Pražské policii je 240 let. Za jejím vznikem stála zoufalá bezpečnostní situace v metropoli

11. 07. 202319:10
Pražské policii je 240 let. Za jejím vznikem stála zoufalá bezpečnostní situace v metropoli
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/K práci prvních pražských policistů patřilo hlídat i tyto hradby nad dnešní Folimankou

Píše se rok 1783. Habsburská monarchie před třemi lety pochovala a ve vší úctě se rozloučila s velkou císařovnou Marii Terezii. V čele obrovské říše ji nahradil její syn Josef II. Po smutném truchlícím období se císař do revize a rekonstrukce mocnářství pustil s velkou vervou.

Nejprve Josef II. vydal Toleranční patent, což umožňovalo rozšíření církevních a náboženských svobod. Lidé si mohli vybrat i jinou než katolickou víru. Uznání tím došlo luteránství, kalvinismus a pravoslaví. Vyznavači tohoto náboženství nebyli sice v rovnoprávném postavení, ale jisté zlepšení tu bylo. Polepšili si i Židé, nemuseli nosit na oblečení žluté kolečko (které se de facto stalo předzvěstí žluté hvězdy z období II. světové války) a mohli i vlastnit půdu. Ve stejném roce je zrušeno i nevolnictví.

O další rok později si Josef II. uvědomuje, že moc mnoha církevních řádů přesahuje možnosti koruny, a tak ruší mnoho klášterů a kostelů. Josef II. zavádí i další dílčí revoluce. Například za jeho vlády se objevuje zavedení povinného příjmení anebo možnost světských manželských rozchodů neboli rozvodů. V roce 1785 chystá Josef II. dokonce i Josefínskou policejní reformu. Jenže v Praze ho o dva roky předběhnou.

Obrana města je vždy nejdůležitější úkol

Obrana města byla vždy pro každé sídlo prvořadou a jasnou prioritou. I proto se stavěly městské hradby. Ty pražské začaly vznikat už v 10. století a každé z pražských měst mělo svou vlastní obranu. Nejprve stačily hliněné valy, později se doplňovaly dřevěnými palisádami, postupně s každým zdokonalením zbraní se zkvalitňovala i hradební ochrana. Později se setkáváme s kamennými hradbami, které stráží navíc ještě věže a bašty.

Nejprve hradby strážili samotní obyvatelé města. Stačilo jen dohodnout, jak se budou lidé při obraně střídat. Novátorský přístup přinesl císař Karel IV., který zřídil profesionální ochranu Prahy. Strážci byli najímání z cechu střelců a výrobců luků a nemuseli platit daně. Tak to vydrželo až do roku 1623, kdy lučištníky vystřídala oficiální městská stráž.

Práce bylo nad hlavu

V době, o které mluvíme, tedy o 80. letech 18. století, byla podle Sborníku archivu Ministerstva vnitra republiky Československé vykonavatelem pořádku v české metropoli městská stráž. K zachování pořádku tehdy v Praze stačilo pouze 71 mužů. A o co všechno se museli tito lidé starat? V první řadě strážili městské brány, strážili radnice, hlídali vězení. Jejich úkolem však bylo i rozprášit jakékoliv nepokoje uvnitř Starého i Nového Města, Malé Strany a Hradčan. Zabezpečovali situaci během požárů, hlídali klid na trzích. Zároveň fungovali jako eskorta – vodili obžalované k soudu i odsouzené k šibenici či popravišti.

Ale ani tím výčet povinností nekončí. Městská stráž musela hlídat na městských vinicích a v sadech, aby se nekradla úroda, členové stráže vybírali poplatky z tabáku, masa, hlídali klíče od města, dávali pozor a hlídali městské tuláky a náboženské blouznivce.

A ani to není všechno. Doba byla trochu zjitřená, a tak část městské stráže v civilu bloumala městem a plnila funkci rozvědky. Odhalovala skrytá ložiska odporu.

