Praha turistická: z města levného alkoholu ke standardní evropské metropoli

Předcovidových čísel počtu návštěvníků Prahy se jen tak nedočkáme. A není to ani cílem: Praha chce v budoucnu opustit image party města a zaměří se na klientelu s poněkud jinými hodnotami. I přes přetrvávající covid a ukrajinskou uprchlickou krizi převládá optimismus, a město bere turistický útlum jako šanci vylepšit si pověst.

Turistika v Praze nevzkvétá, přitom letos měl být rok, který těžce zkoušeným podnikatelům měl přinést odměnu za hubená covidová léta. Málokdo sice předpokládal, že se letos dostaneme na předcovidová čísla, kdy v roce 2019 navštívilo metropoli přes 8 milionů návštěvníků, rozhodně ale mnozí čekali vzestup. Loni se totiž počet návštěvníků Prahy zastavil na čísle 2 358 642. To je zhruba tolik jako v roce 2000.

Návrat turistů zasáhla válka

Od té doby pak již počet návštěvníků stále stoupal, až do kritického prvního covidového roku 2020.  A letos dostala metropole další ránu: „Očekávali jsme, že se letos dostaneme na polovinu roku 2019, bohužel, kvůli ruské agresi a válce na Ukrajině musíme opět počítat s tím, že to cestovní ruch ovlivní. A nikdo nedokáže odhadnout jak,“ říká pro PrahaIn.cz Klára Malá z agentury Prague City Tourism, která má turistiku v Praze takřka v popisu práce.

Hlavní ale nejsou výpadky městských příjmů, ty nejsou tak zásadní: „Propad turistického ruchu se primárně projevil v poplatku z pobytu, který je jediným přímým příjmem, který pražský rozpočet z turismu má. Za minulý rok Praha vybrala na poplatku z pobytu zhruba čtvrtinu toho, co v předcovidovém roce 2019. Je to nicméně značně ovlivněno i tím, že Praha poplatek plošně odpouštěla,“ uvedla pro PrahaIN.cz radní Hana Třeštíková, do jejíž gesce turistika patří.

Výpadek turistů má podle ní na pražský rozpočet vliv jen nepřímo – v českém systému veřejných financí totiž stát vybrané daně přerozděluje po celé republice všem obcím a krajům, a jelikož Praha tvoří 25 % HDP, pak útlum v pražském sektoru cestovního ruchu na svých daňových příjmech pocítily všechny samosprávy v republice.

Nejvíce to na svých bedrech pocítili podnikatelé, pro které turisté představovali podstatnou část příjmu, tedy hoteliéři, restauratéři, a ostatní služby: „Za Prahu jsme během pandemie spolu se zástupci podnikatelských asociací a svazů hledali všechny možné způsoby, jak pražským firmám a službám pomoci,“ říká Třeštíková. „Dopady pandemie se nám podařilo zmírnit a Praha je se svou turistickou infrastrukturou připravena na postupné oživení cestovního ruchu.“

Praha Čechům?

Před rokem a půl, ještě v dobách, kdy nás nejvíce ohrožoval covid, byla spuštěna kampaň „V Praze jako doma“. Metropole lákala návštěvníky z Česka, když už nikdo jiný přes hranice skoro nemohl, a zvolila netradiční formát: za každé přespání v ubytovacím zařízení v Praze získávali návštěvníci body, ty pak mohli „utratit“ za návštěvu turistických atrakcí či pražských památek.

Dnes se z webu stal standardní turistický rozcestník a po programu zbylo jen pár vzpomínek – a Praha ho obnovovat nebude: „Benefitní programy pomohly překlenout nejtěžší období a restartovat cestovní ruch v metropoli. Nadále však nechceme Prahu prezentovat jako slevovou destinaci,“ říká Klára Malá, a uvádí čísla: 150 000 turistů, 350 000 nocí, ekonomický přínos téměř půl miliardy korun. Jen pro srovnání: v rekordním roce 2019 to bylo přes 8 milionů hostů a přes 18 milionů nocí.

Praha byla a je navíc výrazně závislá na zahraničních turistech: v roce 2016 zde turisté utratili 5,9 miliard Eur, což je 88 procent turistů. „My si uvědomujeme, že pro metropoli bude vždy stěžejní příjezdový cestovní ruch,“ dodává Klára Malá, a nejen z toho je jasné, že 150 000 českých turistů nemůže ztrátu příjmů v terciárním sektoru nahradit.

Ale pořád je to lepší, než nic. „Do Prahy začalo jezdit stále více domácích turistů než před pandemií a jsme za to moc rádi. Například v prázdninových měsících v loňském roce se počet domácích turistů navýšil o 40 % oproti roku 2019, což je skvělé a doufáme, že tento trend udržíme,“ říká Hana Třeštíková. „Osobně také vítám, že díky kampani začali metropoli navštěvovat ve větší míře i tuzemské rodiny s dětmi a obecně se prodloužila doba pobytu,“ dodává Hana Třeštíková.

Krize střídá krizi, příležitost příležitost

Některé z problémů overturismu, čili situace, kdy rytmus života města i proti jeho vůli určují turisté, se vyřešily samy – skupinky opilých účastníků stag parties, kteří přiletěly za levným alkoholem a neřestmi, už nejsou zdaleka tolik vidět, a také problém AirBNB se skupováním bytů v centru se téměř eliminoval – jejich majitelům se to přestalo vyplácet.

