Prahu protnou dvě nové poutní stezky, připomenou světce

Prahu protnou dvě nové poutní stezky. Připomenou svatou Ludmilu a svatého Vintíře. Ludmilina stezka povede z Mělníku přes Pražský hrad s odbočkou na náměstí Míru a poté na hradiště Tetín. Vintířova stezka, která nyní spojuje německý Niederalteich a Blatnou v jižních Čechách, bude prodloužena do Břevnovského kláštera. Vyplývá to z informací na webu spolku Svatá Ludmila. V polovině května spolek podepíše memorandum o spolupráci s městskými částmi Praha 1, 2, 5, 6 a městskou firmou Prague City Tourism.

Oficiální otevření stezky je naplánováno na září. „Jedenáct stanovišť by kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací mělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet,“ stojí na stránkách projektu.

Vintířova stezka je prozatím dlouhá 162 kilometrů. Spolek ji prodlouží o dalších 136 kilometrů až do Břevnovského kláštera v Praze 6, protože podle legendy byl právě v něm Vintíř pohřben. Nová část stezky povede například přes poutní místo Svatá Hora u Příbrami a bývalý klášter ve Svatém Janu Pod Skalou. V Praze bude pokračovat Prokopským údolím okolo Hlubočepských ploten a hradiště Děvín. Dokončena by měla být v červnu.

Dosavadní pouť začíná v Německu ve Vintířově domovském klášteře Niederalteich. Do Česka vstupuje na Šumavě, vede přes Prášily, Sušici a Horažďovice do Blatné na Strakonicku. Svatý Vintíř žil patrně v letech 955 až 1045, narodil se v Německu do hraběcí rodiny a jeho bratrancem byl římský císař Jindřich II. On se však rozhodl stát řeholníkem benediktinského řádu, později založil klášter Rinchnach. Vintíř nebyl oficiálně kanonizován, jeho uctívání jako světce je však podporováno a doporučováno různými papežskými bulami a dekrety.

První česká světice svatá Ludmila, která žila na přelomu 9. a 10. století, byla manželkou přemyslovského knížete Bořivoje, který přijal křest z rukou svatého Metoděje. Sama se stala horlivou stoupenkyní víry, kterou napomáhala dále šířit. V noci z 15. na 16. září 921, byla patrně na pokyn své snachy Drahomíry uškrcena na hradišti Tetín na Berounsku. Jejím vnukem byl kníže Václav, který byl stejně jako ona prohlášen za svatého.