foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Jablonecký Petřín
REPORTÁŽ: PrahaIN.cz s mírným oteplením vzduchu znovu vyráží do terénu. Na sklonku března jsme opět spojili příjemné s užitečným a návštěvu známých jsme se rozhodli okořenit výletem na místo, o němž obyvatelé hovoří pokaždé v superlativech.
Hotel Petřín Jablonec totiž nabízí neuvěřitelný výhled. Kdo zde někdy stál a sledoval mumraj světel a aut, s námi musí souhlasit. Kromě výhledu si můžete dopřát ještě krátký výšlap na (hotelovou) rozhlednu, ta všechno umocní. Ještědský hřeben, Jizerské hory a Krkonoše, Cvikov na území chráněné krajinné oblasti Lužické hory a mnoho dalšího.
Poté jsme se už s přibývajícím časem rozhodli pro místní gastronomii. V týdnu hotel nabízí klasické polední menu (například rizoto se sušenými rajčaty a uzeným lososem stojí 168 korun, výpečky z bůčku pana Nového, špenát a opečený bramborový knedlík byl za 186 korun a špagety s pestem z medvědího česneku s parmezánem jakbysmet) a neméně zajímavá je také stálá nabídka restaurace Petřín.
Všechny chody se pohybují kolem tří set korun a výběr je pestrý: jizerská sejkora plněná uzeným masem, petřínská hovězí svíčková na smetaně, jelen po Burgundsku, pečený rybí filet nebo burger, dále konfitované králičí stehno marinované přes noc. K tomu je možné si poručit tatarák (188 korun), saláty (kolem 240 korun) nebo třeba zmrzlinový pohár s ovocem.
Při hltání očima si přisedl známý našich známých. Chvíli nás tak pozoroval a bylo vidět, že má něco na jazyku. Otázka, jestli náhodou nejsme z Prahy, mu trvala bezmála pět minut. „Protože kdybyste byli, nic neříkejte!“ nabádal, přičemž působil trochu podezřele. Naši známí se smáli. A jak se ukázalo, měli důvod. Někdy v lednu sem totiž zajela několikačlenná rodina z hlavního města.
„To se vypráví pomalu už jako pohádka. Paní nejprve vadilo, že v česnečce je málo česneku. Potom řekla, protože si poručila vývar, že v něm žádný vývar není. Venku nadávala, že žádný výhled neexistuje, protože padla mlha. Potom chtěla hledat houby. V lednu! Pak měli problém s autem. Potom ztratila kreditní kartu, další problém byl s nedostatečně vrstveným papírem na záchodě,“ vylíčil známý známého. Jestli byla všechno pravda, jsme se sice nedozvěděli, ale protože jsme později venku měli možnost hovořit s dalšími třemi lidmi, některé z problematických „záseků“ oné rodiny nám skutečně potvrdili.
„Jsou zvyklí z města asi na trochu jiný přístup,“ pokrčil rameny jeden z nich, když do odpoledního šera vypouštěl hustý dým z cigarety. Že tato pražská rodina nechala na severu Čech dost hlubokou stopu, nám nakonec odkýval ještě jiný muž. K hotelu měl nejblíž, ale jak dodal, host má prý vždycky pravdu.
My si však na nic stěžovat nemohli a ani nebudeme. Obsluha byla příjemná, jídla vypadala krásně, chutnala výborně a kvitujeme i pořádek. Nejen v okolí hotelu Petřín, ale především uvnitř.
Po návratu z Jablonce jsme se mimo jiné podívali do recenzí (celkové hodnocení je 4,6/5). Nejvíc nás totiž zaujala věta, že vývar byl bez vývaru. A netrvalo dlouho, než jsme podobnou zmínku opravdu dohledali. „Česnečka bez česneku, a dokonce i bez vývaru. Vážně jen voda a zklamání. Paštika psaná jako jemná. Tvrdá koule něčeho, co chutná poněkud zvláštně a dle mého ne úplně čerstvě a neopečená kaiserka jak z Lidlu k tomu,“ uvedla na Googlu jedna z recenzentek.
Další podobná recenze je stará pár měsíců a taktéž uděluje nejnižší možné hodnocení. Jako důvod mimo jiné zaznělo: „Jsme z Prahy zvyklí platit za jídlo v hezké restauraci 300 -600 korun, ale zde to za to opravdu nestojí. Na stole bylo prostřeno, polévku jsme si (díky bohu) nedali, ale lžíce nám ležely na stole až do odchodu. Na Plzeň jsem zvyklá z tanku a ve vychlazené sklenici přesně tak načepované a s odpovídající teplotou, která má být, takže zdejší plzeňské pivo opravdu raději hodnotit nebudu,“ uvedla tato turistka.