Podle Hany Třeštíkové je to ale pouze dočasné řešení: „Koronavirová pandemie problém s AirBNB nevyřešila, jen ho uspala. Mrzí mě, že se neustále opakuje situace, kdy pro Sněmovnu není řešení ‚pražských‘ problémů prioritou.“

Metropole má také daleko více prostoru na řešení tradičních turistických pastí, jako jsou například průvodci – deštníkáři, taxikáři nebo nepoctivé směnárny: „Pokud chceme být světovou metropolí, musíme turistům nabízet adekvátní služby. Kvalitní průvodce Praha potřebuje, naopak deštníkáři a další podvodníčci, kteří nabízí průvodcovské služby pochybné úrovně, do Prahy nepatří. Turistické pasti je potřeba z centra vymýtit. A právě průvodcovské licence umožňuje odlišit certifikovaného průvodce od těch ostatních. Je třeba si posvítit i na různé podvodníky a nepoctivé prodejce, kteří pod záminkou charity vybírají peníze nebo nabízí tzv. hop-on-hop-off okružní turistické jízdy městem,“ dodává Třeštíková.

Objevil se ale jiný problém, se kterým nepočítal vůbec nikdo. Ozbrojený konflikt na Ukrajině přivedl do Česka největší migrační vlnu za poslední léta. Česko si trochu spravilo pověst odmítačů, dočasné útočiště u nás našlo přes čtvrt milionu Ukrajinců, z toho téměř sedmdesát tisíc v hlavním městě.

Kapacity ubytovacích zařízení jsou naplněné, ale po první vlně nadšené pomoci se dnes již naplno ozývají kritické hlasy hoteliérů: za peníze vlády nemůžeme uprchlíky ubytovávat. Hotelové pokoje také nejsou vždy ideální, s čímž souhlasí i Hana Třeštíková: „S Asociací hotelů a restaurací máme za město obecně výbornou spolupráci. Velmi si cením jejich vstřícného a hlavně pohotového kroku, kdy velká část hotelů nabídla ubytování pro uprchlíky zdarma. Všichni ale víme, že hotely nebývají pro dlouhodobé ubytování rodin s dětmi vhodné. Za Prahu bude třeba hledat ve spolupráci s vládou nějaké trvalejší řešení.“

A zcela pragmaticky řečeno: Praze budou chybět i ruští turisté, kterých v roce 2019 přijelo do Prahy téměř 400 000: „Rusko tak patřilo mezi TOP 10 zdrojových zahraničních zemí v rámci návštěvnosti. V roce 2020 už to bylo necelých 95 000 a v roce 2021 počet ruských návštěvníků klesl na necelých 14 000,“ říká Klára Malá.

Méně může být někdy více – ale rozhodně lépe

Nikdo neví, jak se bude situace vyvíjet – covid i Ukrajina jsou jen velmi těžko predikovatelné faktory. Všichni si samozřejmě přejí, aby válka skončila co nejdříve a aby nepřišla žádná další pandemická krize, která by mohla být opravdu smrtící v mnoha významech toho slova, zvláště v tom ekonomickém. Převládá ovšem pozitivní očekávání – a město také vítá dílčí kroky, které mu po odeznění krize pomohou turistický ruch zase oživit.

„Jsme moc rádi, že se od ledna tohoto roku navýšil poplatek z pobytu na 50 korun. To je určitě krok správným směrem, protože polovinu z výnosů z pobytového poplatku opět město vrátí do rozvoje a podpory udržitelné podoby turistického ruchu,“ říká Klára Malá. „Nám konkrétně to zajistí jasnou podporu našich marketingových aktivit a tím pádem i jednodušší plánování.“

Hana Třeštíková je umělkyně, a i proto je na vizuální podobu města velmi citlivá: „Mám velkou radost, že se postupně daří kultivovat centrum Prahy, aby přestalo vypadat jako Disneyland. Je to mravenčí práce, ale historické uličky, domy a náměstí, na které se do Prahy jezdí dívat návštěvníci z celého světa, si to zaslouží. Osobně si moc přeji, aby se v historickém centru Prahy podařilo skloubit život místních s udržitelným turistickým ruchem.“

Návrat k (ekonomicky) zlaté éře z roku 2019 ovšem nebude jednoduchý ani krátký. A vzhledem k problémům, které nadlimitní turismus přináší, ani není cílem, aby se metropole dostala na předcovidová čísla.

„Cílíme na trošku jiný typ klientů, kteří do Prahy přijedou na delší dobu a navštíví zde místní památky, kulturní akce a také se budou zajímat třeba o místní gastronomii,“ říká Kláda Malá. Že takoví klienti přinesou Praze i její ekonomice víc peněz, je zřejmé – a snaha konkurovat ostatním metropolím nejen levným alkoholem, ale kvalitní turistickou zábavou, je v podstatě jednou z mála bezpečných cest, jak krizi zvládnout.

„Prahu před pandemií navštěvovalo 8 milionů turistů ročně a průměrná doba přenocování byla 2,29 noci. Často se jednalo o alkoturistické zájezdy, které měly pro město jen minimální přínos. To je stav, který nechceme opakovat, protože způsobuje extrémní zátěž na místní infrastrukturu a obyvatele středu města,“ říká Hana Třeštíková. „Chceme do metropole lákat kultivovanou klientelu a rodiny s dětmi, které tu zůstanou déle a utratí zde i více peněz. Zaměříme se také na restart kongresového turismu, který je pro město velkým přínosem.“