Pražané třídí kvůli ekologii i úsporám

Téměř každý obyvatel hlavního města třídí alespoň nějaký odpad. Nejčastěji jsou to PET lahve, skleněné lahve nebo papír. Stále oblíbenější je také třídění plechovek. Jako důvody třídění uvádějí Pražané nejčastěji ekologii či úsporu na poplatcích za směsný komunální odpad.

Pražané nepolevují ve vzorném třídění odpadu. Jak dokazuje nejnovější průzkum Pražských služeb, s jehož výsledky seznamuje tisková zpráva, alespoň nějaký odpad odneslo do barevných popelnic v uplynulém roce asi 98 procent obyvatel Prahy. Nejenže to považují za správné, ale dělají to také kvůli ochraně životního prostředí. Průzkum proběhl na vzorku 640 dospělých občanů Prahy na konci roku 2024.

„Navíc si lidé podle vlastních slov dobře uvědomují, že tím šetří místo v černých popelnicích na směsný komunální odpad, a tím pádem i peníze na poplatcích za svoz,“ přiblížil ve zprávě výsledky průzkumu tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický s tím, že jako důvody netřídění uváděli jednotlivci nedostatek času nebo složitost systému. Podle některých pak prý třídění nemá smysl.

Pražané se učí třídit plechovky

Podobný průzkum dělají Pražské služby mezi Pražany pravidelně. Vloni se například ukázalo, že zaostává separace plechovek, které do šedých kontejnerů v roce 2023 vyhazovalo pouze asi 62 procent obyvatel. Toto číslo se meziročně zlepšilo. „Těší nás, že po roce znovu stouplo množství osob, které separují plechovky do kontejnerů na kovy. Naučilo se to už 7 z 10 obyvatel města. Může za to osvěta i fakt, že je v ulicích k dnešnímu dni téměř 2.000 šedých nádob a další postupně přibývají,“ vysvětlila ve zprávě náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).

Lépe si v roce 2024 obyvatelé metropole vedli v meziročním srovnání také v rámci třídění PET lahví. Ty stále zůstávají na špičce žebříčku nejčastěji tříděných odpadů. Do žlutých popelnic je nosí už 90 procent dotázaných, o procento více, než v předchozím roce. O jedno procento narostl také počet lidí, kteří třídí skleněné lahve (89 procent) a o čtyři procenta více Pražanů uvedlo, že třídí také papír (87 procent).

Zhoršilo se třídění baterií, oleje a nebezpečného odpadu

Baterie do červených kontejnerů na elektroodpad, na sběrná místa nebo do sběrného dvora správně třídí 70 procent respondentů, o procento méně než v předchozím roce. A o jedno procento kleslo také třídění použitého oleje do černých nádob s fialovým víkem či do sběrného dvoru. Z 59 procent na 55 procent pak meziročně klesl počet obyvatel, kteří se ve sběrných dvorech zbavili nebezpečného odpadu.

„Na vyšší návštěvnost sběrných dvorů jsme ve spolupráci s hlavním městem zareagovali loni prodloužením otevírací doby o sobotách. Změna je vstřícná k těm, kteří sem chtějí přijet později odpoledne,“ uzavřel ve zprávě Komarnický. Od začátku loňského května je do sběrných dvorů v létě možné vozit odpad o sobotách od 8:30 až do 18:00 hodin, tedy stejně jako ve všední dny. V zimě pak od 8:30 do 17:00. V neděli a o státních svátcích je i nadále zavřeno.

Roste povědomí o Reuse pointech

Velké množství lidí, konkrétně 88 procent účastníků průzkumu, se snaží vzniku odpadu předcházet. Například tím, že méně plýtvají, darují oblečení, používají látkové tašky a rozbité věci nechávají opravit. Roste také povědomí o Reuse pointech, které věcem dávají druhou šanci a jsou součástí některých sběrných dvorů. O jejich existenci už ví téměř třetina Pražanů, což je na poměry celé republiky skvělý výsledek.

Z loňského výzkumu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který se uskutečnil v rámci projektu Chytře a udržitelně ve spolupráci s hlavním realizátorem Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy, totiž vyplývá, že většina Čechů neví, k čemu Reuse centra slouží. S výsledky seznamuje tisková zpráva na webu projektu Chytře a udržitelně.

Většina Čechů neřeší původ oblečení

Rozšířený není ve společnosti ani pojem upcyklace. Přitom právě upcyklace je hlavní složkou cirkulární ekonomiky, tedy oběhového hospodářství. Značí totiž opětovné využívání věcí či materiálů, které by jinak skončily v koši nebo na skládce. Že nikdy nic neupcyklovali, uvedlo asi 71 procent dotázaných. Většina respondentů navíc potvrdila, že neřeší původ oblečení a nakupují hlavně pro radost. Největším rozhodujícím faktorem pro koupi je pro ně cena.

V Praze se už nachází devět Reuse pointů, kam mohou zájemci odkládat funkční a dále použitelné věci pro potřeby ostatních. Dle webu nevyhazujto.cz je navíc velice jednoduché si pro věc do Reuse pointu přijít. Stačí si ji přímo na stránce předem zarezervovat.