Bránili se zpočátku jen rákoskou

A to všechno činili odhodlaní mužové téměř beze zbraně. Měli k dispozici jen rákosku a bodnou zbraň. To ale změnilo nařízení předchůdkyně Josefa II. Marie Terezie, která rozšířila zbraňový kontingent městské stráže ještě i o palné zbraně.

Jenže po smrti císařovny Marie Terezie zaplavily Prahu hordy pobudů, zlodějů a osiřelých dětí. Počty krádeží a loupeží v Praze raketově vystoupaly vzhůru a lidé se začali bouřit.

Bezpečnostní situace v Praze byla tragická

Radikální zlepšení bezpečnostní situace v Praze dostal befelem na starost guberniální rada Koc. Jeho první nápad byl sáhnout do řad chudých lidí města a najít 60 z nich, kteří budou zajišťovat bezpečnost v ulicích a stanou se ponocnými. Nápad to byl dobrý, protože krádeží ubylo, nicméně ubylo i peněz v městské pokladně, a tak brzy nebyly na tak velkou armádu ponocných finanční zdroje.

Hledal se znovu způsob, jak situaci vyřešit. A našel se. 16. července 1783 ztrácejí členové městské stráže své pravomoci při hlídání pořádku ve městě a na jejich místo nastupují a dozor přebírají členové státní policie. I odpovědnost už nejde za hejtmanem, ale za nově ustaveným mužem s funkcí policejního poručíka, později ředitele. V těchto dnech tedy od vzniku policie na našem území uběhne přesně 240 let.

Je to felčar nebo policajt?

Příslušníci policie dostali k výkonu své funkce jednotnou šedou uniformu s černými výložkami. To však nebyl zcela dobrý nápad, protože stejně zvolenou barevnou uniformu nosili i vojenští chirurgové, a tak se stávalo, že po lékařích chtěli občané města, aby rozehnali městskou bitku a po policistech naopak vyžadovali lékařské zákroky.

Zmatkům byl zatnut tipec v roce 1784, kdy si policisté připnuli na šedou uniformu žluté výložky. Policejní nadřízení – rotmistři – dostali navíc klobouk s černožlutým perem.

Pak už do hry promluvila o rok později vídeňská policejní reforma a platy pražských policistů se sjednotili s těmi rakouskými. Poručík pražské policie měl měsíční plat 25 zlatých a šikovatel 14 zlatých. Desátníci policie se vypláceli denně, a to odměnou 13 krejcarů, strážníci dostávali 10 krejcarů.

Obstály by platy tehdejších policajtů?

A co bylo možné si za ty peníze ke konci 18. století pořídit? Boty stály 50 krejcarů, za 5 krejcarů jste měli půl kila hovězího, sud piva stál 8 zlatých a kráva vás přišla na celých 7 zlatých.

Historii vzniku prvního pražského policejního sboru popsal v knize Malebné cesty po Praze spisovatel Eduard Herold. Kniha vyšla v roce 1866 tiskem a nákladem Eduarda Grégra a můžeme se v ní dočíst: „Rok 1783 odzvonil umíráčkem poslednímu primátorovi Bedřichu z Freidenberku, s nímž pochovány byly též ostatky síly a moci magistrátu. Roku toho pozbylo město svých oděnců, kteří mimo radnici střežívali též brány a udržovali v městě pořádek. Stráž na branách odevzdána jest generálnímu komandu, udržování pořádku – policii.“

Zajímavostí pak je skutečnost, že narozeniny krátce po státní policii oslaví i pražská městská policie. Její historie je ale mnohem mladší. 20. července oslaví pražská městská policie historicky teprve své 165. narozeniny. Tehdy v roce 1858 byla zřízena obecní stráž pro dozor nad městskými sady v Praze, kde se činily různé neplechy a pichy. Obrana proti krádežím ovoce dala základ vzniku dnešní pražské městské policie.

Článek se opírá o historické materiály Městské policie hlavního města Prahy, web Ministerstva vnitra, Policie ČR, volné zdroje a vědomosti a paměť autora.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných