foto: Rudolf Komár pro PrahaIN.cz/Nová radnice, sídlo MHMP
Praha v loňském roce hospodařila s přebytkem bezmála 23 miliard korun. Na první pohled pozitivní zpráva má však i svou stinnou stránku. Hlavní město sice vybralo mnohem více peněz než v minulých letech, zároveň ale nebylo schopno je proinvestovat. Můžou za to především zádrhely při stavbě metra D.
Většími příjmy, než bylo původně v plánu, se pochlubilo vedení města na tiskové konferenci. Praha počítala s příjmy ve výši 115,1 miliard korun, nakonec se podařilo městu vybrat 134,3 miliardy. V celkovém výpočtu tedy o 17 procent více. Výdaje činily 120,02 miliardy korun a po úpravách rozpočtu 138,67 miliardy korun. Reálně město utratilo asi 85 procent z této částky. „Pokud se budeme bavit o investicích jednotlivých městských částí, tam je procento investovaných peněz výrazně nižší. Přičítáme to tomu, že jsme městským částem poskytli finance především na výstavbu škol, kde ten povolovací proces trvá velmi dlouho,“ vysvětlil radní pro oblast financí Zdeněk Kovářík (ODS).
Je jasné, že takhle velký balík peněz nechce nechat Praha ležet ladem. Proto podle Kováříka budou peníze investovány v letošním roce. „Rozhodli jsme se poskytnout 1,4 miliardy korun na dotace městským částem a přes miliardu korun zamíří do školství. Na oblast dopravy pak půjde z přebytku asi 300 milionů korun a na životní prostředí 250 milionů.“
Nízké dluhy, vysoký rating
Radní také uvedl, že se Praze podařilo splatit téměř všechny dluhy, zbývá uhradit asi 0,6 miliardy. Kromě toho Praze zůstává dluh u Evropské investiční banky ve výši 5,36 miliard korun. „Tyto peníze jsou připraveny na stavbu metra D. Je také třeba uvést, že se jedná o peníze, které jsou půjčené za velice výhodných podmínek.“
Psali jsme
ROZHOVOR: S bývalou primátorkou Prahy za ANO Adrianou Krnáčovou jsme se potkali v centru města, hned vedle rozestavěného Václavského náměstí.…
Praha má v současné době skvělý rating, což je nástroj, který hodnotí spolehlivost a schopnost subjektů, v tomto případě Prahy, splácet závazky. Slouží investorům k posouzení rizika a pomáhá jim rozhodovat o investicích. „Podle agentury Moody’s měla metropole k 24. 10. 2024 rating Aa3, To znamená, že se jedná o úvěrovou známku s vysokou kvalitou, (ale mírně nižší než nejvyšší hodnocení AAA, pozn. red.). Praha má tedy stejný rating jako Česká republika, podle daných pravidel ho ani nemůže mít vyšší. Kdybychom však brali Prahu jako samostatný celek, měla by rating na úrovni nejlepších světových metropolí, jako je Mnichov,“ vysvětlil Kovářík.
Nové sídlo magistrátu, školy i doprava
Radní také představil top 10 největších investic za minulý rok. Těm jednoznačně vede odkup budovy na Václavském náměstí 42 od Komerční banky, za kterou město zaplatilo 3,5 miliardy korun. Neoklasicistní budova z přelomu 20. a 30. let 20. století podle návrhu architekta Františka Roitha bude sloužit jako nové sídlo magistrátních úředníků. Ti v současné době působí ve Škodově paláci, tam ale magistrátu končí nájemní smlouva, proto bylo třeba najít vhodnou alternativu. „Budovu nemusíme nijak vybavovat. Kupujeme ji ve stavu, kdy jsme schopni ji skutečně reálně začít používat skoro ihned,“ uvedl Kovářík. Banka zde bude sídlit do roku 2026, následně proběhne stěhování magistrátu. Škodův palác musí úředníci opustit do roku 2028.
Magistrát investoval i do dalších nemovitostí, za 2,7 miliardy korun vykoupil Nákladové nádraží Žižkov a také další budovy pro střední školy, kterých je v hlavním městě zoufalý nedostatek. Město investovalo i do dopravní infrastruktury, 2,1 miliardy korun město zaplatilo za stavbu metra D, 737 milionů za dokončení tramvajové vozovny Hloubětín, 659 milionů za opravu Barrandovského mostu a 449 milionů za rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti.
Z provozních nákladů pak největší suma putovala dopravnímu podniku, a to 22,2 miliardy korun. „Toto jsou pro Prahu obrovské náklady, bohužel to nejsou jen investice pro Pražany, ale dotujeme nejen Středočeský kraj, ale také Jihočeský, Liberecko, Pardubicko a další, tam všude jezdí pražská integrovaná doprava,“ přiblížil Kovářík. Hned v závěsu jsou pak školy, kterým putovalo 10 miliard a správa komunikací, kam město investovalo necelých 6 miliard korun.