Pražské ostrovy, které na mapě už dávno nenajdeme

12. 11. 202212:28
Pražské ostrovy, které na mapě už dávno nenajdeme
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz (stejně jako ostatní)/Holešovická marina by kdysi ležela také na jednom z obrovských pražských vltavských ostrovů

Pražské ostrovy umí vyjmenovat snad každý: Hostrov, Císařská louka, Veslařský ostrov, Petržílkovský ostrov, Dětský ostrov, Slovanský ostrov, kterému se také říká Žofín, Střelecký ostrov, Kampa, Křížovnický ostrov, Ostrov u Novotného lávky, Štvanice, Císařský ostrov a Ptačí ostrov. O některých by se dalo s úspěchem polemizovat, zda skutečně ostrovy jsou, nicméně pojďme raději mluvit o těch ostrovech, které v Praze už nenajdeme, protože zanikly.

Došlo k tomu většinou totiž během takzvaného narovnání vltavského toku. To se uskutečnilo v první třetině 20. století. Hlavním důvodem narovnání koryta řeky byla snaha o zjednodušení podmínek pro lodní dopravu. Dalším důvodem byla možnost vzniku lukrativních pozemků v centru města. Stavebních pozemků v metropoli byl velký nedostatek a nově vzniklý stát musel zřídit několik nových úředních budov a prostor pro ně nikde nebyl.

Ministerstva už mají kde stát

Nejvíce prostoru narovnáním vltavského toku získalo Nové Město a Karlín, kde zaniklo hned několik ostrovů. Na jednom z nich se pěstoval křen, a tak získal jméno Křenový. V němčině se jednalo o název Kreninsel. Jenže časem docházelo mezi českou populací při vyslovování v němčině ke zkomoleninám na Kröninsel a dokonce Krönungsinsel, a tak vlastně došlo i k přeměně českého názvu ostrova na Korunní či Korunovační. A aby to bylo ještě zamotanější, tak na některých mapách dokonce najdeme název i Vrbový ostrov. I když tento název se používal i v souvislosti s ostrovem Jerusalemským.

S jistotou víme, že mezi Korunním ostrovem a Štvanicím vedl přívoz už v roce 1791. Na přelomu 19. a 20. století vznikl mezi ostrovem a Štvanicí plavební kanál, a to byl počátek zániku ostrova. Vodní plocha mezi nábřežím a ostrovem byla zasypána a ostrov splynul s pevninou. Pokud by vás zajímala původní velikost Korunního ostrova, dosahovala zhruba čtvrtiny výměry ostrova Štvanice, tedy přibližně 36 tisíc metrů čtverečních. Dnes najdeme na místě původního Korunního ostrova budovy Ministerstva dopravy a Ministerstva zemědělství a také nechvalně proslulý Těšnovský tunel, kterému se říká Husákovo ticho.

Mapa z počátku 20. století, která zachycuje ještě vltavské ostrovy

Mapa z počátku 20. století, která zachycuje ještě vltavské ostrovy. Zdroj: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Mnohem menším byl Primátorský ostrov. Ani ten však neměl jen jeden název, říkalo se mu také třeba Novomlýnský. Dnes bychom se tu prošli parkem Lannova a stejnojmennou ulicí. Na jeho původním půdorysu vzniklo i dnešní nábřeží Ludvíka Svobody. Jeho polohu vymezovaly Lodní a Nové mlýny. Ostrov nesl název Primátorský proto, že byl propůjčován k pobytu právě novoměstským primátorům. K zániku ostrova došlo o něco dříve než u ostatních, a to v letech 1908-12.

Na místě dnešního hotelu Hilton bychom se koupali

Podobně malým byl i Kamenský ostrov. Toto jméno získal už ve 14. století podle původního mlýna, kterému se říkalo Na Kameni. O dvě století později však koupil mlýn Martin Šašek, a tak se nejen mlýnům říkalo Šaškovské, ale stejně si lidé pojmenovali i celý ostrov. Zajímavým pozůstatkem ostrovní existence je dodnes dům v ulici Pobřežní s číslem popisným 11. Tato budova totiž zcela vybočuje z takzvané uliční čáry, a to svědčí o tom, že se nacházela na samotném okraji původního ostrova. Ostrov byl spojen s nábřežím zasypáním mezi lety 1920-30. Dnes je toto území součástí Karlína a na jeho původní rozloze se nachází část hotelu Hilton.

V identifikaci původních míst, kde se nacházel tento a dva následující pražské ostrovy, nám spolehlivě poslouží dnešní ulice Pobřežní, která už dávno neleží na pobřeží Vltavy, nicméně kdysi tomu tak bylo.

Main Point byla svého času vyhlášena za nejlepší komerčně administrativní budovu světa, kdysi by ale stála na ostrově

Main Point byla svého času vyhlášena za nejlepší komerčně administrativní budovu světa, kdysi by ale stála na ostrově. Zdroj: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Dalším malým ostrovem v lokalitě dnešního Karlína byl Papírnický ostrov. I on zanikl v časovém rozmezí mezi lety 1920-30. Jméno nesl podle papírny, která tu vznikla už na počátku 16. století, ta však časem zanikla a pro Pražany se místo stalo výletní lokalitou, kde stál Buriánkovský mlýn a krásná zahrada. Po ničem z toho už není dnes ani stopy. Místo toho na původním Papírnickém ostrově stojí čerpací stanice a slavná budova Main Point, která získala titul nejlepší kancelářská budova světa.

Vltavská ramena byla kdysi úzká a spletitá

A posledním malým ostrovem v této části metropole byl ostrov Jerusalémský. Ten se nacházel mezi dnešním Hlávkovým mostem a Negrelliho viaduktem. O tomto ostrovu víme, že vznikl z nánosu naplavenin během velké povodně v roce 1432. Postupně byl zpevňován vrbovými stromky a jméno získal až na počátku 19. století, kdy zde židovský občan Mojžíš Jerusalem postavil bělidlo. V roce 1900 tento ostrov zanikl, a to zcela sporadickým způsobem. Byl totiž zasypán tenký průliv mezi Jerusalémským a Rohanským ostrovem, a tak se tento malý ostrůvek stal součástí mnohem většího ostrova Rohanského. Dnes bychom na jeho původní lokalitě našli část hotelu Hilton a budovu Diamond Point.

Pro identifikaci dalšího ostrova si musíme představit, že dnešní ulice Rohanské nábřeží byla vlastně v dávných dobách jedním z vltavských ramen. Nicméně Rohanský ostrov si i přes absenci atributů skutečného ostrova zachoval vlastně toto falešné a dnes už nepravdivé jméno až do dnešní doby. 

Libeňské a Holešovické ostrovy byly obři

O následujících třech bývalých ostrovech - Rohanském, Libeňském a Holešovickém tak musíme hovořit v jedné společné rovině. Pokud jedeme po ulici Rohanské nábřeží směrem z centra, tak vše, co máme po levé ruce, bylo součástí Rohanského ostrova. A tento ostrov končil zhruba u Invalidovny, kde se rameno Vltavy větvilo. Počátky dějin Rohanského ostrova sahají k další povodni, tentokrát v roce 1550, kdy říční nános tento ostrov vytvořil. V novodobé historii 2. poloviny 20. století ostrov sloužil jako skládka při budování pražského metra, když se tam vyvážela vytěžená hlušina. Nicméně po sametové revoluci zde proběhla globální revitalizace a dnes je Rohanské nábřeží místem, kde vznikají jedny z nejzajímavějších administrativních a obytných budov celého města.

Pohled z Libeňského mostu na Divadelní loď bratří Formanů, před sto lety právě tady rameno Vltavy oddělovalo Rohanský a Libeňský ostrov

Pohled z Libeňského mostu na Divadelní loď bratří Formanů, před sto lety právě tady rameno Vltavy oddělovalo Rohanský a Libeňský ostrov. Zdroj: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Od Invalidovny ležel mezi rameny Vltavy Libeňský ostrov. Dnes je z něj poloostrov, ale v době své existence šlo o největší reálný pražský ostrov. K výrazné regulaci vltavského toku tady došlo v letech 1927-8 a jedna z nejmohutnějších vodohospodářských investic té doby v celé Evropě měla oficiální název Maninská regulace. Při těchto úpravách bylo hlavní vltavské řečiště přeneseno zhruba o sto metrů na západ a tok řeky se zkrátil o více než kilometr. Současně s tím byla dokončena výstavba Libeňského mostu. Dnes lokalitu bývalého Libeňského ostrova člení ramena zaniklého přístavu. Samotný ostrov je v dnešní době využíván hlavně k rekreaci. Najdeme zde i malou, ale oblíbenou hospůdku U Budyho, kam je zasazen děj filmové komedie U mě dobrý, kterou natočil režisér Jan Hřebejk na motivy Petrů Šabacha a Jarkovského.

Holešovický ostrov zanikl přesně na přelomu 19. a 20. století v době, kdy došlo k výstavbě Trojského zdymadla. Představit si dnes polohu tohoto bývalého ostrova není zase až tak složité. Stačí si jen uvědomit dnešní Povltavskou (nikoliv Novou Povltavskou) ulici, ta je vlastně hranicí původního zasypaného ostrova. Na rozdíl od malých Novoměstských a Karlínských ostrůvků byl tento doslova obr, který sahal od dnešního mimoúrovňového silničního křížení u mostu Barikádníků až k zahradám Trojského zámku.

Kdysi malebná vodní krajina dělala problémy stavbařům Blanky

Zdejší lokalita byla velice malebná, protože ostrov se nacházel přímo pod skalami Jabloňky, viniční usedlosti a malého zámečku sedícího na vršku skal a dobře viditelného z vlakového nádraží Praha-Holešovice. Na místě historického ostrova se dnes nacházejí sportoviště baseballu, softballu, ragby, řada zahrádkářských kolonií, ale je tu z velké části vedena i trasa tunelu Blanka, což způsobovalo poměrně velké stavební problémy v době vzniku tohoto gigantického silničního díla.

Ve stejné době jako zanikal Holešovický ostrov, zanikal i ostrov Trojský. Ten začínal hned pár metrů za Trojským zámkem náhonem Trojského mlýna. Dnes jsou jeho zbytky v krajině ale velmi čitelné, stačí jen vstoupit do zoologické zahrady a dobře číst krajinu. Historicky se kdysi vinula Vltava přímo pod zdejšími skalami a veškerá dolní část dnešní zoologické expozice se nachází vlastně na bývalém Trojském ostrově. Koneckonců ptačí mokřady v zahradě jsou pozůstatkem původního vltavského ramene. Zoo také využila zbytky vodního toku na zřízení řady tůní v dolní části zahrady.

Kupa kamení je vlastně fascinující podívaná

Když už jsme se v putování po Praze dostali až k zoologické zahradě, nesmíme přehlédnout událost, která se naskytne pouze výjimečně a řadě generací se zcela vyhne. Na vlastní oči zde můžeme sledovat pravý opak toho, co dnes popisujeme. Je zde vidět zrod ostrova nového.

Nový pražský ostrov vznikl v Praze ve Vltavě v Troji po povodních v roce 2002; od té doby už ho zpevnily náletové dřeviny a postupně se rozrůstá. Dnes má už i jméno, jmenuje se Ptačí ostrov

Nový pražský ostrov vznikl v Praze ve Vltavě v Troji po povodních v roce 2002; od té doby už ho zpevnily náletové dřeviny a postupně se rozrůstá. Dnes má už i jméno, jmenuje se Ptačí ostrov. Zdroj: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Po katastrofálních záplavách v roce 2002, kdy se korytem hnaly nepředstavitelně silné proudy, došlo po opadnutí povodňové vlny k tomu, že přesně uprostřed Vltavy vykoukl nad hladinu malý ostrůvek. Byl to zpočátku spíše nános naplavenin, o kterém si všichni mysleli, že brzy zanikne. Jenže pohyby řeky přinášely další a další naplaveniny, které ostrov naopak zpevňovaly. Brzy se uchytil první rákos a první keřové a stromové nálety. Jako první si ho za domov vybraly kolonie vodních ptáků. Každým rokem ostrov sílil a mohutněl. Před pár lety dokonce dostal oficiální název - Ptačí ostrov. Čas od času se na něm v létě usadí a stany postaví odvážní vodáci. Nicméně v tomto případě nám příroda nabídla vzrušující podívanou, která se naskytne jen málokomu, dala nám nahlédnout do své kuchyně a ukázala, jak vzniká ostrov. Letos slaví Ptačí ostrov 20. narozeniny.

Tajemný ostrov Písek

Musíme být přesní a musíme splnit to, co jsme si předeslali v úvodu. Zmapovat zaniklé ostrovy. A dosud nám jeden chybí, a to ten vůbec nejzajímavější, nejcennější a rozhodně nejtajemnější. Málokdo tuší, že jedna z nejvytíženějších lokalit historického centra byla kdysi ostrovem. Ten ostrov se jmenoval Písek a název vycházel ze zdejšího geologického podloží, respektive od způsobu vzniku ostrova.

Během velkých povodních v 9. století se totiž na záproudním levém břehu začaly usazovat mohutné písečné naplaveniny. Ty časem obyvatelstvo zpevňovalo a vznikla celá osada. Pro lepší představivost si musíme uvědomit, že říční ramena vedla místo dnešních ulic Valdštejnská, Letenská, U Lužického semináře a U Železné lávky. Na ostrově Písek by se tak dnes nacházela nejen Strakova akademie, Valdštejnský palác se Senátem, Valdštejnská zahrada, ale i celé Vojanovy sady.

Šlo vlastně o pokračování ramene Čertovky, které se v nejsevernější části za dnešním úřadem vlády střetávalo s ústím říčky Brusnice. K nezbytnému pochopení prostoru si ale musíme uvědomit, že tehdejší terén ležel o několik metrů níž, než terén dnešní.

Na ostrově se nacházely stovky domů, několik kostelů, hřbitov a velmi početná rybářská komunita. Zkázu ostrova Písek a stejnojmenné osady způsobily dvě věci. První z nich byla výstavba historických jezů – Staroměstského a Šítkovského, která zvedla hladinu Vltavy až o čtyři metry, druhou událostí vedoucí neomylně k zániku byla husitská revoluce, která se osadou převalila. Kališníci ji zničili, kostely byly vypáleny a obyvatelstvo utíkalo. Ostrov Písek tak definitivně zanikl na konci 15. století. Současně s jeho zánikem se ale začalo se zpevňováním mělkého dna řeky a lidé si na stejném místě začali brát zpět ta místa, která jim řeka krátce předtím vzala.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných