Připomínky k „metroplánu“ dneškem končí. Praha 6 je ostře proti, své výhrady mají i další pražští starostové

30. 06. 202221:44

foto: MHMP/V aplikaci můžete Metroplitní plán prohlížet, ale také rovnou podat připomínky.

Metropolitní plán finišuje. S posledním červnovým dnem končí i lhůta, ve které mohli občané, ale také radnice pražských městských částí podávat připomínky. Z informací PrahaIN.cz z pražských obecních zastupitelstev plyne, že klíčový dokument pro územní rozvoj města nemá mezi politiky podporu. A to ani u magistrátní opozice či některých koaličních zastupitelů.

„Zastupitelé městské části Praha 6 dnes odmítli Metropolitní plán v jeho současné podobě. Městské části vadí, že Metropolitní plán nezohledňuje naprostou většinu jejích zásadních připomínek. O revizi tohoto strategického dokumentu chce s jeho zpracovatelem – Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy – znovu jednat, uvádí Praha 6 v tiskové zprávě. „V rámci předešlého jednání jsme vůči Metropolitnímu plánu vznesli celkem 204 zásadních připomínek. Dvě třetiny z nich zpracovatel nepřijal, přitom šlo o připomínky závažného charakteru. Za takové konstelace, kdy je v projednávání Metropolitního plánu městská část víceméně na druhé koleji, ačkoliv má nejlepší povědomí o situaci v dotčených lokalitách, je pro nás Metropolitní plán nepřijatelný,“ stěžuje si starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).

Problémy v řešení dopravy

Proti současné podobě „metroplánu“ vystupuje i jeho místostarosta Jakub Stárek (ODS). Tomu vadí zejména dopravní aspekty. „Praha 6 je například dlouhodobě přetížena tranzitní dopravou, která na povrchu způsobuje hluk a představuje přímou zátěž pro životní prostředí. Metropolitní plán přitom pracuje s vybudováním takzvané Břevnovské radiály ve formě, jež přivede dopravu na Vypich a zde ji vpustí do současného, už tak velmi intenzivního provozu. To nemůžeme akceptovat. Naší zcela zásadní podmínkou je, jak ostatně bylo dohodnuto již v minulosti, zahloubení Břevnovské radiály po celé její délce, tedy od Vypichu na Malovanku,“ uvádí konkrétní výtku.

Zastupitelé Prahy 6 právě debatují nad Metropolitním plánem. Foto: archiv MČ Praha 6

Plán, který je klíčovým dokumentem pro budoucí rozvoj hlavního města, má ale kritiky i „doma“ na magistrátu. „Je to zločin proti rozumnému územním u plánování,“ zní z pražské ODS. Plán kritizují i další zastupitelé napříč politickým spektrem.

Hlavní výtky ohledně možné výšky staveb

Zásadní připomínky přicházejí takřka ze všech pražských radnic. Například v Modřanech (Praha 12) považují zastupitelé za zásadní zachování nižší úrovně objektů v obchodních centrech na sídlištích, kde se podařilo prosadit do aktuální verze metropolitního plánu omezení z původních 21 pater na nynějších 15. „Velkým úspěchem je také zajištění ochrany stávající komerční a občanské vybavenosti na sídlištích, kterou bude nyní v případě revitalizace těchto staveb nutné zachovat,“ uvádí starosta městské části Praha 12 Jan Adamec (Piráti).

„Požadujeme především snížení stanovené výšky budov, například na obchodním centru ve Vosátkově či obchodních centrech Labe a Obzor, ale i v okolí ulic Cílkova či Botevova tak, aby byla zachována struktura sídliště, kterou tvoří nízké budovy sloužící jako občanská vybavenost,“ popisuje konkrétní aktuální požadavky místostarostka Eva Tylová (za Piráti s podporou Zelených).

Více pater rovná se větší zisk

Developeři podle zdejších politiků vykoupili řadu budov, které chtěli kvůli zisku hnát do výšky. Nyní se brání, že prodělají. „Je to ovšem jejich nevhodný podnikatelský záměr. Negativní postoj naší městské části i občanů k zahušťování sídlišť nadměrnými budovami je dlouhodobě konzistentní a známý. Doporučuji developerům jej akceptovat, jinak riskují, že nebudou moci budovy postavit v jimi původně navrhované podobě, tak jako komplex Dvě věže na Kamýku společnosti Trigema,“ dodává místostarostka Eva Tylová.

Sluneční náměstí: Park nebo domy?

Kritikou „metroplánu“ nešetřil ani matador pražské ODS, starosta Prahy 13 David Vodrážka, který se podle svého vyjádření obává o budoucnost Slunečního náměstí, které je přirozeným centrem zdejšího sídliště. „V dnešní územním plánu jsou tyto plochy určeny pro veřejnou vybavenost. Novou multifunkční budovu základní umělecké školy si naše děti i Sluneční náměstí jistě zaslouží, s tím naprosto souhlasíme. Rezolutně ale odmítáme výstavbu vícepodlažních budov na našem pozemku. V dnešní době prázdná plocha zde vznikla ještě před revolucí, kdy se tento kus sídliště nestihl dostavět. Jenže je to již více než 30 let a územní plán stále tento prostor určuje k bydlení právě kvůli nedostaveným panelákům. Mezitím se staví na jiných částech naší městské části a obyvatelé si zaslouží, aby na Slunečním náměstí vznikla oficiální zelená plocha s kultivovaným parkem. Před rokem proběhlo dotazníkové šetření a většina místních obyvatel se vyjádřila tak, že na tomto místě chtějí park a já tomuto požadavku plně rozumím,“ řekl starosta Prahy 13 David Vodrážka.

Ekologové vyzývají občany

Dlouhodobě kritizuje Metropolitní plán i ekologická organzizace Arnika, která se odborně soustředí právě na územní rozvoj. Ta upozornila, že plán vzniká už deset let a jen na posledním projednávání před čtyřmi lety se museli jeho autoři vypořádat s téměř padesáti tisíci připomínkových podnětů. „Je důležité, aby si tvrzení města o vylepšeném plánu lidé nyní skutečně ověřili. Problémy jsou často ukryty v nenápadném detailu. Například jedna z obyvatelek Prahy 2 nám do Arniky volala s tím, že dle Metropolitního plánu je možno zastavět část Perucké stráně pod Gröbovkou. Mohlo by se říct, že se jedná o pouhé dvě parcely, jde však o již nenávratné zmenšení parku. Magistrát přitom tvrdí, že posílil ochranu parků i vybavenosti. Záměr v Perucké stráni tomuto tvrzení rozhodně neodpovídá,“ vysvětluje Anna Vinklárková z Arniky.

Návrh veřejný, řešení už ne

Kritizuje nejen samotný plán, který podle organizace „obsahuje řadu chyb i nevhodných postupů“, ale také skutečnost, že zatímco je návrh Metropolitního plánu veřejný, u vypořádání připomínek občanů a organizací to neplatí. „Sdružení Arnika se taktéž snaží získat informace k vypořádání svých připomínek z roku 2018. Magistrát nejprve odmítl informace vydat, posléze jejich vydání vyčíslil na 8 250 Kč. Arnika přesto vyzývá spolky i občany, aby se nenechali odradit a o vypořádání svých připomínek z roku 2018 požádali dle zákona o svobodném přístupu k informacím a případně se pokusili dostat i do spisu. Přístup magistrátu k veřejnosti totiž může být budoucím klíčovým důkazem v dalších sporech o Metropolitní plán,“ dodala Vinklárková.