Praha spustila kampaň proti týrání kaprů

Hlavní město Praha představilo první z trojice chystaných kampaní zaměřených na animal wellfare. První problematikou jsou vánoční kapři, kteří si cestou na štědrovečerní stůl často prožívají peklo. Na mnohdy drastické nakládání s rybami chce město upozornit plakáty ve veřejném prostoru i speciální webovou stránkou.

První z trojice kampaní týkajících se animal wellfare představili zástupci hlavního města na tiskové konferenci v pondělí 2. prosince. Právě od tohoto dne by se měly v ulicích hlavního města začít objevovat plakáty a informační letáčky týkající se drastického zacházení s vánočními kapry. Následovat budou kampaně týkající se pyrotechniky a krmení volně žijících zvířat v Praze.

„Nechceme zakazovat někomu jíst kapra na Štědrý den, nebojujeme proti této tradici, nebojujeme proti tomu, aby lidé jedli ryby. Je to zdravé a správné, ať si každý koupí rybu, jakou chce. Naším cílem je ovšem upozornit, a to ne formou zákazu, ale formou propagace a osvěty na to, že některé formy nakládání s kapry jsou pro tato zvířata velmi drastická, bolestivá a jsou na hraně týrání,“ zahájil konferenci náměstek primátora pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata Jiří Pospíšil (TOP 09).

Nejde o zákaz, zdůraznil několikrát Pospíšil

Otázka vánočních kaprů podle jeho slov vyvolává silné emoce, a proto několikrát zdůraznil, že cílem kampaně je vysvětlit a rozbít mýty bez jakýchkoli zákazů. Už teď se však obává, že na sociálních sítích bude přesto figurovat informace o tom, že Praha zakazuje prodej či konzumaci kaprů. Realizovat kapra na štědrovečerním stole je podle něj ale možné i bez těch nejvíce drastických způsobů zacházení.

Celkem budou v ulicích Prahy k vidění tři verze plakátů, které upozorní na ty nejzávažnější nešvary. Prvním je umisťování živého kapra do vany, druhým neodborné zabíjení ryb v domácím prostředí a posledním je vypouštění kaprů do řek ve snaze udělat dobrý skutek. Tyto plakáty budou k vidění na pražském mobiliáři, tedy například ve vozech MHD nebo na zastávkách.

Nenásilná snaha o změnu myšlení

„Plakát přináší pouze nějaké upoutání, ale já doufám, že lidé se podívají i na naše webové stránky a tam si přečtou další informace, další argumenty, pro tuto naši kampaň. Že to ukážou svým dětem. Dítě uvidí kapra v tramvaji a třeba s rodiči si doma rozklikne naši stránku a že tyto informace se budou šířit. Takovou nenásilnou formou chceme snižovat počet kaprů, kteří se živí prodávají a živí od stánků odnášejí,“ pokračoval Pospíšil. Podrobnější informace jsou k nalezení na www.praha.eu/vanoce-pro-kapry.

Že cílem kampaně není prodej či konzumaci kaprů zakazovat, zdůraznila také náměstkyně Jana Komrsková (Piráti), do jejíž gesce spadá oblast životního prostředí. Jde podle jejích slov o nenásilnou snahu změnit myšlení veřejnosti v rámci prodeje kaprů a jejich následné přípravy.

„V České republice máme asi 3 tisíce míst, kde se kapři prodávají. V Praze je to asi 200 stanovišť. 15 procent kaprů si lidé odnáší živé domů a následně je usmrcují. Takhle trpí i jakákoli jiná ryba, ale kapr je pro nás nejvíce lovenou rybou, a když jsou Vánoce, tak se to nabízí. Proto jsme vybrali kapry,“ upřesnila na konferenci Komrsková. Byla by prý moc ráda, kdyby se tématu věnovali také například učitelé ve školách, čímž by dobrý příklad předávali dalším generacím.

Pouť kaprů by mohla končit v sádkách

Na konferenci vystoupil také odborník na chování ryb z České zemědělské univerzity v Praze Ondřej Slavík, který je představitelům hlavního města za snahu přiblížit utrpení vánočních kaprů vděčný.

Je podle něj třeba si uvědomit, že kapr začíná svou pouť k zákaznickému pultu už výlovem. Pak je převezen do sádek. Tento proces je nezbytný, ale stresující. V optimálním případě by mohla pouť kapra v sádkách skončit. Ostatně celosvětovým trendem je podle Slavíka zkracování vzdáleností a doby, kterou musí kapr urazit. Pokud se ryba dále distribuuje, tak pokračuje i stres. Během transportu jsou na sebe kapři často namačkaní, mají vnitřní i povrchová zranění a stírá se jim sliz, který tvoří bariéru proti infekcím. Ryby také převozem ztrácejí energetické a tukové zásoby.

Nejhorší je, když je živý kapr odnesen domů

„Pokud pouť skončí u stánku, kde dochází k odbornému usmrcení kapra, případně filetování a úpravě, tak můžeme být v tomto procesu spokojeni. Mnohem horší situace nastává ve chvíli, kdy ten kapr je odnášen domů zákazníky v živém stavu. To je problém, protože se uloží do igelitové tašky nebo síťové tašky a ryba se začne dusit, není schopná dýchat mimo vodu,“ pokračoval Slavík. Světová organizace pro ochranu zdraví ryb, jejíž je Česká republika členem, prý transport ryb mimo vodní prostředí zakazuje.

„Pokud dojde k tomu, že si domů dokážeme donést živou rybu a vypustíme ji do vany, tak dochází k teplotnímu šoku protože ta voda nikdy není stejně teplá jako voda, která je v kádích. Je plná chlóru, což je záležitost toxická pro ryby,“ upozornil odborník na chování ryb. Kapři ve vaně dle jeho slov špatně dýchají, ztrácí orientaci a prožívají extrémní stres. U stánku také končí státní dozor, který bdí nad odbornou porážkou ryb a v domácnostech pak dochází až k tragikomickým záležitostem, které díky neodborné porážce ještě prodlužují utrpení kaprů.

V zahraničí se živé ryby neprodávají

Stres ryb je prý přitom možné celkem přesně měřit. Data jsou pevná a jasně hovoří o tom, že nárůst stresu je u kaprů extrémní. Nepomáhá ani vypouštění kaprů do řeky, protože jsou už z cesty vysílení a bez většiny energetických zásob. Řeka je pro ně navíc novým prostředím, takže nevědí kam plavat či kam se skrýt a stávají se snadnou kořistí. Šance na přežití je prý minimální.

„Pokud navštívíte evropská města napříč od Lisabonu, Madridu až po Helsinky či Oslo, tak se s touto formou prodeje nesetkáte. Ryby se prodávají na stáncích nebo na trzích, ano, ale jsou vždy odborně usmrcené a jsou zabalené ledovou tříští. Můžete si vybrat, zda chcete koupit rybu celou, vyfiletovanou, rozporcovanou a tak dále,“ uzavřel k celé problematice Ondřej Slavík.