Pražané mohou využívat více než 40 tisíc hnědých nádob na bioodpad

V loňském roce uložili Pražané do hnědých nádob přes 15 tisíc tun biologického odpadu. S příchodem jara je navíc jejich role v rámci správného třídění rostlinných zbytků velice důležitá. Stále je ale třeba pamatovat na to, že kuchyňské zbytky potravinového původu do nich rozhodně nepatří.

Pražské služby v tiskové zprávě informují, že se Pražanům za loňský rok povedlo správně vytřídit téměř 15.300 tun bioodpadů. Číslo by navíc mělo i nadále stoupat. Speciálních hnědých popelnic je už v ulicích Prahy více než 40 tisíc.

„Lidem jsme rozdali už přes čtyřicet tisíc speciálních popelnic na bioodpad. Jejich zájem nás těší. Více zapálených třídičů znamená větší množství rostlinných zbytků ze zahrádek a kuchyní ve správném kontejneru,“ uvedl mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.

Bioodpad se sváží ve dvou režimech

Svoz bioodpadu si mohou obyvatelé nastavit hned ve dvou režimech. První je sezónní, který začal 25. března a skončí začátkem zimy. Vhodný je především pro zahrádkáře. Využívá ho asi 60 procent držitelů popelnic.

Druhou variantu představuje celoroční svoz. „Ten doporučujeme hlavně domácnostem v bytových domech se stabilní produkcí rostlinného bioodpadu po celý rok. Zároveň připomínáme, že ten, kdo platí poplatky za černou popelnici na směs, má tu hnědou bezplatně,“ doplnil Komarnický.

Hnědá nádoba je zdarma

O možnosti bezplatného získání speciální hnědé popelnice na bioodpad informuje web bioodpad.praha.eu. Pro objednávku nádoby stačí vyplnit a odeslat formulář a do čtrnácti dnů potvrdit registraci. Biopopelnice by se pak měla zcela zdarma objevit v blízkosti domu.

O nádobu může žádat vlastník objektu, jeho správce anebo plátce poplatku za komunální odpad. Stačí k tomu takzvaný identifikátor, kterým je variabilní symbol z vyúčtování poplatku za komunální odpad nebo údaje z prohlášení plátce poplatku.

Pozor na správné třídění

Rostlinný odpad tvoří až 20 procent obsahu běžných popelnic. Hnědé popelnice slouží právě na něj. Vyhazovat je do nich možné pouze bioodpad rostlinného původu, jako je tráva, listí, plevel, košťály, zbytky rostlin, ovoce nebo zeleniny, čajový odpad, kávová sedlina bez filtru, větvičky, čisté piliny a hobliny, čisté seno a sláma, pecky, skořápky od ořechů, kůry, jehličí, šišky, houby, mech či plesnivý bioodpad.

Naopak zakázáno je vhazovat jakékoli typy sáčků, biologicky rozložitelné plasty či nádoby, pečivo, vejce, skořápky od vajec, papírové kapesníky, papír, noviny, živočišné zbytky z kuchyně, kosti, mléčné výrobky, tuky, oleje, pivo, lihoviny, zvířecí exkrementy, peří, vlasy, kamení, popel či žvýkačky.

„Upozorňujeme, že sem nepatří ani podestýlka po domácích mazlíčcích, protože může být kontaminovaná patogeny a parazity, což znehodnotí obsah celé nádoby,“ upozornil mluvčí. Vytříděný bioodpad následně poslouží jako kompost pro městské parky.

Kromě hnědých nádob jsou Pražanům k dispozici také velkoobjemové kontejnery na bioodpad. Ty jsou vhodné na to, co se do klasických popelnic nevejde. Například velké množství listí, trávy, větví a podobně. Konkrétní data a místa přistavení kontejnerů nabízí interaktivní mapa.

Zbytky z kuchyně patří do nádoby s oranžovým víkem

V testovacím režimu probíhá také sběr gastroodpadu, tedy kuchyňských zbytků. Odkládá se do hnědých popelnic s oranžovým víkem a uplatnění najde v bioplynových stanicích. Dosud ho většina lidí dávala do černých popelnic na směsný odpad.

Odkládat je v tomto případě možné veškeré zbytky živočišného původu z kuchyně, ovoce, zelenina nebo prošlé potraviny. Všechny musí být zabaleny v jakémkoli typu sáčku nebo v původním obalu kromě skla.

„Praha má doslova důl se „špinavým zlatem“. Chceme z hlavního města udělat premianta ve využívání bioodpadu i gastroodpadu. Zkušenosti z jiných evropských velkoměst ukazují, že je možné skoro všechen vytřídit. A právě tam směřujeme,“ uzavřela radní pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).