-->

Pražská zoo vrací do českých vod karase obecného

13. 11. 202213:18
Pražská zoo vrací do českých vod karase obecného
foto: Zoo Praha/Malí karasové obecní

Pracovníci pražské zoologické zahrady zahájili dlouho chystaný návrat karase obecného do tuzemské přírody. Asi sto malých ryb vypustili do rybníka U Kamenného stolu ve Vinoři.

Téměř vyhynulý karas obecný je dnes v naší přírodě vzácnost. Právě proto se pražská zoologická zahrada rozhodla tento druh do českých vod vrátit. V rybníce U Kamenného stolu ve Vinoři tak už plave asi stovka malých karasů, kteří se narodili v Zoo Praha. Informuje o tom tisková zpráva.

„Zoo Praha má řadu projektů na ochranu biodiverzity ve světě; asi nejznámější je návrat koní Převalského do Mongolska. Snažíme se však přispět i k záchraně některých ohrožených druhů naší fauny – a jedním z nich je kdysi zcela běžný karas obecný. Dnes je v naší přírodě vzácností, a proto začínáme s jeho reintrodukcí,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Rybník ve Vinoři byl ideální - neprobíhá tam chov

Vinořský rybník U Kamenného stolu byl pro navrácení karase do přírody vybrán zejména díky své ekologické hodnotě. Je to průtočná lesní nádrž, ve které neprobíhá hospodářský chov ryb, ale zároveň disponuje bohatou vegetací. A tak by to mělo i zůstat.

„Apelujeme na to, aby lidé do vod nevypouštěli ryby, které tam nepatří, například zlaté karasy. I vánoční kapři vhození do rybníka, kam jsme vrátili karase obecné, by však způsobili nenapravitelnou škodu,“ varuje Bobek.

Nepohlavnímu rozmnožování karase stříbřitého konkurovat nemůže

Karas obecný dříve obýval hlavně dolní toky řek, slepá ramena a tůně. Taková místa ale z krajiny postupem času vymizela, stejně jako karas. Jedinou nadějí jsou tak zatopené lomy a opomíjené vodní plochy.

„Poslední pohromou se pro karase obecného stal jeho příbuzný, invazivní karas stříbřitý. Ten k nám byl zavlečen zhruba v 60. letech a našeho karase obecného vytlačil i z hrstky zbývajících lokalit,“ vysvětlil autor projektu, kurátor plazů, obojživelníků a ryb Petr Velenský.

Karas stříbřitý je podle něj navíc nejen odolný, ale umí se i rychle množit pomocí gynogeneze, tedy nepohlavní formou. A tomu karas obecný konkurovat nedokáže.

Myšlenka o záchraně se zrodila už před dvěma lety

O programu na navrácení karase obecného do přírody bylo rozhodnuto na konci roku 2020. V té době hledala Zoo Praha smysluplné využití bývalého mlýnského náhonu v areálu. Po vypuštění a odvápnění tam byly zasazeny vodní rostliny, což vytvořilo pro chov karase ideální prostředí.

Ryby k chovu následně dodal ichtyolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR a odborník na rybí genetiku Lukáš Kalous z ČZU. I oni se myšlenkou navrátit tento ohrožený druh do přírody zabývali.

V dubnu loňského roku tak bylo do mlýnského náhonu v zoo vypuštěno 166 karasů obecných. Další jedinci našli domov v rybníčku v Dětské zoo a v nádrži u chovné stanice Zoo Praha v Dolním Dobřejově. Ve všech těchto lokalitách se ohroženým rybám daří. Do vinořského rybníku byly vysazeni jejich potomci.

Dokáže přežít i bez kyslíku, přesto je na pokraji vyhynutí

Karas obecný je sladkovodní všežravá ryba z čeledi kaprovitých. Je podobný kaprovi, žije ve stojatých teplých vodách a dorůstá délky asi 10 až 30 centimetrů. Váží zhruba 3 kila a dožívá se asi deseti let. Jedná se o jeden z nejohroženějších druhů ryb z českých vod a je na pokraji vyhynutí.

Živí se zooplanktonem, živočichy vodního dna a omezeně také částí rostlin. Zvláštností jeho metabolismu je, že dokáže přežít bez kyslíku. V případě nedostatku totiž dokáže přepnout na metabolismus podobný kvašení, který metabolizuje kyselinu mléčnou na alkohol. Díky tomu karas přežije i pod ledem bez přístupu vzduchu.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných