těžký oříšek i pro historiky. U Krteně to ale možné je. Dokonce se tu nadšenci snaží tuto historickou cestu obnovit a připomenout ji nově vysazenou alejí. Má to jen malý háček. Nová alej není přesně na místě původní trasy. Je vedena o pár metrů vedle. Po té původní cestě totiž během historie prošly tisíce lidí a jejich podrážky se zakusovaly do krajiny a postupně ji zahloubily do hlubokého příkopu. Když se v posledních stoletích po zániku obce přestala Krteňská cesta využívat, větrná a vodní eroze z kdysi hlubokého úvozu vytvořily jen hlubší příkop.
Zbožná Eliška Pomořanská vymodlila pro císaře zdraví
Ale vraťme se ve vyprávění příběhu zpět do doby vlády Karla IV. Roku 1371 ležel císař na Karlštejně ve velmi vážném stavu. Příčinou byla otrava. Nešlo však o úmysl, ale s největší pravděpodobností o otravu z jídla. I přesto je jeho zdravotní stav tak vážný, že všichni pomýšleli na nejhorší. Císařovna Eliška Pomořanská se však nechce tak snadno vzdát bez boje. Rozhodne se, že z Karlštejna uskuteční kajícnou poutní cestu na Pražský hrad ke hrobu svatého Zikmunda. Na cestu se vydala pěšky a cestou se modlila na každém vhodném místě, i v kostele v Krteni. V Praze obětovala osm misek ryzího zlata na vytvoření zlaté busty svatého Zikmunda. Prosby byly vyslyšeny. Zpráva o císařově uzdravení dorazila k Elišce při cestě zpět právě v Krteni. Císař žil ještě dalších sedm let. Z vděku věnovala císařovna kostelu velké finanční dary a nechala vyzdobit vnitřek stavby dalšími freskami, jejichž autoři byly zároveň i tvůrci karlštejnských fresek.
Původní Krteňská cesta má dnes podobu staré jabloňové aleje. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Krteň překvapivě přežila i divoké období husitských válek, které vymazalo z mapy řadu sousedních vsí. Jenže konec vesnice nastal stejně. Zasloužila se o to třicetiletá válka. Z původní vesnice zbyl už jen kostel s hřbitovem. Freska, kterou kostelu svatých Jana a Pavla věnovala císařovna Eliška, byla dokonce zamalována a zabílena.
Zloději kradou v jakékoliv době
Jakmile ale vesnice zmizela z mapy a okolní domy a statky se začaly rozpadat, stoupl zájem o kostel ze strany zlodějů. Podle kronik byl kostel vykraden už třikrát v 18. století. Při jedné krádeži v roce 1725 nenechavci ukradli dokonce celý zvon. Stejně tak se kradlo i v následujících letech a století. Korunu všemu nasadila 90. léta minulého století, která znamenala na opuštěné památky přímo kobercové nálety. Tehdy se podařilo zlodějům ukrást dokonce celé varhany a oltářní stůl.
Psali jsme
Který most v Praze je ten nejkrásnější? I když je to otázka hodně subjektivní, mnoho lidí by asi překvapilo, že podle soudu řady odborníků by…
Samotnou fresku z doby Karla IV. objevil náhodně v roce 1890 farář Ottman. Byl si vědom výjimečnosti objevu, nicméně netušil, do jaké doby malbu zařadit. Udělal tedy to, co považoval za nejlepší variantu – zakryl ji látkovou tapetou.
Znovu skrytá přežila freska obě světové války až ji v roce 1951 odkryli stavbaři při opravách kostela. Kulturní svět zažil šok a došlo k velké záchranné restaurátorské akci. Malba byla i zčernalá od kouře, přesto se akademickému malíři Miroslavu Teršovi povedla její obnova na výbornou. Je jen škoda, že samotný kostel se otevírá jen jednou v roce na slavnostní mši. Děje se tak v červnu na svátek zdejšího patrona – svatého Jana.
Místo je dodnes v moci čaroděje
Mnoho lidí se pozastavuje nad samotným názvem lokality – Krteň. Abychom si toto objasnili, musíme se vracet v čase mnohem dál než do dob císaře Karla IV. Cestovat musíme až za prvními Slovany. Ti uctívali Krta, boha slunce. A v místech dnešního kostela byla prokazatelně slovanská nebo dokonce pohanská svatyně. Podle pověsti zde působil velký čaroděj a rybníček uzdravoval. Bývala tady i zázračná studánka. Z toho důvodu se traduje, že každý, kdo se ve zdejší studánce smočí, bude obdařen nezničitelným zdravím.
Kamenný stůl Bel v Krteni podle odborníků stojí přesně na místě, kudy procházela energetická linie spojující Pražský hrad s hradem Karlštejn a kde původně přebýval čaroděj. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
I z toho důvodu byl před kostelem před více než deseti lety instalován stůl z prvohorní břidlice, který k pohanské tradici odkazuje. Podle ezoteriků je zde i extrémně silný zdroj energie.
Navštívit Krteň není nic obtížného, zvlášť když se nachází v docházkové vzdálenosti od nákupního centra na Zličíně.
Pro vznikl článku posloužily jak otevřené zdroje, tak paměť a znalosti autora.