foto: MHMP/Oficiálních krytů je v Praze asi 800, nejdostupnější je ale úkryt v místě bydliště.
Otázka možného ohrožení v případě eskalace ukrajinského konfliktu do Evropy zajímá stále více lidí. Co dělat v případě útoku na Prahu? Odborníci i čerstvé zkušenosti z Kyjeva a dalších napadených měst ukazují, že nejlepší variantou pro obyvatelstvo jsou improvizované úkryty.
V hlavním městě máme metro, tunely a také okolo osmi stovek krytů. Všechna tato místa jsou oficiálně určená k bezpečnému ukrytí obyvatel metropole v případě války. Horší je to ale s organizací samotné evakuace, připraveností zmíněných krytů na krizovou situaci a hlavně s jejich dostupností.
Kyjevská zkušenost
Jak ukázala aktuální válečná realita ukrajinského Kyjeva, v případě konfliktu chybí civilistům především čas. „Správný postup po zaznění sirény je se co nejrychleji ukrýt v nejbližší budově, respektive provést nezbytná opatření podle druhu hrozby. Jde například o zavření a zalepení oken a dveří, nebo ukrytí ve sklepních prostorách či naopak ve vyšších patrech, když jde o ohrožení chemikáliemi. Pak je důležité sledovat zprávy v televizi, rozhlasu nebo na internetu. Jedná se tak o formu takzvaného improvizovaného ukrytí a improvizované ochrany. Nejedná se tedy o speciálně vybudované úkryty, ale využití ochranných vlastností staveb. Tento způsob ochrany je mezinárodně uznáván za nejefektivnější a nejrychlejší. Typickými příklady jsou sklepy, metro nebo tunely,“ vysvětluje Pavla Jakoubková z Ministerstva vnitra ČR.
Promyslete záchod
Stejná doporučení dávají i civilní instruktoři z oblasti bezpečnosti a přežití. Podle Martina Hartla, který vede individuální i skupinové kurzy přežití. „Nejdůležitější i s ohledem na hrozící paniku v případě plošné evakuace, je ukrytí přímo v místě bydliště. Je ale dobré se na tuto variantu předem připravit. Pokud je v budově sklep, kočárkárna nebo jiný suterénní protor, může to být ideální místo k ukrytí. Ideální je pak na vybraném místě připravit například matrace, deky a doplnit základní vybavení k přežití.
Psali jsme
Pražský krizový štáb v úterý doporučil přesunout asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky z centrální pobočky Městské knihovny na Mariánském…
Chybět by nemělo základní nádobí, trvanlivé potraviny a hlavně dostatek pitné vody. Velmi důležité je i připojení elektřiny, pokud není k dispozici a také zásoba baterií, radiopřijímač a světlo. Chybět by neměly základní hygienické potřeby, zdravotnický materiál včetně základních léků a důležité je také promyslet, jak se bude řešit potřeba,“ vysvětlil Hartl na dotaz PrahaIN.cz. V případě, že se potřeba ukrytí týká i dětí, je podle jeho slov dobré myslet i na ně. „Hodí se nějaké hry, knihy, nebo propriety k tvoření. To vše pomůže zmírnit psychický tlak a udržet děti v klidu,“ radí Hartl.
Krytů je v Praze dostatek, horší je dostupnost
A jak je to vlastně s kryty, které si starší generace pamatuje z dob tak zvané studené války? „Stálé tlakově odolné úkryty byly budovány po druhé světové válce pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem. Technologie v čase však zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů. Naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko osobám ve venkovním prostoru, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu. Z tohoto je zřejmé, že je princip improvizované ochrany daleko efektivnější,“ potvrzuje Jakoubková s tím, že v tuto chvíli žádná taková hrozba není „za dvěřmi“.
Nepanikařte, válka nehrozí
„Vážení občané aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé tlakově odolné okryty narychlo obnovovat. Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, nešíření matoucích informací a zpráv a k nevyvolávání paniky. V tuto chvíli není zřejmé, že by měla situace na Ukrajině eskalovat směrem k reálnému ohrožení České republiky jadernou hrozbou,“ dodala.
Psali jsme
Pokud by došlo k přesahu aktuálního konfliktu na Ukrajině i do dalších oblastí Evropy, zasáhla by válka i nás. Pro civilní obyvatelstvo by to…