Při spatření roje zachovat klid, ale i respekt, radí zkušený včelař

ROZHOVOR: Tento týden se celosvětově již pošesté slavil Světový den včel. Připomínka nezastupitelnosti včel v přírodě a potřeba pomáhat jim v přežití připadá každoročně na termín 20. května. Naše redakce se při té příležitosti zeptala Richarda Těhníka, který působí jako jednatel spolku Městská organizace Praha, Český svaz včelařů, z. s., na jeho pohled a zkušenosti s chovem včel. Zajímalo nás také, jak aktuální počasí ovlivňuje včely při sběru pylu a nektaru.

Návrh na zavedení svátku oslavující včely podal v roce 2015 kongres Apimondia, jak se nazývá Mezinárodní federace včelařských asociací. Po dvou letech ho schválilo Valné shromáždění OSN.

Pane Těhníku, slavíte nějak Světový den včel?

Letos jsem chtěl v sobotu 20. května poprvé vytáčet med.

Tak to jste si vybral skutečně stylovou oslavu svátku včelařství, že?

Po pravdě, důvod je hlavně ten, že mám volno, nijak jsem to neplánoval. Datum Světového dne včel byl vybrán, protože ten den se narodil Anton Janša, Slovinec, který žil v osmnáctém století a byl natolik uznávaným včelařem, že ho pozvala do Vídně císařovna Marie Terezie, aby vyučoval v nově založené včelařské škole.

Dá se květen považovat za nejdůležitější včelařský měsíc? 

Záleží na celém průběhu jara. Nežádoucí jsou pro včely obecně extrémní výkyvy počasí. Včelaři jsou nejraději, když sezóna jede hezky pozvolna. Včelstva se přirozeně rozšiřují a líhne se nový plod, zároveň postupně v přírodě přibývají nové příležitosti pro sběr pylu a nektaru.

Letošní jaro moc teplotních výkyvů nepřineslo, ale počasí bylo docela chladné. Jaký to mělo na včelstva vliv?

Počasí s teplotními výkyvy nepochybně včelám nesvědčí. O tom není spor. Zároveň bych ale očekával, že teploty budou úměrné dubnu a květnu. Nikoliv, že ráno budou lidé chodit v zimnících. Ale letošní jaro probíhalo způsobem, že bylo přiměřené množství pěkných snůškových dní. Na letošním pozvolném průběhu jara oceňuji postupné nakvétání jednotlivých rostlin. Často se zejména v teplých oblastech stává, že po zimě rozkvete všechno najednou. Letos se tento stav nekonal, což je dobré.

Můžete odhadnout, jaká bude letošní snůška?

Někteří včelaři již mají první vytáčení medu za sebou. Mě osobně to ještě čeká. Zatím hodnotím snůšku jako průměrnou. Ale jak se říká, zajíci se sčítají až po honu. Máme před sebou ještě celé léto.

Co si mohu představit pod průměrnou snůškou?

Já to teď u sebe odhaduji na třicet kilo medu na včelstvo.

Ovlivnilo včely ještě nějak letošní jaro?

Počasí, kdy se střídají snůškové a chladnější či deštivější dni, mimořádně svědčí rojové náladě včelstev. Květen je měsíc, kdy rojová nálada včelstev vrcholí a na množství telefonátů, které na toto téma v poslední době mám, je to velmi znát. Rád bych využil příležitosti a požádal Pražany o shovívavost s touhou včel se množit. Včelaři rojové náladě nedokážou vždy zcela zabránit a věřte, že sami jsou ti poslední, které včely v koruně stromů těší. Naprosto rozumíme tomu, že ne každý obyvatel města sdílí naše nadšení pro včelaření.

Co by měli lidé dělat, když narazí včelí roj?

Veřejnost bych rád vybídl k tomu, aby při spatření roje zachovali klid, rozvahu ale i respekt. Není potřeba se přehnaně obávat. Na místě ale není ani překotná touha věc vyřešit. Platí, že roj se obvykle po nějakém čase zvedne a přestěhuje. Než se tak stane, je možné ho odchytit. Včelaři se většinou snaží pomoci, ale ne vždy se to s ohledem na jejich fyzické i časové možnosti podaří. V každém případě by se lidé v případě setkání s včelím rojem měli pokusit kontaktovat včelaře.

Je nějaké téma, které byste chtěl v souvislosti s včelařením zdůraznit?

Za vhodné téma považuji důležitost vzdělání včelařů a důraz na jeho rozvoj. Případně nějaký apel na módnost včelaření, které často vede k tomu, že včelař si s velkým nadšením pořídí úl se včelstvem a posléze zjistí, že práce ve včelstvu se stává přeci jen poměrně fyzicky a časově náročnou, což může vést na jedné straně k zanedbávání péče a na straně druhé k mnohdy špatné zootechnické situaci na stanovišti. Skoro si myslím, že zejména ve velkých městech by se nám pro včely hodilo mít útulky, podobně jako pro psy a kočky, kde by si mohl nadšený chovatel na chvilku včelstvo půjčit a po nějakém čase ho zase vrátit.

Čím si to vysvětlujete?

Souvisí to s tím, že pro chov včel není potřeba mít žádnou průpravu a i začínajícím chovatelům je známo, že včela nepotřebuje péči každý den, což může po čase vyvolat dojem, že nepotřebuje péči v zásadě vůbec, nebo jen zřídka. To je pochopitelně mylná úvaha. Mnohdy je navíc včelařovo nadšení podpořené dotační politikou, zpravidla krajskou, která jindy nákladné založení chovu činí snadno dostupné. V žádném případě nechci bojovat za rozvoj překážek včelaření, to je proti smyslu našeho spolku, ale bojuji za odpovědná a kompetentní rozhodnutí budoucích chovatelů nad tím, jak se k chovu postaví.

Jaké období je nejvhodnější pro načerpání znalostí?

Včelař má práci po celý rok. Tím spíš, čím odpovědněji se ke svému chovu staví. Dostatek času na prohloubení znalostí je v zimě, kdy se koná množství zajímavých přednášek na různá témata, které včelaře umí obohatit, poučit i inspirovat. Přítomností na nich pak jistě podpoří i komunitní včelařský život. Nejde o to, jestli je včelař organizován v nějakém spolku nebo ne. Poznat své kolegy se hodí vždy. Načerpat nové informace je také k nezaplacení.

Máte nějaké zkušenosti s včelařením na střechách? Slyšel jsem, že pražský med je výborný.

Městská organizace Českého svazu včelařů v Praze není sama o sobě chovatelkou. Platí tedy, že chovy na všech střechách jsou vedeny různými včelaři individuálně. Co je mi známo, včelám se na střechách v Praze daří velmi dobře. Zvlášť, když se o ně včelař dobře stará. A to věřím, že se v Praze děje. Chov na střechách v Praze je velmi zajímavý a dovolím si říct, že i tradiční. Kdyby přinášel zvláštní obtíže včelám nebo včelařům, jistě by nebyl tak oblíben a med z Prahy by se netěšil takové oblibě. Střešní včelaři se samostatně sdružují, což mě přesvědčuje o atraktivitě a úspěšnosti takového způsobu chovu. A za naší organizaci si přeji, ať se jim i včelám na střechách daří tak dobře, jako nám, konvenčním včelařům v nižších patrech. I těm samozřejmě přeji, ať se jim letošní sezóna vydaří, jak si plánují.

Ing. Richard Těhník působí jako jednatel spolku Městská organizace Praha, Český svaz včelařů, z. s. Sám se stará se o osmnáct včelstev, včelaří od roku 2013 a je předsedou ZO ČSV Újezd nad Lesy. Je absolvent oboru včelař na SOUV v Nasavrkách.